Po nucené tříleté pauze se ve dnech 26. až 29. července 2022 konal 87. Světový knihovnický a informační kongres (World Library and Information Congress), který pořádá Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí (International Federation of Library Associations and Institutions, IFLA). (O kongresu jako celku podrobněji pojednává samostatný článek v tomto čísle.).
V Irském Dublinu se sešlo téměř dva tisíce knihovníků a informačních profesionálů ze sto zemí světa. Česká republika měla mezi účastníky zástupce z celkem pěti institucí, mezi které se díky grantové podpoře ze strany IFLA zařadila také Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě se Slezskou univerzitou v Opavě. Bez grantu IFLA a laskavé podpory mých obou pracovišť i SKIP by moje účast na tomto kongresu nebyla možná. Moc si toho vážím a ještě jednou děkuji.
Cíle IFLA
Téma kongresu bylo zasvěceno cílům IFLA – inspirovat, zapojit, podpořit a propojit (knihovníky, knihovny, informace) a tím budovat globální knihovnictví.
Strategie IFLA ve zkratce
V tomto pojetí jde zejména o:
posílení celosvětového hlasu knihoven v oblasti udržitelnosti, partnerství a spolupráce;
inspiraci a zlepšování odborné praxe, rozvoj oboru a oborového vzdělávání, vytváření standardů a doporučení, budování infrastruktury;
propojování knihoven a knihovníků, podporu osobního i virtuálního setkávání, rozvoj mezinárodních aktivit a neformálního vzdělávání;
optimalizaci organizace a přípravu finančních strategií.
Grant IFLA pro nastupující lídry v oboru
IFLA se rozhodla grantem podpořit účast malé skupiny delegátů (pro letošní rok bylo vybráno osm osob) na kongresu. Cílem grantu je posílit a motivovat mladé nastupující lídry v oboru knihovnictví do 35 let k zapojení do mezinárodního knihovnického dění. Vybraným osobám, které jsou individuálními členy IFLA nebo zaměstnanci institucionálního člena IFLA, byl poskytnut plný vstup na kongres a příspěvek na náklady spojené s dopravou a ubytováním v průběhu kongresu.
Místem konání kongresu byly krásné moderní prostory Kongresového centra v Dublinu (The Convention Center Dublin)
Pro získání grantu bylo třeba sepsat jednu esej o tom, jak zapojíme některý z cílů IFLA do své práce s výhledem do roku 2030, a druhou o plánu prezentace a šíření poznatků z kongresu po jeho skončení. Nemohl chybět ani profesní životopis s důrazem na oborové aktivity.
Od příjemců grantu byla vyžadována nejenom aktivní účast během kongresu, ale úkoly je čekají i do budoucna. V rámci sekcí věnované nastupujícím lídrům (Global Emerging Leaders Sessions, viz program první, druhé a třetí sekce) si každý z nás připravil příspěvek o své práci, jak se do ní promítají cíle IFLA nyní a jak s nimi budeme pracovat dále.
Ve svém příspěvku jsem hovořila o:
své práci knihovníka/lektora a zároveň vyučující na oborové vysoké škole;
tom, že podle průzkumu Národní knihovny ČR v českých knihovnách chybí mladí lidé a co může být příčinou tohoto stavu;
aktuálně diskutované (ve spolupráci s dr. Ninou Wančovou z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy) sekci SKIP pro nové/mladé knihovníky a informační profesionály, která by si kladla za cíl zmapovat potřeby této skupiny, pomoci jim při nástupu do knihoven a motivovat je pro setrvání v oboru; chtěly bychom také navázat aktivnější spolupráci mezi oborovými vysokými školami.
Michaela Mrázová představuje obě svá pracoviště a aktivity v rámci SKIP
Účastníci třetího setkání nastupujících lídrů – zleva Jemmimah Maragwa z Keni, Magdalena Gomułka z Polska, moderátor panelu Jonathan Hernández Pérez z Mexika, Laurie Alvandian z Arménie a Michaela Mrázová
Co se týče pokongresových povinností, jde zejména o to:
připravit zprávu z kongresu (bude zveřejněna prostřednictvím různých kanálů IFLA), ve kterém máme hodnotit přínosy své účasti, nastínit své budoucí aktivity a poskytnout organizátorům sekce zpětnou vazbu;
sdílet v rámci svých oborových kruhů vlastní zkušenost z kongresu;
Ze svého osobního pohledu hodnotím velice kladně to, že má IFLA i nadále zájem s námi zůstat v kontaktu, pracovat s námi a rozvíjet nás. Je vidět, že vedení IFLA záleží i na „hlasu mladých“ a chce jim dát příležitost se zapojit do celosvětového oborového dění.
Závěrem
Účast na kongresu IFLA pro mě je důležitým profesním milníkem. Je pro mě velkou výzvou se zapojit do celosvětového knihovnického dění a promítat trendy v našem oboru do své práce s přístupem mysli globálně, jednej lokálně (think globally, act locally). Účast na některém z příštích kongresů IFLA je velkou motivací pro mou další práci.
Fotografie pocházejí z archivu Michaely Mrázové z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě a Slezské univerzity v Opavě. Ilustrace shrnující poslání IFLA pochází z webu IFLA (získáno 2022-08-28).
V úterý 26. července 2022 v devět hodin místního času byl za účasti 1 934 osob z 96 zemí (493 osob se připojilo online) zahájen v irském hlavním městě Dublinu již 87. kongres IFLA, jehož program pokračoval až do 29. července. Tématem bylo naplňování strategie IFLA – inspirovat, zapojovat, podporovat a propojovat (Inspire, Engage, Enable & Connect). Akce proběhla v moderním kongresovém centru (The Convention Centre Dublin), které je postaveno u architektonicky zajímavě pojatého mostu Samuela Becketta (Samuel Beckett Bridge) přes řeku Liffey nedaleko přístavu.
Kongresové centrum v Dublinu
Most Samuela Becketta
Jednalo se o první kongres poté, co svou funkci na základě rozhodnutí řídicího výboru IFLA (IFLA Governing Board) opustil generální tajemník Gerald Leitner. Jeho nepřítomnost na kongresu byla zřejmá – chyběl jeho entuziasmus, který v minulosti rozpohyboval aktivitu členů IFLA tak, že díky němu vznikla strategie IFLA způsobem, který dosud neměl v IFLA obdoby, protože vyjádřit se k ní mohl opravdu každý.
Tématu lepší transparentnosti IFLA byl mimo jednání sekce národních knihoven věnován i vlastní blok ve čtvrtek. Předsedkyně IFLA funkci ustála, přestože řada delegátů měla pocit, že z nedostatku komunikace a transparentnosti nebyly vyvozeny dostatečné důsledky. Ale novému vedení se podařilo nás přesvědčit, že kontrolní mechanismy jsou nyní nastaveny správně a budou v budoucnu řádně dodržovány. Přesto však nedošlo k smírnému řešení – současné vedení bude sice pokračovat, ale na pravidlech otevřenějšího přístupu ke zdrojům se bude pracovat.
Česká republika měla na kongresu desetičlenné zastoupení; reprezentovali ji čtyři kolegové z Knihovny AV ČR, tři z Národní knihovny ČR, jeden z Parlamentní knihovny, jedna účastnice za SKIP a nově také kolegyně z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě a Slezské univerzity v Opavě, která získala na cestu a účast na kongresu grant IFLA.
Jednání Sekce veřejných knihoven IFLA
Sekce veřejných knihoven IFLA (IFLA Public Libraries Section), jíž jsem členkou, připravila svůj program již na pondělí 25. července dopoledne. Vzhledem k tomu, že jsme se dva roky neviděli a pořádali všechny aktivity, jednání a připomínkování dokumentů jen online, bylo to setkání radostné a pracovní, přestože předsedkyně a tajemnice, které jsou z Austrálie, nemohly přijet. Jednání sekce jsou veřejná a jsou hodně navštěvována. Tentokrát byly jako hlavní téma zvoleny uplynulé dva roky v knihovnictví každé země a současný stav. Já jsem hovořila o práci s ukrajinskými uprchlíky v knihovnách v naší republice a téma rezonovalo; měla jsem řadu dotazů.
Oficiální zahájení kongresu
Při úterním zahájení mimo primátorky města Dublinu Caroline Conroy a představitelů knihovnické organizace Asociace knihoven Irska (Library Association of Ireland) vystoupila bývalá prezidentka Irska Mary Robinson. Tato úžasná žena, překypující energií, je také nositelkou našeho Řádu T. G. Masaryka a dlouhodobou vysokou představitelkou OSN. Jejími hlavními tématy jsou klimatická změna a dodržování lidských práv. Jsou to zároveň náměty, kterými se zabývá i dnešní knihovnictví.
Současná předsedkyně IFLA Barbora Lison, kterou známe osobně z konference Knihovny současnosti, představila novou budoucí předsedkyni Vicki McDonald z Austrálie a pokladníka Jaapa Nabera z Nizozemí. Nově se ujal funkce tajemníka Halo Locher ze Švýcarska.
V konkurenci ostatních její vyhlášení trochu překvapilo, ale v diskusi s komisaři jsem pochopila, že důležitý není jen výsledek, ale také proces vzniku. Právě ten byl předveden i při prezentaci na pódiu – od první myšlenky výstavby nové budovy přes diskusi s občany, hledání nejvíce udržitelného řešení s využitím místních přírodních a lidských zdrojů až po hledání donátorů pro její výstavbu. Donátoři se nejen našli, ale stali se i členy pracovního týmu a dílo se podařilo.
Tradiční večerní setkání s programem proběhlo v knihovně a kulturním centru v Dún Laoghaire a pro mnohé z nás bylo jídlo, pití a zmrzlina mezi knihami velkou zkouškou tolerance.
Vězeňské knihovny
Velmi zajímavý byl blok o knihách za mřížemi, tj. o vězeňských knihovnách. Tato problematika není u nás nijak řešena, takže mě překvapilo, jak sofistikované systémy některé země nabízejí. Proč se tomu kolegové (v současnosti asi v osmnácti zemích) vůbec věnují? Především si uvědomují, že i lidé za mřížemi jsou obyvateli našich měst a obcí a chceme přece rovné služby. Moderní knihovny dnes nenabízejí jen knihy, ale také řadu kulturních aktivit a vzdělávání a to vše se výborně hodí i do věznic. V Německu si v některých spolkových zemích mohou vězni objednávat knihy přes katalog z městské knihovny, jinde je vězeňská knihovna jednou z poboček knihovny nebo kvalifikovaní knihovníci jsou supervizory knihoven za mřížemi. V Chile v posledních deseti letech renovovali 78 vězeňských knihoven, nabídli v nich mimo nových knih i řadu programů vztahujících se ke zdraví, gramotnosti, sociálnímu rozvoji nebo hraní stolních her, výtvarné workshopy, psaní autobiografií, komiksů, využívání digitální knihovny atd. a návštěvnost knihoven stoupla na 80 %. Zazněla i zajímavá myšlenka, aby se služeb a aktivit vězeňských knihoven účastnil i personál, což často není právě knihovnám nakloněná sorta lidí. V Irsku a v Austrálii se začali této problematice věnovat v období pandemie a dnes mají hotov kvalitní průzkum.
Zveřejnění aktualizované verze Manifestu IFLA a UNESCO o veřejných knihovnách
V diskuzi, která na kongresu k závěrům manifestu proběhla a které se překvapivě zúčastnilo i mnoho mladých kolegů, se mluvilo o tom, jak manifest dostat do povědomí všech pracovníků knihoven.
U nás potřebujeme překlad do čestiny (ten byl již zpracován, viz zmiňovaný samostatný článek) včetně zjednodušené verze, rychlou a moderně vedenou kampaň pro jeho rozšíření a následně i zásobárnu příkladů dobré praxe při jeho využití.
Vystoupení Michaely Mrázové
Ve čtvrtek 28. července jsme se dočkali vystoupení naší mladé kolegyně z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě a Slezské univerzity v Opravě Michaely Mrázové. Dostala se mezi osm nadějí (emerging leaders), se kterými chce IFLA dále pracovat a které získaly stipendium a zúčastnily se kongresu. V rámci zadání, jak aplikuje čtyři pilíře strategie IFLA do své práce a kde vidí svoji budoucnost, upozornila na situaci mladých knihovníků v naší republice – především na nedostatečnou prestiž povolání, nízké platy, osamělost v kolektivu a boj s tradičními způsoby knihovnické práce. (Viz též samostatný článek v tomto čísle.)
Pohoda v knihovnách?
Po dvou dnech udržitelnosti, fake news, umělé inteligence a marketingových strategií mě potěšili kolegové z amerických knihoven, kteří hledali v knihovně hlavně pohodu. Techniky mindfulness se již v českých knihovnách objevují, ale zpívané lekce (práce s hlasem, rytmem, rozbor příběhu písně, zpívání vlastních textů apod.) pro děti i dospělé jsem zaznamenala poprvé. Mimochodem takový zpívaný či rapovaný knihovní řád by nebyl na škodu, co říkáte?
Přestavby jiných objektů na knihovny
V době, kdy v ČR máme možnost se zapojit do výzFev Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), bych zmínila blok věnovaný přestavbám jiných objektů na knihovny – přístavby, dostavby, obstavby historických budov či revitalizace průmyslových komplexů známe i od nás, ale nápad kolegů z Knihovny v Patane (Patane Library) v Macau, kdy propojením řady sedmi městských arkádových domů ze začátku minulého století vytvořili moderní knihovnu, je nestandardní. Prostě berme vše, co zřizovatel nabídne; chce to jen kreativního architekta.
Posterová sekce
Součástí kongresu bývá i posterová sekce, kde mohou předem vybrané země prezentovat formou plakátu své zajímavé projekty. Letos (téma bylo, jak jsme aplikovali strategii IFLA v naší práci v době pandemie) jsme propagovali pasování prvňáčků na čtenáře a současně projekt Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka. Děti na ilustračních fotografiích mají roušky. Před plakátem jsme dva dny po dvou hodinách (to je povinná doba prezentace posteru) s Michaelou Mrázovou s královskou korunou a mečem stály a pasovaly řady procházejících na čtenáře. Bohužel cena nás minula, i když jsme měly spoustu pozitivních ohlasů a účastníci kongresu si nás fotili. Vyhrál plakát muzea knihy, které je součástí knihovny Gaziho Husreva-bega (Gazi Husrev-beg Library Book Museum) z Bosny a Hercegoviny. Náš poster je najdete v oficiálním úložišti IFLA.
Lenka Prucková a Michaela Mrázová u posteru o projektu Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka
Exkurze do irských knihoven
Ústřední knihovna Městské knihovny v Dublinu
Městská knihovna v Dublinu má svou ústřední budovu Central Library umístěnou v nákupním centru ve středu města. To je obrovská výhoda, ale bojuje s prostory.
Má dokonce již model své nové budovy; výstavba však ještě nezačala. Našla jsem zde velmi dobře zpracovanou brožurku pro práci s dětmi.
Vstup do dublinské Ústřední knihovny
Dublinská Ústřední knihovna – Oddělení pro děti
Dublinská Ústřední knihovna – Oddělení pro dospělé
Česká touha – knihy s velkými písmeny
V rámci exkurzí jsme měli možnost navštívit ještě další knihovny na ostrově. Já jsem si vybrala severoirský Belfast.
Knihovna v Linen Hall v Belfastu
Knihovna v Linen Hall (Linen Hall Library) byla založena v roce 1788 na principu členství a shromažďovala knihy, které měly zlepšovat mysl a podněcovat ducha obecného bádání. Je nazývána též „knihovnou ložního prádla“ podle budovy, v níž sídlí (původně to byl sklad prádla). Je proslulá jedinečnými, jejichž součástí jsou tištěné knihy z raného Belfastu a Ulsteru, díla Roberta Burnse či 350 000 politických spisů Severního Irska (včetně archivu dokumentujících boje v Severním Irsku v druhé polovině 20. století).
Knihovna v Linen Hall v Belfastu
Belfastská ústřední knihovna
Belfastská ústřední knihovna (Belfast Central Library) byla oficiálně otevřena v roce 1888 ve stejný den, kdy byl Belfastu udělen status města. Viktoriánská budova, v níž sídlí, zůstává do značné míry nezměněna. V části označené Fine Book Room (volně přeloženo Síň vzácných dokumentů) najdeme rané publikace a důležité evropské texty pocházejících z roku 1470. Fond Dědictví (Heritage) zahrnuje více než 80 000 svazků a je nejobsáhlejší, pokud jde o téma týkající se Belfastu, provincie Ulster a Irska. Fond periodik obsahuje přes 25 000 historických svazků od 18. století. Knihovna má také největší a nejvyužívanější fond novin v Severním Irsku.
Belfastská ústřední knihovna
McClayova knihovna v Belfastu
Po dvou historických budovách mi udělala radost budova knihovny otevřené v roce 2009 – McClayova knihovna (The McClay Library) patřící pod Královninu univerzitu v Belafastu (Queen’s University Belfast). V roce 2013 knihovna za své vynikající designové vybavení a služby získala cenu SCONUL Library Design Award. McClayova knihovna nabízí více než dva tisíce studijních míst, 33 skupinových studoven a 1,2 milionu svazků. Mezi zařízení patří IT školicí místnosti, jazykové centrum a kavárna. Knihovna nabízí studentům služby nejvyšší kvality (dosáhla tzv. Customer Service Excellence Accreditation, což je nezávislá akreditace kvality a standardu zákaznických služeb).
Autorkou fotografií je Lenka Prucková z Knihovny města Olomouce s výjimkou fotografie s posterem, kterou pořídila Lenka Maixnerová z Národní knihovny ČR a která byla převzata z facebooku SKIP 10.
V tomto článku představíme tři novinky, které inspirují – grantovou výzvu Nadace OSF zaměřenou na neformální vzdělávání v knihovnách, udělení ocenění Bibliotheca inspirans a nový portál Mediální gramotnost.
Rozumět si navzájem – v knihovnách to jde
Nadace OSF v září 2022 vyhlásila Grantovou výzvu Neformální vzdělávání v knihovnách. Výzva reaguje na vlnu solidarity s nově příchozími z Ukrajiny, která se v letošním roce vzedmula v tuzemských knihovnách. Nadace touto cestou podporuje knihovny při dalším pořádání vzdělávacích aktivit, posilování soudržnosti místních komunit a zmírňování sociálního napětí, právě s důrazem na zapojování příchozích z Ukrajiny.
„Knihovna 21. století je tvůrčím prostorem pro neformální vzdělávání, dialog a mezikulturní výměnu. V knihovně můžeme společně kultivovat a utužovat vztah k informacím i dalším lidem. Takové vztahy se rozvíjí za spoluúčasti nás všech,“ vysvětluje zaměření výzvy Tereza Lišková z Nadace OSF. Dodává rovněž, že v rámci výzvy lze žádat i o podporu aktivit na poli mediálního vzdělávání, které ostatně s kvalitou našeho soužití v době krizí úzce souvisí. Mezi priority výzvy patří aktivity, které se zaměří na Ukrajinky a Ukrajince středoškolského věku, kteří v ČR nenastoupili do školy. Při hodnocení žádostí o grant je plusem také spolupráce knihovny s jinými organizacemi či dalšími knihovnami.
Ocenění Bibliotheca inspirans patří knihovnám, které září na mapě ČR
Za originální způsoby mediálního vzdělávání bylo letos oceněno sedm inspirativních knihoven napříč republikou. Knihovny, které svým návštěvníkům pomáhají s lepší orientací ve spleti informací, získaly od Nadace OSF a České spořitelny finanční příspěvek a mediální podporu. Předání ocenění proběhlo v Olomouci 15. září 2022 na konferenci Knihovny současnosti 2022, kterou pořádá Sdružení knihoven ČR (SDRUK).
Letošní první ročník Bibliotheca inspirans 2022 se zaměřil na mediální vzdělávání. Na tomto poli zazářily Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, Knihovna Matěje Josefa Sychry, Krajská knihovna Karlovy Vary, Městská knihovna Hodonín, Městská knihovna Tišnov, Městská knihovna v Praze a Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě.
Zástupci knihoven, které získaly ocenění Bibliotheca inspirans 2022
Oceněné knihovnice a knihovníci organizují například besedy o kyberšikaně nebo klání v počítačových hrách, vymýšlejí šifrovací hry, vzdělávají učitele nebo vedou s dětmi filozofické diskuze o dezinformacích. Další podrobnosti zjistíte na webu nadace a také v animaci:
Prostřednictvím tohoto ocenění dává Nadace OSF ve spolupráci s Českou spořitelnou najevo, že knihovnice a knihovníci odvádějí skvělou práci, která si zaslouží ocenění a pozornost veřejnosti i zřizovatelů knihoven. Oceněné knihovny získaly balíček fotografií (včetně materiálů pro média) a mikrogrant ve výši 10 nebo 20 tisíc korun, který využijí pro další rozvoj svých aktivit. V roce 2023 se ocenění Bibliotheca inspirans zaměří na komunitní roli knihoven. Nominace budou stejně jako letos otevřeny veřejnosti, návštěvníkům knihoven i knihovnické obci.
Wikipedie pomůže knihovnám s mediální gramotností – nový portál je tu i pro vás
Na české Wikipedii vznikl nový portál Mediální gramotnost, který na konferenci Knihovny současnosti 2022 představil Pavel Bednařík, hlavní lektor a metodik spolku Wikimedia ČR. Jde o základní rozcestník informací na podporu mediálního vzdělávání (nejen) v knihovnách. Knihovnice a knihovníci jsou zváni, aby se zapojili se do editace a tvorby hesel.
Portál nabízí přehled existujících i nezaložených wikipedistických článků vztahujících se k této problematice. Jednotlivé články, jako například deep fake, hate speech nebo virální videa, budou ve spolupráci všech partnerů rozšiřovány a doplňovány tak, aby se staly relevantním zdrojem informací nejen pro rozvoj mediální gramotnosti. Knihovny si mohou dohodnout lektory pro své kurzy a aktivity přímo se spolkem Wikimedia ČR; o finanční podporu na aktivity spojené s rozvojem portálu mohou požádat v rámci aktuální grantové výzvy u Nadace OSF.
Portál vznikl na základě dlouhodobé spolupráce Wikimedia ČR, Sdružení knihoven ČR, Nadace OSF a SKIP. „Vznik wiki-portálu Mediální gramotnost považuji za velmi důležitý, portál pomůže knihovnám i veřejnosti téma uchopit a rozšířit,“ říká Roman Giebisch, předseda SKIP. Spolupráci napříč organizacemi, které sledují společný záměr, podporuje i Nadace OSF. „S lidmi z knihoven, akademické půdy a občanského sektoru už dva roky intenzivně pracujeme na tom, aby knihovny po celé republice mohly rozvíjet svou pozici majáků v rozbouřeném moři informací. A nový portál je skvělou konkrétní příležitostí, která spolupráci na tomto úkolu umožňuje napříč republikou, knihovnami i dalšími organizacemi,“ dodává Tereza Lišková z Nadace OSF.
Knihovna jako most
Fotografii pořídil Milan Říský ze Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje (byla poskytnuta z archivu Sdružení knihoven ČR) a ilustrace pochází z archivu Nadace OSF.
Téma webináře, tedy otevřená data, se ukázalo jako mimořádně aktuální, o čemž svědčí i počet účastníků, který dosáhl čísla 110.
Opřeme-li se o zákon o svobodném přístupu k informacím, můžeme otevřená data vymezit jako „informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není povinným subjektem, který je zveřejňuje, omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených dat”. Otevřeným datům je v obecnější podobě věnována pozornost i v terminologické databázi TDKIV.
Významnou úlohu hrají otevřená data v řadě oblastí lidské činnosti (včetně knihovnictví), jak bylo doloženo konkrétními ukázkami v rámci webináře.
Jako první přednášející na něm vystoupil Ing. Jakub Malina z Ministerstva vnitra, který si připravil stručný úvod do otevřených dat. Zdůraznil, že data veřejné správy, která vznikají za peníze daňových poplatníků, jako celek mají velkou hodnotu. Data, u kterých je to možné, by proto měla být vhodně sdílena, a to nejlépe formou otevřených dat. Ta si můžeme představit jako surovinu, na jejímž základě vznikne nějaký konkrétní výrobek (aplikace) a ten je následně využíván. Jako konkrétní příklad lze zmínit nejrůznější přehledy dat o covidu-19, které čerpají právě z otevřených dat. Užitečným startovním bodem pro bližší seznámení se s otevřenými daty je Portál otevřených dat, na němž je k dispozici i Národní katalog otevřených dat. Otevřená data je možné využívat mj. i ve vzdělávání, a to nejenom v informatice a matematice, ale i např. v dějepisu či literatuře. Výrazný potenciál mají pochopitelně i data z oblasti kultury. Zájemci o otevřená data mohou využít vzdělávací možnosti nabízené prostřednictvím Portálu otevřených dat.
Mgr. Ondřej Svoboda z Institutu umění – Divadelního ústavu ve svém příspěvku nastínil, jak k otevírání dat přistupují právě v Divadelním ústavu. Nejprve stručně přiblížil tři významné projekty Divadelního ústavu – Virtuální studovnu, Databázi divadelní architektury a Českou divadelní encyklopedii. S daty (v počítačové podobě) v Divadelním ústavu intenzivně pracují velmi dlouho; první verze databáze DIVADLO pochází již z roku 1995. Divadelní ústav se také účastní mezinárodních projektů – lze zmínit např. Travelogue (pilotní projekt zaměřený na sdílení dat o mobilitě umění) nebo Linked Heritage (projekt věnující se agregaci digitalizovaného obsahu do Europeany). V roce 2018 se podařilo zpřístupnit první otevřenou datovou sadu Inscenace v českých divadlech po roce 1945 (viz i záznam v Národním katalogu otevřených dat). V poslední době se Divadelní ústav zaměřuje na spolupráci s Wikidaty; k dispozici jsou i konkrétní vlastnosti (identifikátory), např. identifikátor budovy divadla ve virtuální studovně IDU, jejichž prostřednictvím jsou položky Wikidat propojovány se záznamy vytvořenými v Divadelním ústavu.
Mgr. Lenka Maixnerová z Národní knihovny ČR představila aktuální stav zpřístupňování dat produkovaných touto knihovnou a plány v této oblasti do budoucna. V Národní knihovně ČR vzniká přibližně dvacet různých databází různého charakteru – od bibliografických přes autoritní po faktografické. V roce 2021 byla za účelem vytvoření pravidel pro bezproblémové užití databází Národní knihovny ČR externími subjekty, na jejichž základě bude možné databáze knihovny zpřístupnit pod vhodnou veřejnou licencí a poskytovat je jako otevřená data, zřízena speciální pracovní skupina. Při analýze situace v oblasti zpřístupňování dat bylo zjištěno, že situace se u různých databází liší; některé databáze také vznikají ve spolupráci s dalšími subjekty – pořizovatelem databáze je v tomto případě nicméně vždy Národní knihovna ČR. Různá byla také praxe vztahující se přímo k poskytování dat externím subjektům; např. většině komerčních subjektů data nebyla poskytnuta, ale byla poskytnuta např. do systému VIAF, který provozuje OCLC, nebo portálu Europeana. Na základě srovnání forem zpřístupňování dat zahraničních národních knihoven je vyvíjena snaha o zpřístupnění databází pod licencí (resp. pomocí nástroje) CC0 (to se na jaře 2022 u několika databází již úspěšně podařilo, pozn. aut.).
Obsah webináře shrnuli sami přednášející, konkrétně J. Malina, O. Svoboda a L. Maixnerová, když se v závěrečné diskusi vyjádřili ke třem otázkám:
Proč jsou pro Vás otevřená data jako téma důležitá?
Které nástroje (zákony, doporučení, návody apod.) jsou při otevírání dat podle Vašich zkušeností nejužitečnější?
Proč by se instituce financované z veřejných prostředků měly snažit svá data zpřístupňovat jako otevřená?
Pokud se týká odpovědi na první otázku, tedy proč jsou otevřená data důležitá, J. Malina podtrhl velký potenciál, který otevřená data skýtají a který může přispět ke zlepšení kvality života společnosti. O. Svoboda připomněl, že motivací ke zveřejňování otevřených dat může být právě to, že budou moci být dále využita, a že zpřístupňování dat je výhodné jak pro instituce, tak pro uživatele. L. Maixnerová zmínila, že co vzniká z peněz daňových poplatníků, by také daňoví poplatníci měli mít možnost v plné míře využívat.
V případě druhé otázky, tedy které nástroje jsou při otevírání dat nejužitečnější, J. Malina zdůraznil roli Portálu otevřených dat. O. Svoboda vyzdvihl důležitost metodické podpory z Ministerstva vnitra, klíčovou úlohu konkrétních jednotlivců při otevírání dat a využívání možností připojovat se v roli partnerů k různým projektům. L. Maixnerová rovněž ocenila podporu ze strany Ministerstva vnitra, ale i Ministerstva kultury a v neposlední řadě spolupráci s Wikidaty, kdy je díky získané zpětné vazbě možné v datech odhalovat skryté chyby, opravovat je a tím svá data dále zkvalitňovat.
V rámci odpovědi na třetí otázku, tj. proč by se instituce financované z veřejných prostředků měly snažit svá data zpřístupňovat jako data otevřená, J. Malina využil termín „multiplikační efekt”, který zazněl v chatu, a užitečnost motivace příklady z praxe. Zmínil rovněž, že otevřená data se v souvislosti s novelizacemi zákona o svobodném přístupu k informacím postupně stávají nejenom možností, ale i povinností. Podle O. Svobody otevírání dat může institucím pomoci k určité obrodě, k zakořenění nové myšlenky, že data nejsou vlastnictvím jednotlivců. L. Maixnerová uvedla, že otevřená data slouží i jako podpora vědy, výzkumu, vzdělávání a průmyslu. Skutečnost, že o digitální data obecně (nejenom ta skutečně otevřená) je ze strany veřejnosti velký zájem, názorně doložilo i významné rozšíření přístupu k Národní digitální knihovně v souvislosti s uzávěrami z důvodu pandemie.
Nezbývá tedy než doufat, že webinář zástupce knihoven a dalších paměťových institucí přesvědčil, že otevřená data jsou důležitým prvkem informačního prostředí a že stojí za to být nejenom tím, kdo je využívá (např. zprostředkovaně čtením článků datových novinářů), ale i tím, kdo je sám poskytuje.
Manifest UNESCO o veřejných knihovnách vznikl v roce 1949 a od té doby hraje podstatnou úlohu při prosazování zájmů knihoven. V posledních desetiletích se pracuje s jeho verzí z roku 1994 (vedle angličtiny je k dispozici v řadě dalších jazyků, mj. v češtině). V roce 2009 byl doplněn o 10 doporučení k postupu při realizaci činnosti veřejné knihovny (viz mj. anglická a česká verze doporučení); samotný text manifestu nicméně aktualizován nebyl.
Proces aktualizace
Svět, v němž působí knihovny, se však od roku 1994 výrazně proměnil, a proto Sekce veřejných knihoven IFLA (IFLA Public Libraries Section) v roce 2020 přistoupila k zahájení procesu aktualizace textu manifestu. V uvedeném roce sekce připravila dotazník (ten byl k dispozici celkem ve čtrnácti jazycích, mj. v angličtině i češtině), který následně vyplnilo přes 750 respondentů. Čeští knihovníci byli k vyplnění dotazníku vyzváni prostřednictvím elektronických konferencí SKIP a Knihovna 26. března 2020, přičemž vyplněný dotazník bylo možné odeslat až do konce května téhož roku.
Bylo zjištěno, že knihovny manifest využívají např. v případech, kdy chtějí:
prosadit vylepšení svých služeb;
ukázat zřizovatelům, proč je důležité knihovny dostatečně finančně zabezpečovat;
zajistit, aby v knihovnách byl svobodný přístup k informacím bez cenzury;
připravit nové aktivity pro uživatele.
Respondenti navrhli, že manifest by měl mj.:
lépe odrážet roli knihoven v dnešní informační společnosti;
více zdůrazňovat aspekt začlenění všech;
zahrnovat roli knihovny v místním prostředí (jako kulturního činitele i instituci, která shromažďuje a uchovává místní dokumenty);
více se zaměřovat na proces učení a kreativitu ve vztahu ke všem věkovým kategoriím.
Podle manifestu by knihovny jít v oblasti ochrany životního prostředí příkladem a být pro své okolí v tomto směru inspirací. Udržitelnost by měla hrát klíčovou úlohu při rozhodování a ve všech hlavních činnostech knihovny. Podstatná je také spolupráce s ostatními místními aktéry aktivními v této oblasti (tedy rozvíjení partnerství) a poskytování prostoru pro učení, sdílení nápadů a diskusi o klimatické a ekologické krizi. Knihovny by měly sdílet ověřené informace, bojovat proti dezinformacím o klimatu a tím přispívat ke zvyšování klimatické a environmentální gramotnosti. Zároveň je třeba, aby pracovníci knihovny průběžně rozšiřovali své vlastní znalosti o životním prostředí a rovněž aby knihovny při prosazování změn v oblasti životního prostředí podporovaly děti a mladé lidi.
Manifest lze využít mj. jako podklad pro místní strategie, plány a programy, při prosazování zájmů knihoven, k nalezení podobně smýšlejících partnerů a spolupracovníků či jako podklad pro plánování rozvoje zaměstnanců.
Na portálu Informace pro knihovny je nově k dispozici i překlad manifestu do češtiny (PDF, 485 KB). Překlad připravila Vladana Pillerová z Knihovnického institutu Národní knihovny ČR.
Pokud znění manifestu vyjadřuje i váš pohled na věc, můžete zvážit, zda se (jako instituce) k jeho podpoře nepřipojíte; stačí pouze vyplnit online formulář. Seznam dosavadních signatářů najdete dole na webové stránce manifestu.
Nestává se často, aby se knihovny a knihovnická profese dostaly na profilové stránky světového tisku. V nejnovější době se tak ovšem stalo. Významný liberální americký deník The New York Times věnoval některým všednodenním problémům působení knihoven ve školách základního a středního stupně, v jisté míře i knihoven v obcích (veřejných knihoven) hned několik příspěvků. Jejich hlavním tématem bylo zakazování knih.
Jak se uvádělo v záhlaví článku Book Ban Efforts Spread Across the U.S. (Snahy o zákazy knih se šíří napříč Spojenými státy) autorek Elizabeth A. Harris a Alexandry Alter z 30. ledna 2022, „napadání knih o sexuální a rasové identitě nejsou ničím novým v amerických školách, ale taktika a politizace jsou“. Dodejme, že „školy“ v tomto kontextu znamenají rovněž či zejména školní knihovny.
Problematice intelektuální svobody se Asociace amerických knihoven (American Library Association, ALA) věnuje dlouhodobě – její příslušný útvar působí již více než půl století. Specificky zakazování knih sleduje již 20 let a má za to, že v současnosti dosáhlo vrcholu. Jak je uvedeno ve zprávě State of America’s Libraries Report 2022, za rok 2021 eviduje (dle podle všeho neúplných údajů) 729 hlášení vztahujících se ke knihovnám, školám a univerzitám, jakož i k výzkumným databázím a platformám elektronických knih, což představovalo celkem 1 597 jednotlivých knih, jež byly napadeny nebo staženy.
Na takový vývoj ALA rozhodně reaguje. Vedle pozornosti těmto zákazům ve svých výročních zprávách1 poslední zářijový týden pořádá Týden zakazovaných knih. Nově rozvíjí iniciativu Unite Against Book Bans (Sjednoťme se proti zakazování knih).
Pro informaci – např. za desetiletí 2000–2009 byla v čele seznamu 100 nejvíce napadaných a zakazovaných knih série o Harry Potterovi, v současnosti seznamu deseti nejvíce napadaných a zakazovaných knih, uvedeném ve výroční zprávě ALA z letošního roku, dominuje tematika LGBTQ+. Když deník The New York Timesuveřejnil 6. července 2022 článek o tom, jak se knihovnice cítí pod napadáním, v ohlasech na webovou variantu článku napsalo svůj postoj či názor ještě týž den 358 čtenářů. Neprobíral jsem je detailně, nicméně jevilo se, že větší část pisatelů-čtenářů příslovečně liberálního deníku rozhodně napadání a zakazování knih s LGBTQ+ tematikou (tj. obsahem přímo či nepřímo sexuálněvýchovným) odsuzovala, ovšem jistá část z nich vyjádřila názor, který tak či onak s uvedenými zásahy souzněl.
Dovolím si dodatek „za okraj“ uvedené tematiky – ale druhově obdobné: Shodou okolností jsem se v tyto dny setkal v literatuře s pozoruhodným případem sankcionování projevu učitelky ve škole za první Československé republiky – za to, že žákům čtvrté třídy v Ostrožské Lhotě u Uherského Hradiště četla (v roce 1922) epigramy Karla Havlíčka Borovského, byla učitelka Hedvika Kovaříková odsouzena za zločin rušení náboženství a za přečin urážky římskokatolické církve k podmíněnému trestu čtrnáct dní vězení. V roce 1924 tento rozsudek Nejvyšší soud potvrdil.2
1. Viz části výročních zpráv ALA o zakazování knih, resp. seznam knih nejvíce napadaných za předchozí rok z období pěti nejnovějších let, tj. za roky 2018, 2019, 2020, 2021 a 2022.
2. KOBER, Jan: Vývoj svobody projevu v období československé první republiky. In: Svoboda projevu? Současné otázky nad jejím omezováním. Brno : Doplněk, 2021, s. 55. ISBN 978-80-7239-345-9.
Webinář IFLA Wellness for Librarians: resources and examples, který proběhl 4. dubna 2022 a uspořádaly jej Sekce IFLA pro celoživotní vzdělávání pracovníků (IFLA Continuing Professional Development and Workforce Learning, CPDWL) a Zájmová skupina Noví profesionálové (New Professionals Special Interest Group, NPSIG), reagoval na období nárůstu akutního stresu v souvislosti pandemií covidu-19. Osm přednášecích se zamýšlelo nad tím, jak můžeme pomoci vyčerpaným knihovníkům sloužícím vyčerpaným uživatelům knihoven nebo které zdroje nám mohou pomoci předcházet syndromu vyhoření.
Webinář moderovala Loida Garcia-Febo z USA, která přednesla i závěrečný příspěvek. Na webináři dále přednášela Bobbie Newman (rovněž z USA), autorka připravované publikace Fostering Wellness in the Workplace: A Handbook for Libraries), Německo bylo zastoupeno Hellou Klauser a Ulrike Lang, Polsko reprezentovala Magdalena Gomułka, ze Švédska se připojila Catharina Isberg a ze Singapuru Sadie-Jane Huff a Samantha Seah.
Je užitečné si uvědomit, že máme obrovskou výhodu v možnosti sdílet příklady dobré praxe napříč knihovnickým světem. Některé zkušenosti pro nás v České republice sice nebudou zcela přenositelné, ale i tak mohou být inspirující.
Wellness a české (knihovnické) prostředí
Nejprve vyřeším drobný terminologický oříšek. U nás je slovo wellness používáno především v souvislosti s komerčním provozem lázeňských a relaxačních zařízení. Uvedený webinář se až na drobné výjimky nevěnuje zřizování tělocvičen nebo relaxačních místností známých z IT firem. V širším smyslu zde jde o péči o naše duševní a tělesné zdraví, která vede k celkovému pocitu mentální, fyzické i sociální pohody. Toto pojetí je i v souladu s vymezením zdraví v Ústavě Světové zdravotnické organizace (Constitution of the World Health Organization) z roku 1946, kdy je zdravím míněn „stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady“.
Podle průzkumů, které proběhly v rámci projektu Společným postupem sociálních partnerů k řešení klíčových témat v odvětvích, na kterém spolupracuje SKIP, je zřejmé, že povědomí o zdravém životním stylu máme, ale praxe nám trochu pokulhává (viz mj. prezentaci Soni Plhákové o syndromu vyhoření z června 2022). Úpravy shora jako pružná pracovní doba nebo práce z domova nemusí být vždy (s ohledem na provozní možnosti zaměstnavatele) proveditelné. Finančně náročné nastavitelné stoly pro lepší ergonomii pracoviště nebo speciální světelné zdroje nejsou samospásné. V mnoha ohledech si můžeme pomoci sami i nízkonákladovou úpravou a zútulněním našich kanceláří nebo se můžeme zaměřit na mindfulness (existuje např. facebooková skupina Mindfulness for Librarians).
Inspirace ze zahraničí
V německých knihovnách začali s kurzy pro zdraví a ergonomii pracoviště ještě před pandemií a pokračovali v nich i online. Ve směřování k pracovní rutině, jejíž součástí je pravidelné cvičení, jim pomáhají profesionální trenéři, kteří jsou financováni jako prevence ze zdravotního pojištění (případně se na doplatku podílí zaměstnavatel a asociace německých knihoven). Právě participace na úhradách je stabilní motivací pro účastníky.
Polské knihovny využily prostředky ze strukturálních fondů EU a pro příjemné pracovní prostředí hledali inspiraci v herních koutcích v komerčních firmách. Se zlepšení fyzického zdraví jim pomáhá systém Multisport, který známe i u nás.
Závěrečná přednáška byla skvělou pozvánkou na web Wellness, který funguje pod hlavičkou neziskové organizace ALA Allied Professional Association (ALA-APA, Přidružená profesní asociace ALA, tj. Asociace amerických knihoven) zaměřující se na společné zájmy knihovníků a dalších pracovníků knihoven. Mezi zdroji, ze kterých máme vyváženě čerpat, nebo oblasti „pohody“, o které je třeba pečovat, uvádí i finance.
Pomyslné baterky nám dobíjí fyzické tělo, o které je třeba pečovat správnou výživou a přiměřeným pohybem. Hodně nám pomáhají vztahy a intelekt. Pro někoho mohou při snaze o dosažení psychické rovnováhy hrát velikou roli smyslové a spirituální podněty. Pochopitelně prostředí pracoviště, ve kterém trávíme tolik hodin svého života, na nás také velmi působí. A správný knihovník ocení, že každá z vedených podstránek obsahuje dostatek doporučené literatury pro další studium, které povede ke zlepšování vlastní spokojenosti (wellness).
V případě hlubšího zájmu o problematiku je možné zhlédnout i celý webinář:
Dne 1. června 2022 se v Praze v K-centru na Senovážném náměstí uskutečnila závěrečná konference projektu Společným postupem sociálních partnerů k řešení klíčových témat v odvětví kultura, do něhož byly prostřednictvím SKIP zapojeny i knihovny.
Do programu bylo zařazeno osm příspěvků, které byly rozděleny do čtyř bloků. Příspěvky představily nejenom výsledky projektu, ale byly též zaměřeny na konkrétní oblasti spojené s problematikou dvou řešených témat.
První téma Stres, vyhoření, psychická zátěž – faktory ovlivňující výkon profesí navazuje na výstupy z předchozích projektů, ve kterých bylo zjištěno, že významnou hrozbu pro knihovníky především ve službách, ale i pro ostatní knihovnické pozice může představovat tzv. syndrom profesního vyhoření. Projekt byl zaměřen na zmapování této problematiky v knihovnách s cílem navrhnout doporučení a opatření, která by přispěla k prevenci syndromu vyhoření.
Druhé téma Rozvoj a posilování spolupráce mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, podpora kolektivního vyjednávání, řešení témat bylo zaměřeno na podporu sociálního dialogu jako nástroje pro zlepšení firemní komunikace, vztahů i toků informací, na pracovní právo a vliv legislativy na činnost sociálních partnerů. Cílem bylo vymezení problematických oblastí v odvětví a zpracování doporučení pro vedení sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání ve formě manuálů využitelných v praxi.
Konferencí provázely Vladana Pillerová a Dana Smetanová z Národní knihovny ČR, které se podílely na řešení projektu.
Vladana Pillerová (foto: Dana Smetanová, Národní knihovna ČR)
Konferenci zahájila předsedkyně Odborového svazu pracovníků kultury a ochrany přírody Miroslava Knoflíčková prezentací Sociální dialog a kolektivní vyjednávání v kulturních institucích, ve které shrnula výsledky dotazníkového šetření mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, jež proběhlo v květnu 2020. Cílem šetření bylo zjistit aktuální stav v oblasti vedení sociálního dialogu v institucích, v nichž nepůsobí žádný ze zástupců zaměstnavatelů, ve vedení kolektivního vyjednávání u zaměstnavatelů, u nichž působí odborová organizace, a v institucích, u nichž působí rada zaměstnanců.
Na problematiku sociálního dialogu navázal i následující příspěvek v podání Jaroslava Stránského, svazového právníka a vysokoškolského pedagoga, který přiblížil specifika kolektivního vyjednávání a uzavírání kolektivních smluv. Zároveň upozornil na výstupy projektu v oblasti sociálního dialogu, kterými jsou Sociální dialog v širším smyslu (manuál pro zaměstnance a zaměstnavatele), Založení odborové organizace, působení odborové organizace u zaměstnavatele (manuál pro zaměstnance) a Modelová kolektivní smlouva v užší a širší verzi.
Druhý blok dopoledních přednášek odstartovala Soňa Plháková, psycholožka, lektorka a autorka dotazníku pro diagnostiku syndromu vyhoření u pracovníků knihoven. V příspěvku s názvem Příčiny syndromu vyhoření jako vodítka pro nápravu představila osm oblastí – zdrojů syndromu vyhoření – a shrnula výsledky dotazníkového šetření, které proběhlo v knihovnách v létě 2019 (viz též samostatný článek v č. 2/2021).
Soňa Plháková hovořila o syndromu vyhoření (foto: Dana Smetanová, Národní knihovna ČR)
Dopolední blok přednášek uzavřela výživová poradkyně Šárka Secová prezentací Zdravá výživa jako prevence vyhoření, v níž upozornila nejen na zásady zdravého životního stylu, ale i na nejčastější výživové mýty.
Šárka Secová se zabývala oblastí zdravé výživy (foto: Dana Smetanová, Národní knihovna ČR)
První odpolední blok byl věnován vztahům na pracovišti. Tato oblast byla v dotazníkovém šetření hodnocena jako druhá nejlepší; lze ji tedy považovat spíše za motivační prvek než zdroj vyhoření. Přesto některé podněty v komentářích naznačují, že vztahy na pracovišti mohou být ohroženy například generačními rozdíly, nevhodným složením pracovních týmů nebo stylem řízení.
Odpolední program zahájil Richard Ščerba, ředitel Odboru personálního a mezd Národní knihovny ČR. V příspěvku Motivační program a komunikace se zaměstnavatelem představil motivační prvky programu, jehož cílem je udržet či získat kvalitního zaměstnance.
Richard Ščerba se věnoval motivaci zaměstnanců (foto: Vladana Pillerová, Národní knihovna ČR)
V následujícím příspěvku s názvem Výzvy, které covid přinesl do vztahů na pracovišti mluvila ředitelka Krajské knihovny v Pardubicích Radomíra Kodetová o tom, jak činnost knihovny ovlivnila doba pandemie.
Na závěr konference vystoupil Roman Giebisch, vedoucí Oddělení vzdělávání Národní knihovny ČR a předseda SKIP, s příspěvkem zaměřeným na vzdělávání knihovníků. Představil Koncepci celoživotního vzdělávání pracovníků knihoven 2022–2027, hovořil o různých formách vzdělávání, o současné situaci a trendech i o možnostech celoživotního vzdělávání knihovníků.
Roman Giebisch hovořil o celoživotním vzdělávání knihovníků (foto: Vladana Pillerová, Národní knihovna ČR)
Prezentace a další informace o projektu, výstupy i manuály jsou dostupné na webu SKIP.
Čtenářská gramotnost dětí patří mezi prioritní oblasti vzdělávání, zásadní je proto i podpora školních knihoven a zejména podpora pozic školních knihovníků. V rámci projektů realizovaných městem Ostrava byly vybrány základní školy na Ostravsku a téměř dvě desítky pedagogů tak absolvovaly vzdělávací kurz pro školní knihovníky. Definovány byly školy, které projevily zájem rozvíjet školní knihovny, podporovat školní knihovníky a stát se tak příkladem dobré praxe.
Andrea Hoffmannová, náměstkyně ostravského primátora, upřesňuje:
Role školních knihovníků je víc než přepestrá. Původně děti vedli k lásce ke knize a četbě, v současnosti učí děti zorientovat se v každodenním množství informací. Školní knihovník je specialista, který také pomůže dětem odlišit pravdivé informace od fake news, učí děti informační a mediální gramotnosti, kritickému myšlení, práci s knihou, práci s informacemi ve vyučování, stejně jako orientaci v literatuře a dalších médiích. Hledali jsme, proto způsob, jak tyto zásadní součástí vzdělávání podpořit, a cestu jsme nalezli prostřednictvím nových projektů.
Město Ostrava v rámci projektu Místní akční plán rozvoje vzdělávání ORP Ostrava II zřídilo pracovní skupinu pro rozvoj čtenářské gramotnosti a k rozvoji potenciálu každého žáka, která iniciovala podporu pozice školního knihovníka i rozvoj školních knihoven. Školní knihovna není pouhým výpůjčním prostorem, nýbrž místem fungujícím jako odborná učebna, která může za správných okolností hrát klíčovou roli ve vzdělávání žáků.
Vedoucí pracovní skupiny pro rozvoj čtenářské gramotnosti a k rozvoji potenciálu každého žáka a ředitelka Základní školy Provaznická Ostrava-Hrabůvka Libuše Přikrylová vysvětluje:
Podporovat školní knihovnu, školního knihovníka a hlavně čtenářství a čtenářskou gramotnost napříč všemi obory základní školy se snažíme již od roku 2008, kdy se nám pomocí evropských fondů podařilo nejen zřídit školní knihovnu jako místo setkávání žáků, pedagogů i rodičů, ale zajistit i profesionálního knihovníka, který je velkou oporou nám všem ve škole. Jsme rádi, že se nám daří problematiku čtení a práci s knihou a informace dostávat do povědomí již od mateřských škol, což je pro rozvoj dětí velmi důležité; je to základ pro jejich další růst a pozvolné navázání na další stupně vzdělávání. Děkujeme městu Ostrava za podporu rozvoje čtenářské gramotnosti, a to nejen pomocí vyhlašovaných dotačních programů, ale také nabídkou vzdělávání široké pedagogické a ostatní veřejnosti včetně rodičů, kteří jsou ti první, kteří mohou dětem podat pomocnou ruku a ke knížce je přivést vlastním příkladem.
Školní knihovna v Základní škole Provaznická
Školní knihovník je kvalifikován pro činnost knihovnickou i pedagogickou. K rozvoji školních knihoven (vedle již zmíněného kurzu) je třeba i další vzdělávání školních knihovníků a jejich odborné vedení; proto byla zřízena také role metodika školních knihovníků. V prosinci 2021 a v lednu 2022 díky projektu proběhly též webináře. Cílem projektu bylo zejména nastavení potřebného obsahu pozice školního knihovníka, jeho ukotvení v rámci školy, spolupráce s ostatními pedagogy i nepedagogy, průřezová podpora napříč všemi předměty, pomoc žákům, pedagogům i rodičům apod.
Lenka Klemšová, školní knihovnice a metodička školních knihovníků, detailně přibližuje:
Čtenářská gramotnost je důležitá nejen pro orientaci v kvantu informací, které se na nás valí, ale také k podpoře dalších gramotností, třeba i té matematické. Ne všechny děti, které přijdou na základní školu, mají stejnou startovní pozici jak v rámci rodinného zázemí (v rodině se nečte, chybí příklady, dítěti se nepředčítalo a nepředčítá nebo jen sporadicky a knihy v domácností jsou spíš výjimkou, pokud nechybí vůbec), tak v rámci zrání – každý jsme holt originál. A tady může nastoupit práce školního knihovníka, kterému se dostává velké výsady pohybovat se den co den v prostředí, ve kterém děti tráví nezanedbatelnou část svého dne, blíže je poznat, být jim k dispozici nejen o přestávkách, které děti mohou využívat k půjčování knih a trávení svého volného času, povídání si, odpočinku v jiném prostředí, než je třída (zde vítají především klidnější prostředí), ale také při knihovnických besedách a lekcích, prostřednictvím nichž může díky svému osobnímu příkladu a porozumění dětem postupně vyšlapávat cestičku k lásce ke knihám a následně ke čtenářské gramotnosti, posilovat návyky čtení z podnětného prostředí a smazávat handicapy z prostředí nepodnětného. Může je dovést je k poznání, že čtení není jen povinnost, ve kterou se počáteční chuť naučit se číst často překlopí, ale také radost a zábava, relaxace, odpočinek a třeba i možnost najít odpovědi na otázky, které hledám, když mi není nejlépe nebo když mě něco zajímá, k poznání, že čtení je v neposlední řadě svoboda. A abych nezapomněla na spolupráci s učiteli – práce školního knihovníka také znamená být k dispozici všem učitelům; vždyť práci s textem je možné rozvíjet napříč všemi předměty.
Školy si navíc mohly žádat o podporu z rozpočtu města v rámci programu na podporu rozvoje kvality školství na rok 2022. Díky této podpoře pak mohou školy financovat jak činnost školních knihovníků, tak rozšířit knižní fond jednotlivých knihoven či modernizovat jejich vybavení.
Projekt Místní akční plán rozvoje vzdělávání ORP Ostrava II, reg. č.: CZ.02.3.68/0.0/0.0/17_047/0009132, je spolufinancován z Evropského sociálního fondu – Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) a ze státního rozpočtu ČR.
Pro knihovníky je autoritou nejen kapacita v oboru nebo obecně uznávaná osobnost, ale také soubor autoritních záznamů sloužících k jednoznačné identifikaci osob, korporací, názvů, geografických pojmů či věcných témat v rámci katalogizačního zpracování.
Proč jsou autoritní záznamy důležité
Autoritní záznamy mají svá specifika. Obsahují preferovanou (autoritní) podobu záhlaví, a zároveň podchycují další odkazové varianty, které by mohly být vyhledávány. Uvádějí jejich vzájemné vazby tak, aby vždy uživatel našel to, co hledá. Autoritní záznamy si zakládají na ověřených a řádně citovaných informacích. Jejich znakem je stručnost a výstižnost. Cílem je najít a identifikovat tu správnou publikaci. Nenabízejí tak sice podrobné informace typu encyklopedických hesel, ale mohou rozšiřovat svůj záběr o propojení na další zdroje, které tyto informace nabízejí – obvykle na hesla ve Wikipedii nebo na další zdroje, které mohou obohatit autoritní záznam. Jejich paleta je široká a pro každý typ autority se hodí jen některé.
Nástroj NKlink jako prostředek pro obohacování autoritních záznamů
Přidaná hodnota k autoritním záznamům je vítána, nejlépe pokud je možné svěřit ji automatizovanému nástroji. V případě autoritních záznamů jeden vznikl v návaznosti na Wikidata – strukturovanou, volně dostupnou databázi všeho, která je čitelná strojům i lidem. Nástroj nese jméno NKlink, vytvořil ho Petr Kadlec a je k dispozici pod otevřenou licencí. Podrobné informace najdete na adrese https://nklink.toolforge.org/. Nástroj umožňuje v různých databázích (primárně katalozích knihoven), které obsahují identifikátor národní autority, zobrazovat na základě propojení odkazy na další zdroje informací. Vychází z údajů uvedených v položce Wikidat. Jinak řečeno – pokud je identifikátor autority uveden v položce ve WIkidatech společně s dalšími identifikátory, je na základě této vazby možné zobrazit odkaz přímo na záznam v daném zdroji.
NKlink v praxi
Jak může vypadat implementace tohoto nástroje? Ukažme si to na příkladu databáze národních autorit ČR, spravované v systému Aleph. Webové rozhraní databáze nabízí ve standardním zobrazení autoritních záznamů Další informace nad rámec autoritního záznamu formou odkazů na stránku na Wikipedii, položku ve Wikidatech, záznam v databázi ISNI, ORCID či abART, pokud o nich položka ve Wikidatech ví (viz příklad na obr. 1).
Využití nástroje NKlink je poměrně široké a záleží na možnostech správců jednotlivých databází. Příklady využití a další informace k NKlinku najdete v příspěvku na blogu spolku Wikimedia ČR.
Čerstvým přírůstkem je využití v katalogu Národní technické knihovny ve vyhledávacím nástroji VuFind. Ukažme si, jak může také vypadat záznam obohacený o propojení generované prostřednictvím NKlinku, viz obr. 3.
Nástroj NKlink je využitelný nejenom „navenek“ v uživatelském rozhraní databází, ale lze ho implementovat i „uvnitř“ v administrativním rozhraní jako pomocný nástroj při úpravách především jmenných autoritních záznamů, kdy přes propojení identifikačního čísla autority lze nastavit generování vybraných identifikátorů přímo do autoritního záznamu včetně kontrolního linku.
Využití NKlinku k odhalování nepřesností v datech
Díky odkazům generovaným z NKlinku ve webovém rozhraní báze národních autorit mohou být zviditelněny některé nesrovnalosti, které plynou z nesprávného přiřazení identifikačního čísla autority položce ve Wikidatech. Markantní je to zejména u osob stejného jména. Proto se může stát, že identifikátor autoritního záznamu pro publicistu JK je ve Wikidatech uvedeno u jeho jmenovce hokejisty JK, který nemá autoritní záznam, ale zato má heslo na Wikipedii. To se pak může díky NKlinku objevit u autoritního záznamu publicisty. Na podobné nesrovnalosti zpravidla přijde jen bedlivé oko knihovníků či uživatelů autoritní báze. Oprava v tomto případě spočívá na straně Wikidat. Automatizovaná cesta není zatím plně funkční. Chybu je možné hlásit také prostřednictvím správy autoritní báze na e-mailu autority@nkp.cz.
Závěrem
Možnosti nástroje NKlink obohacují autoritní záznamy a přinášejí přidanou hodnotu uživatelům databází. Použití nástroje má celou řadu variací a je jen na správcích databází či katalogů, které z nich a jakým způsobem uvedou v život. Vše potřebné (včetně dokumentace) najdete na zmiňované adrese https://nklink.toolforge.org/.
Doufáme, že se využití nástroje bude zvyšovat a přibydou nové instalace a nové zkušenosti.
Účastníci semináře v pobočce Podroužkova (součást Knihovny města Ostravy)
Jednodenní semináře byly nabité informacemi – jako první vystoupila Mgr. Lenka Dostálová z Moravské zemské knihovny v Brně a představila činnost Metodického centra pro výstavbu a rekonstrukci knihoven, na které je možno se obracet o radu, pro inspiraci či při výběru vhodného financování rekonstrukce či výstavby knihoven. Upozornila, že na webových stránkách centra je možné nalézt také část věnovanou českým i mezinárodním dokumentům – standardům, případovým studiím, dotazníkům a metodikám zaměřeným na budovy včetně novostaveb. Zabývala se filozofií prostor knihoven jako míst pro setkávání, vzdělávání či volnočasové aktivity a podtrhla důležitost strategických partnerství v obci. Dobrá knihovna má mít dobrou koncepci svého rozvoje – na otázky, jak ji zpracovat, co by měla obsahovat a proč by neměla knihovně chybět, byla orientována další část přednášky kol. Dostálové. Ukázky zdařilých rekonstrukcí a zajímavé nápady využití jak vnitřních, tak venkovních prostor posluchače velmi zaujaly.
Jak to vidí architekt/designér knihovny? Vzhledem k tomu, že se semináře konaly ve třech místech, byli na každý ze seminářů přizváni i různí architekti – brněnského semináře se zúčastnila Ing. arch. Radmila Velechovská, do Ostravy přijala pozvání Ing. Petra Závacká, v Praze své knihovny představil Ing. arch. Tomáš Hořava. Posluchači neměli (na rozdíl od knihovníků, kteří přednášeli na všech třech seminářích) stejnou možnost sledovat všechny tři příspěvky, jejichž společným tématem bylo moderní pojetí knihovny.
Ing. arch. Velechovská představila architektonické řešení knihovny v Otnicích. Jedním z důvodů rekonstrukce knihovny bylo vytvoření chybějícího komunitního centra obce – místa nejen pro knihovnu, ale také pro jednání, přednášky či pro volby. Ve své přednášce Ing. arch. Velechovská představila variabilitu místa, kde jsou využity posuvné regály, závěsy k oddělení prostor a moderní nábytek. Výzvou bylo i vizuální sjednocení místnosti – úprava okenních výklenků, osvětlení místnosti i barevné ladění.
V Ostravě vystoupila Ing. Závacká z ProjektStudia, tedy z firmy, která realizovala architektonickou přestavbu pobočky Knihovny města Ostravy v Podroužkově ulici (o ní jsme informovali v samostatném článku v č. 1/2021). V přednášce se zabývala veřejným prostorem, realizacemi knihoven v České republice a zdůraznila, že knihovna má sloužit stále více jako místo setkávání, vzdělávání i stmelování komunit. Rekonstrukce nebo stavba knihovny by měla být variabilní – možná dnes ani neumíme odhadnout, jaké další způsoby využití může knihovna mít v dalších letech.
Ing. arch. Hořava ze studia Hořava Architekti svou přednášku nazval Byla jednou jedna knihovna… Jeho prezentace založená na ukázkách knihoven a jejich proměny na zajímavá místa velmi zaujala. Hovořil o využití jednotlivých prostor, o tom, jak lze realizovat různé záměry, a posluchače provedl jednotlivými kroky architektonické i stavební práce. Ukázky knihoven (především poboček Městské knihovny v Praze) jsou příkladem skutečně zajímavé práce.
Na otázku Kde na to vzít? odpovídal PhDr. Vít Richter z Národní knihovny ČR. Pobídek nových dotačních možností pro knihovny a obce je řada, ale nutné se seznámit se všemi podmínkami. Dobré je mít připraven projektový záměr, studii, případně stavební povolení a rozpočet stavby a vybrat si odpovídající dotační program.
PhDr. Vít Richter
Seminář uzavřely dvě přednášky PhDr. Marie Šedé rovněž z Národní knihovny ČR – Knihovna v životě obce a Standardy pro knihovny. Jaké role má knihovna v dnešním životě, jak propojit strategie obce a knihovny, jaká je moderní knihovna a s kým může spolupracovat? Dobrou knihovnu tvoří lidé, prostor a to „neviditelné“, čím ho knihovník/knihovnice umí naplnit. Důležité je, aby se potkal zájem o život v obci, o knihovnickou práci, o novinky v oboru.
PhDr. Marie Šedá
Mít dobrou knihovnu v obci je možné na základě funkční spolupráce a vzájemné důvěry. Využití poznatků z těchto seminářů, realizace záměrů při výstavbě při rekonstrukci knihoven za podpory kvalitních architektů může přinést zajímavé a atraktivní veřejné knihovny – to byl také cíl těchto seminářů.
Vítězové cen Magnesia Litera 2022 byli slavnostně vyhlášeni 10. dubna 2022 v přímém přenosu České televize (záznam z přenosu je možné zhlédnout v archivu iVysílání).
Knihou roku se stal titul Gott: československý příběh autora Pavla Klusáka. Tato publikace o Karlu Gottovi zároveň zvítězila v kategorii Aktuálně.cz Litera za publicistiku. (Pro zajímavost doplňme, že v porotě hodnotící publicistická díla zasedl i předseda SKIP Mgr. Roman Giebisch, Ph.D.).
Cenu Palmknihy Litera za prózu získala Destrukce Stanislava Bilera.
Moleskine Litera za poezii náleží Vladimíru Mikešovi za jeho dílo Odkud to přichází?
Literu za knihu pro děti a mládež obdržel titul Kabát a kabelka spisovatelky Marky Míkové a ilustrátorky Galiny Miklínové.
Litera za naučnou literaturu byla udělena Janu Žďárkovi za dílo Ohroženi hmyzem?: neobvyklá setkání po 40 letech.
Literu za nakladatelský čin získala publikace Lipnická bible: štít víry v neklidných časech pozdního středověku Lucie Doležalové, Karla Pacovského a kol. Připomeňme, že Lipnická bible byla vystavena i v Zrcadlové kapli Klementina a v digitální podobně je dostupná v Manuscriptoriu. K dispozici jsou i webové stránky projektu.
Cenu DILIA Litera za debut roku získala Tereza Dobiášová za svou knihu Tajemství: neskutečný příběh Anežky České.
Litera za překladovou knihu náleží Michaelu Alexovi a Michale Benešové za překlad titulu Led Jacka Dukaje z polštiny.
Kosmas cenou čtenářů byla ověnčena publikace Až na ten konec dobrý autora Pavla Tomeše.
Cena Magnesia blog roku patří Kateřině Panou za facebookový literární blog Řecké štěstí.
Dne 1. února 2022 proběhl třetí ročník setkání Kulturní dohoda pro Evropu (A Cultural Deal for Europe). Online setkání moderovala Tamsin Rose z think-tanku Přátelé Evropy (Friends of Europe). Akce byla tematicky orientována na tzv. Kulturní dohodu (Cultural Deal), konkrétně na to, jak z kultury učinit ústřední téma budoucí zelené a udržitelné Evropy. Na akci se přihlásilo cca 2 200 zájemců; skutečný počet účastníků se dosáhl více než 700.
Úvodní část
Tamsin Rose připomněla, že pandemie covidu-19 zrychlila digitalizaci společnosti, a zdůraznila, že kultura hrála a stále hraje důležitou roli při vyrovánávání se se změnami, které pandemie přinesla. Je jednotícím prvkem, díky kterému lépe chápeme okolní svět a své místo v něm.
Akce byla rozdělena do pěti částí, přičemž hlavní myšlenky každé z nich průběžně zachycovala ilustrátorka Menah. Účastníci se mohli aktivně zapojit jednak prostřednictvím chatu, jednak sdílením svých postřehů prostřednictvím Mentimeteru.
První příspěvek patřil Davidu Sassolimu, bývalému předsedovi Evropského parlamentu, který zemřel nedlouho před akcí (konkrétně 11. ledna 2022). V předtočeném vstupu se věnoval vlivu pandemie na kulturní sektor a podtrhl, že kultura představuje zásadní aspekt kvality života. Připomněl, že v na podzim 2021 Evropský parlament přijal rezoluci vyzývající členské státy, aby uznaly potřebu výrazné podpory kultury. Kultura hraje důležitou roli v oživení společnosti po pandemii; je rovněž pojivem společnosti. David Sassoli vyzdvihl skutečnost, že kulturní události jsou prostředkem pro setkávání lidí a připomněl, jak v počátcích pandemie lidé, kteří nemohli opouštět své domovy, na svých balkonech často zpívali a hráli na hudební nástroje.
Tamsin Rose následně připomněla, že online setkání zorganizovaly tři subjekty, a to Kulturní akce Evropa (Culture Action Europe), Evropská kulturní nadace (European Cultural Foundation) a Europa Nostra. Jde zároveň o organizace, které zahájily kampaň za přijetí Kulturní dohody.
Poté následoval příspěvek předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen. Uvedla, že kulturní sektor na jednu stranu patřil za pandemie mezi nejpostiženější, na druhou stranu nám pomohl (např. prostřednictvím filmů, hudby či knih) se s nenadálou situací lépe vyrovnat. Zmínila finanční podporu sektoru, mj. značné navýšení rozpočtu programu Kreativní Evropa (Creative Europe) a skutečnost, že členské státy byly požádány, aby jejich národní plány pro oživení a odolnost počítaly s alespoň 2 % prostředků právě pro oblast kultury. Evropa nemůže existovat bez prosperujícího kulturního sektoru. Zelenou dohodu je třeba vnímat i jako nový kulturní projekt pro Evropu.
Mariyja Gabriel, evropská komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež, zdůraznila, že kultura je duší Evropy a že kulturní sektor zároveň v Evropské unii aktuálně zaměstnává téměř osm milionů lidí. Upozornila, že členské státy byly vyzvány k tomu, aby investice do kulturního sektoru pokládaly za investice strategického rázu, a zopakovala doporučení počítat s nejméně 2 % rozpočtu národních plánů pro oživení a odolnost pro kulturní sektor. Výslovně zmínila ČR jako jeden ze států, který plánuje po legislativní stránce zlepšit pozici umělců, a rovněž pochválila zakotvení poukazů (voucherů) na kulturní akce s cílem zmírnit dopady pandemie na kulturní sektor.
V tematickém bloku Kultura pro oživení Evropy a její udržitelnost nejprve vystoupila Tere Badia, generální tajemnice organizace Kulturní akce Evropa. Zmínila provedený průzkum, z něhož vyplynulo, že řada zemí ve svých plánech pro oživení a odolnost alokuje do oblasti kultury méně než žádoucí alespoň 2 % rozpočtu. Upozornila také na to, že v řadě zemí mají malé kulturní organizace nebo např. umělci na volné noze výrazně horší možnost získat dotace než velké organizace. Kromě vlastního financování je třeba vést i diskusi o kultuře a nejlépe výslovně zakotvit kulturní práva občanů.
Elena Polivtseva, která působí jako vedoucí pro oblast politiky a výzkumu v Mezinárodní síti pro současné scénické umění (International network for contemporary performing arts, IETM), se ve svém příspěvku věnovala otázce, jak samotný kulturní sektor učinit inkluzivnějším, spravedlivějším, rovnějším a udržitelnějším. Podstatnou roli hrají podmínky, v nichž pracují umělci, ale také pracovníci kulturních institucí. Těm je nezbytné rovněž věnovat patřičnou pozornost; kulturu nestačí podporovat pouze finančně, resp. je žádoucí přejít od využívání kultury k její všestranné podpoře.
Inês Câmara, spoluzakladatelka a ředitelka organizace Mapa nápadů (Mapa das Ideias), řečené inspirovalo k přemýšlení o tom, jak by měla být vymezena kulturní práva a plnohodnotné kulturní občanství. Kulturu samotnou pokládá za součást evropského občanství. Považuje za problém, že v některých případech se finančně podporuje digitalizace, ale již ne vlastní tvorba nového kulturního obsahu. Za klíčovou složku kultury dále pokládá uměleckou svobodu (možnost výběru a prezentace); kulturu samotnou pokládá za dynamický proces se zapojením řady aktérů.
Moderátorka Tamsin Rose následně seznámila účastníky s názory účastníků sdělené prostřednictvím Mentimeteru. Byla hledána odpověď na otázku, které téma by se mělo stát součástí Pracovního plánu pro kulturu 2023–2026 (Work Plan for Culture 2023–2026). V odpovědích zazněla např. témata inkluze, udržitelnost, rozmanitost, participace či inovace.
Monica Semedo, poslankyně Evropského parlamentu a členka skupiny Obnova Evropy (Renew Europe), zmínila zprávu rozebírající situaci umělců a pracovníků v kulturním sektoru po pandemii z roku 2021. Zdůraznila, že pandemie pro mnohé umělce znamenala nejistý příjem a z toho plynoucí sociální nejistotu. Řada dlouhodobých problémů v kulturním sektoru začala být v průběhu pandemie více vidět. Je třeba se zasazovat o ekonomické oživení kultury a kulturního sektoru a zároveň o zajištění sociálních a ekonomických jistot pro umělce. Pozornost by se tedy měla věnovat pracovním podmínkám; umělci by také měli mít možnost dalšího vzdělávání, např. v oblasti podnikatelských dovedností.
Guillemette Madinier, zastupující kulturní attaché v rámci Stálého zastoupení Francie při EU, konstatovala, že všechna zmíněná témata jsou v době francouzského předsednictví pokládána za prioritní a že Francie byla jednou ze zemí, které dosáhly zmiňovaného dvouprocentního cíle. Zdůraznila, že před vlastním schválení Pracovního plánu pro kulturu 2023–2026, k němuž by mělo dojít v době českého předsednictví, je třeba zahájit hodnocení plnění stávajícího plánu.
Yvona Havel, kulturní atašé v rámci Stálého zastoupení ČR při EU, shrnula, že v otázce priorit v oblasti kultury panuje shoda.
Gabriele Rosana z organizace Kulturní akce Evropa shrnul, co dosud zaznělo v chatu – aktéři kulturního sektoru musejí vystupovat jednotně, neboť tím jejich hlas získá větší váhu. Čím dál více je také vnímán pozitivní vliv kultury na kvalitu života jednotlivců. Je ale na druhou stranu nezbytné uvažovat o kultuře jako svébytném celku, nejenom jako o prostředku pro dosahování různých vnějších cílů.
Kultura a kulturní dědictví v Zelené dohodě
Další tematický blok nesl název Kultura a kulturní dědictví v Zelené dohodě. Zahájila jej Elisa Ferreira, evropská komisařka pro soudržnost a reformy, která uvedla, že kultura je i klíčovým faktorem úspěchu pro regionální rozvoj. Proto jsou v rámci politiky soudržnosti právě na kulturu vynakládány značné finanční částky; v uplynulých sedmi letech bylo do kulturních projektů regionálního charakteru investováno přes šest miliard eur a další miliarda eur byla využita na kulturní výměnu mezi regiony a mezi státy. Těchto v součtu sedm miliard eur představuje téměř 2 % rozpočtu určeného na realizaci politiky soudržnosti. Přítomné vyzvala k tomu, aby se zapojili do iniciativy Nový evropský Bauhaus.
Marcos Ros Sempere, poslanec Evropského parlamentu, zmínil přípravu zprávy o Novém evropském Bauhausu. Nový evropský Bauhaus pokládá za nástroj podporující demokracii a rovněž vytváření přístupných veřejných prostor. Architektura totiž může změnit naše životy, ale zlepšit je může jenom dobrá architektura.
Sneška Quaedvlieg, generální tajemnice organizace Europa Nostra, konstatovala, že z toho, co dosud zaznělo, vyplývá, že Kulturní dohoda se již prakticky stává realitou. Vyjádřila své přesvědčení, že evropské kulturní dědictví je reálným jádrem Zelené dohody. V této souvislosti zmínila Zelenou knihu evropského kulturního dědictví (European Cultural Heritage Green Paper) připravenou organizací Europa Nostra ve spolupráci s Mezinárodní radou památek a sídel (International Council on Monuments and Sites, ICOMOS), Sítí dědictví pro klima (Climate Heritage Network) a Aliancí evropského dědictví (European Heritage Alliance).
Tamsin Rose následně pro jistotu připomněla, že ačkoliv mezi přítomnými má Kulturní dohoda jednomyslnou podporu, skutečností se ještě nestal, a proto je žádoucí, aby mu co nejvíce osob vyjádřilo svou podporu.
Jordi Pascual, koordinátor Výboru pro kulturu v rámci organizace Spojená města a místní samosprávy (United Cities and Local Governments, UCSG), zmínil, že v roce 2018 Mezivládní panel pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC), tedy vědecká organizace působící pod hlavičkou OSN, identifikovala kulturní hodnoty jako klíčové podmínky strategií vztahujících se ke klimatu. Doporučil k přečtení Manifest Sítě dědictví pro klima (Climate Heritage Network Manifesto). Podle jeho názoru by rovněž bylo užitečné, pokud by kultura byla zařazena i jako samostatný cíl udržitelného rozvoje (zároveň je třeba, aby se i nadále projevovala i v dalších cílech, jako je tomu nyní).
Tamsin Rose následně představila nejčastější odpovědi účastníků na otázku, co pokládají za hlavní přínos kultury a kulturního dědictví ve vztahu k zelenému přechodu – jsou jimi tradice, hodnoty, povědomí, udržitelnost, regenerace, představivost, inspirace a inovace.
Ruth Reichstein z poradního orgánu I.D.E.A., který působí v Evropské komisi, uvedla, že ať jde o Zelenou nebo Kulturní dohodu, je třeba, abychom se na jejich naplňování skutečně podíleli a aby různé prvky (udržitelnost, kultura) byly co nejvíce propojeny (mj. i v rámci dotačních programů). Vedle financování je důležité i řádné ocenění těchto činností v jednotlivých organizacích.
Iskra Mihaylova, poslankyně Evropského parlamentu a členka uskupení Obnova Evropy, uvedla, že je důležité, aby iniciativa Nový evropský Bauhaus podporovala udržitelný rozvoj měst.
Lorena Aldana-Ortega z organizace Europa Nostra shrnula komentáře účastníků z chatu – zazněla mj. nutnost zvyšování povědomí o udržitelnosti, potřeba realizovat v oblasti kulturního dědictví přechod do digitálního prostředí (k tomu do značné míry přispěla pandemie) a začlenění myšlenek iniciativy Nový evropský Bauhaus do dalších evropských dokumentů (politik).
Kultura pro budoucnost Evropy
V bloku Kultura pro budoucnost Evropy nejprve hovořil Gijs de Vries, vědecký pracovník hostující na Londýnské škole ekonomie a politických věd (London School of Economics and Political Science, LSE). Shrnul, že z dosud vyřčeného je zřejmé, že Evropská unie by měla své úvahy vést ambicióznějším směrem, např. více uvažovat i o roli Evropy ve světě. V době, kdy z řady důvodů dochází k polarizaci společnosti, je kultura tím, co nás spojuje. Přestavil také svou zprávu o spolupráci mezi resorty nazvanou To make the silos dance.
Viviane Hoffmann, zástupkyně generální ředitelky Generálního ředitelství pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu (tj. součásti Evropské komise), uvedla, že kultura je součástí řady evropských politik a programů; přítomné také informovala o tom, že v roce 2022 bude v rámci programu Kreativní Evropa představen program pro mobilitu umělců a pracovníků kulturního sektoru s rozpočtem ve výši 21 milionů eur na další tři roky.
André Wilkens, ředitel Evropské kulturní nadace, se vyjádřil k důležitosti spolupráce kulturního sektoru s filantropy (nadacemi) a s neziskovým sektorem. Kulturní dohodu pokládá za první krok této spolupráce. Podtrhl rovněž, že závazek k tomu něco udělat nestačí; danou věc je třeba opravdu uskutečnit, tj. zajistit, aby nezůstala pouze na papíře.
Tamsin Rose poté ukázala odpovědi účastníků na otázku, co může přinést strategická spolupráce mezi Evropskou unií a filantropií – nejčastěji zaznívaly odpovědi, že půjde o začlenění, zapojení, financování a odpovědnost.
Lucia Recalde, vedoucí oddělení pro podprogram MEDIA programu Kreativní Evropa v rámci Generálního ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie, zdůraznila nezbytnost nezávislých, ale zároveň životaschopných médií.
Matteo Bagnasco, předseda Tematické sítě Umění a kultura (Arts and Culture Thematic Network) působící v rámci Evropského centra nadací (European Foundation Centre), uvedl, že budou-li nadace více vzájemně spolupracovat, budou mít silnější hlas i na evropské úrovni. Upozornil i na to, že právě filantropie může dávat více svobody v experimentování a že výsledky následně mohou být nabídnuty i dalším zájemcům, ať už na národní nebo mezinárodní úrovni.
Maciej Hofman z Evropské kulturní nadace zmínil opět některé podněty z chatu, mj. otázku, jak prakticky zajistit, aby se z kultury nestal pouhý nástroj.
Závěrečné poznámky
Sabine Verheyen, poslankyně Evropského parlamentu a předsedkyně Výboru pro kulturu a vzdělávání (Committee on Culture and Education), zdůraznila, že v průběhu pandemie došlo k velkému rozvoji kreativity a že kulturní sektor disponuje potenciálem pro iniciování změn nutných ke zmírnění změny klimatu.
Na závěr obsah setkání shrnuli zástupci organizátorů; Sneška Quaedvlieg z organizace Europa Nostra podotkla, že tímto setkáním přítomní nejlépe uctili památku nedávno zesnulého Davida Sassoliho. Tamsin Rose znovu připomněla, že je stále žádoucí Kulturní dohodu výslovně podpořit.
Na konci června 2022 nám ing. Jaroslav Biolek do SKIP zaslal fotografii kovové pamětní knihy své maminky Jaroslavy Biolkové (16. ledna 1940 – 11. ledna 2020; viz též vzpomínkový text v č. 4/2019). Kniha je uložena na rodinném hrobě v jihovýchodní části přerovského hřbitova a kolem ní je umístěno pár kamínků, k nimž je možné přiložit další.
Pamětní kniha Jaroslavy Biolkové
Když jsem tuto fotografii uviděla, probudila ve mně hned dvě věci:
Především samozřejmě vzpomínku na naši knihovnickou kolegyni, dlouholetou nadšenou členku SKIP, neúnavnou organizátorku seniorských knihovnických setkání a prima společnici, exředitelku Městské knihovny v Přerově, Jarku Biolkovou, která nás před časem opustila.
Potěšilo mne, že i její rodina vnímala její celoživotní poslání a splynutí s profesí a tímto způsobem je oslavila a připomíná. Připadá mi to skvělé!
Druhá věc, která mne při pohledu na „životní knihu“ napadla, je, že by se mi líbilo, kdybychom možná jednou, někdy, někde měli takový „knihovnický“ památník, knihu, do níž by postupně přibývala jména těch, kteří odešli, jen s daty narození a úmrtí. Takový nekončící proud jmen těch, kdo byli s naší profesí natolik spjati, že by si zasloužili (chtěli?) být součástí knihovnické paměti.
Ve Slovníku českých knihovníků máme jen ty „nejzasloužilejší“ (a budiž jim čest a sláva), ale tady by mohl být každý, kdo se cítí (cítil) být knihovníkem tělem i duší, kdo profesi miloval a dělal ji podle svého vědomí a svědomí nejlépe, jak uměl – i v té nejmenší knihovně.
Kdybych vlastnila pozemek, pro takovou knihu bych ho nabídla. Ale jako obyčejná knihovnice mám půdy, co by se vešlo do několika květináčů, a to by na Knihu knihovnických životů (pracovní název) nestačilo.
Tak si to budu jen tak představovat. A vždycky mi naskočí i vzpomínka na Jarku Biolkovou – a to vlastně taky není špatné...
Současná předsedkyně Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí (International Federation of Library Associations and Institutions, IFLA) získala Spolkový kříž za zásluhy (Bundesverdienstkreuz), tedy nejvyšší německé ocenění.
Ocenění obdržela z rukou Andrease Bovenschulteho, brémského premiéra a starosty. Právě v Brémách totiž Barbara Lison působí – je ředitelkou Městské knihovny v Brémách (Stadtbibliothek Bremen).
Spolkový kříž za zásluhy byl Barbaře Lison udělen za dlouholetou činnost v oblasti knihovnictví, a to jak na národní (německé), tak na mezinárodní úrovni.
Barbara Lison na kongresu IFLA v červenci 2022 (autor: Muhammad Hassan, zdroj: Wikimedia Commons, licence: CC BY 2.0)
Oksana Brui (Director of Scientific and Technical Library of the Igor Sikorsky Kiev Polytechnic Institute) who currently serves as President of the Ukrainian Library Association has kindly agreed to answer a couple of questions which would help us get a better idea about the situation in Ukrainian libraries. She has prepared her answers in collaboration with her colleagues Larysa Luhova (Vice President of Ukrainian Library Association, Director of Lviv Regional Library for Children), Svitlana Moiseeva (Vice President of Ukrainian Library Association, Director of Luhansk Regional Scientific Universal Library) and Yaroslava Soshynska (Executive Director of Ukrainian Library Association). The interview covers a number of topics from giving a brief statistical overview of Ukrainian libraries to providing insights regarding damages to library buildings and challenging conditions in which our Ukrainian colleagues try to keep providing services to the public and, at the same time, engage in helping to defend their homeland.
Could you provide our readers with a very brief overview, say key statistics describing Ukrainian libraries (such as the number of libraries, librarians or holdings)?
We can present our library statistics from the end of 2020. At that time, we had 30,681 libraries in total. This includes 12 national and state libraries, 14,948 public libraries, 14,848 school libraries, 181 university libraries, 96 National Academy of Science of Ukraine libraries, 174 National Academy of Agricultural Science of Ukraine libraries and 63 libraries of the Ukrainian Society of the Blind. We had 52,864 library staff, 498,115,220 items in library collections and 16,610,000 library users.
Have any library buildings in Ukraine (according to your knowledge, of course) have been destroyed or damaged during the war so far? E.g., a BBC article from April 2022 mentions that a children’s library in Chernihiv has been badly damaged…
The Ukrainian Library Association and the charitable foundation Library Country have launched a collection of data on the damage and losses of the libraries in this war.
Now we do not have much information. It is just that people, librarians, are under Russian fire, often without light, heat, water or any communication. But we continue to collect the information through a form that can be filled out anyone, and from other sources.
Now we know about the damage of libraries in Kharkiv. These are the Central Scientific Library of Karazin Kharkiv National University, the Korolenko Kharkiv State Library, Central Public Library of Kyiv district of Kharkiv, Branch Library No. 35 for children of the Central Library of Shevchenkivsky District of Kharkiv, 46 school libraries.
In Chernihiv Chernihiv City Central Library named after M. Kotsyubynsky, Chernihiv City Children's Library named after O. Dovzhenko, Chernihiv Regional Library for Youth, Chernihiv Regional Universal Scientific Library and others were destroyed by enemy Russian bombing.
The same situation with Starobilsk Children’s and Youth Library (Luhansk region) and Severodonetsk City Public Library (Luhansk region) and Shulikivska Village Library (Luhansk region), Scientific and Pedagogical Library of Mykolaiv (Mykolaiv), Library of Sumy State University (Sumy).
All libraries in Mariupol, Bucha, Gostomel, Irpіn, Borodianka are destroyed, because these cities are completely destroyed.
Unfortunately, the number of such libraries increases every day.
How do Ukrainian libraries manage to provide their services in the current emergency?
In regions where there are no active hostilities, libraries work as usual – serving users, holding various events. But they are working particularly hard, as many new IDPs (internally displaced persons) have emerged in these regions. Libraries are open to everyone. Unfortunately, most of the libraries in the areas where active hostilities are taking place work online – they do video reviews of books, conduct online events, programming courses, language learning, and read books aloud. Some of them open for literally a couple of hours a week so that readers can exchange books they have read.
How else do Ukrainian librarians help their fellow citizens (for example, internally displaced persons or the army)?
Displaced persons are provided with comprehensive informational assistance on settlement, registration with local self-government bodies, receipt of financial assistance, job search and other issues related to the organization of their accommodation and adaptation. In many libraries, information support centers, Ukrainian language courses are opened for these people, various courses are held, including primary care, computer literacy, workshops for adult migrants and their children.There are psychological services where you can get free consultations from library psychologists, art therapy and library therapy activities that help people overcome the stresses of war. In addition, librarians are active in volunteering – making camouflage nets for the Armed Forces of Ukraine and Territorial Defense, sewing Ukrainian flags and camouflage clothing, collecting products and forming food packages, sculpting dumplings, making energy bars, collecting Ukrainian books for European libraries, sort out humanitarian aid, organize and direct volunteer flows. Ukrainian librarians, like all Ukrainian people, are doing everything to bring our victory closer!
Are there any online materials which Ukrainian librarians use when working with children and which could possibly be reused by libraries in other countries?
During the war, the work of the Presidium and the Executive Office of the Ukrainian Library Association was reformatted. We continue to fulfill our main tasks of a professional organization – we take care of membership, keep in touch with our members and partners through the ULA web portal, social networks and emailing. We have moved some of our important annual international conferences to our victory, but we hold professional webinars, including with foreign partners.
We had to change the emphasis in the work plan for 2022. After all, innovative models of library activities in peacetime and in wartime look different. But these are also library innovations that we promote – work with migrants, new forms of combating misinformation, support for the cyber troops of Ukraine, bibliotherapy for war victims, including children, expansion and coordination of social, humanitarian, volunteer work for the needs of the armed forces and territorial defense.
Our communication with foreign partners has significantly increased – every day we receive many letters of support, proposals for cooperation and assistance to librarians in Ukraine and those who are forced to flee the war abroad. We have prepared many appeals to our partners – members of IFLA and the world library community to stop working with Russian librarians, because they, instead of telling the truth about the war in Ukraine, distance themselves from the harsh reality and even support library conferences in the occupied Crimea.
Therefore, the activities of the Ukrainian Library Association are currently very intensive and we are extremely grateful to our colleagues from all over the world for their support.
Are there – I mean in Ukrainian cultural heritage institutions in general – any specific activities going on which focus on digital preservation? I have heard that these institutions try to find international partners who would be willing to back up their digital data and help save them for future generations.
Even before the war, Ukrainian libraries were engaged in digitizing their collections. However, this work has not been sufficiently coordinated at the national level and we do not yet have such global projects as the National Digital Library. The Ukrainian Library Association has repeatedly appealed to the Government of Ukraine and relevant ministries with proposals and a professional vision of the process of digitization of library institutions and collections.
With the beginning of the war, the need to preserve electronic library catalogs, digital collections, websites and other digital resources became very urgent. Here again, foreign partners from national libraries, universities and commercial organizations in other countries came to our aid, offering free volunteer help and their own servers to store information.
In this direction, the Ukrainian Library Association cooperates with projects SUCHO (Saving Ukrainian Cultural Heritage Online) and Portico (ITHAKA, community-supported preservation archive). We also liaise with representatives of IFLA and UNESCO.
Is there anything else you would wish to share with our readers?
The most difficult situation is in libraries which are located in areas where active combat is going. We have lost contact with most of these libraries. Many of them have been damaged or destroyed. But there are examples when libraries try to support their users even during street fights and work two or three hours a day – borrowing and returning books.
In the conditions of martial law, the use of remote forms of work in libraries became relevant. Librarians try to keep their user audience by providing online services. Libraries located in the temporarily occupied territories also try to keep working – they support their users with up-to-date information through online forms, which is especially important in the context of the information blockade, which was created by the occupiers immediately when taking control of settlements. As a rule, the first thing that happens in the occupied towns and villages is the disconnection of mobile communications, the disconnection of Ukrainian television. Therefore, the internet remains the only communication channel through which librarians try to communicate the state of affairs and support the residents of their communities.
Thank you for the interview!
Editorial note: On April 6th, 2022, Oksana Brui, together with her colleagues, took part in a webinar entitled Voices from Ukraine: Ukrainian librarians in the struggle against Russian invasion! A recording from this webinar is available through YouTube:
Oksana Brui (source: webinar entitled Voices from Ukraine: Ukrainian librarians in the struggle against Russian invasion!, retrieved 2022-04-06)
Oksana Brui (ředitelka Vědecké a technické knihovny Kyjevského polytechnického institutu Igora Sikorského), která je v současné době předsedkyní Sdružení ukrajinských knihoven (Ukrainian Library Association), laskavě souhlasila se zodpovězením několika otázek, abychom mohli získat lepší představu o situaci v ukrajinských knihovnách. Odpovědi připravila ve spolupráci s Larysou Luhovou (místopředsedkyní Sdružení ukrajinských knihoven a ředitelkou Lvovské oblastní knihovny pro děti), Světlanou Moiseevou (místopředsedkyní Sdružení ukrajinských knihoven a řdditelkou Luhanské oblastní vědecké všeobecné knihovny) a Jaroslavou Soshynskou (výkonnou ředitelkou Sdružení ukrajinských knihoven). V rozhovoru je věnována pozornost řadě témat od stručného statistického přehledu o ukrajinských knihovnách až po informace vztahující se k tomu, jak byly poškozeny budovy knihoven, a k náročným podmínkám, v nichž se naši ukrajinští kolegové snaží o to, aby mohli i nadále veřejnosti poskytovat služby, a zároveň byli nápomocni při obraně své vlasti.
Můžete našim čtenářům stručně představit ukrajinské knihovny (např. prostřednictvím hlavních statistických údajů typu počet knihoven, knihovníků či knihovních jednotek)?
Můžeme využít knihovní statistiky z konce roku 2020. V té době u nás bylo celkem 30 681 knihoven. Tento počet zahrnuje dvanáct národních a státních knihoven, 14 948 veřejných knihoven, 14 848 školních knihoven, 181 univerzitních knihoven, 96 knihoven Národní akademie věd Ukrajiny, 174 knihoven Národní akademie zemědělských věd Ukrajiny a 63 knihoven Ukrajinské společnosti nevidomých. Počet pracovníků dosáhl 52 864, počet knihovních jednotek 498 115 220 a počet uživatelů 16 610 000.
Byly některé z budov ukrajinských knihoven (samozřejmě pokud je vám známo) od začátku války zničeny nebo poškozeny? Např. článek BBC z dubna 2022 zmiňuje, že v Černihivu byla velmi poničena budova knihovny pro děti...
Sdružení ukrajinských knihoven a nadace Země knihoven zahájily sběr dat o škodách, které knihovny postihly následkem války.
Zatím nemáme mnoho informací. Lidé – knihovníci – jsou pod palbou ruských jednotek, často bez světla, tepla, vody a možnosti komunikace. Pokračujeme však ve sběru dat prostřednictvím formuláře, který může vyplnit kdokoliv, a z dalších zdrojů.
Víme o škodách, které postihly knihovny v Charkově. Jde o Ústřední vědeckou knihovnu Karazinovy charkovské národní univerzity, Korolenkovu charkovskou státní knihovnu, Ústřední veřejnou knihovnu Kyjevského okresu v Charkově, Pobočku č. 35 pro děti, součást Ústřední knihovny Ševčenkivského okresu v Charkově, 46 školních knihoven.
V Černihivu byly následkem nepřátelského ruského bombardování zničeny Černihivská ústřední městská knihovna pojmenovaná po M. Kotsyubynským, Černihivská městská knihovna pro děti pojmenovaná po O. Dovzhenkovi, Černihivská oblastní knihovna pro mládež, Černihivská oblastní všeobecná vědecká knihovna a další knihovny.
Stejná je situace se Starobilskou knihovnou pro děti a mládež (Luhanská oblast). Severodoněckou městskou veřejnou knihovnou (Luhanská oblast), Shulikivskou obecní knihovnou (Luhanská oblast), Vědeckou a pedagogickou knihovnou v Mykolajivu (Milolajiv) a Knihovnou Sumské státní univerzity (Sumy).
Všechny knihovny v Mariupolu, Buči, Gostomelu, Irpini, Borodiance jsou zničeny, protože tato města jsou zcela zničena.
Počet těchto knihoven bohužel každým dnem narůstá.
Jak ukrajinské knihovny za současné mimořádné situace zvládají poskytovat služby?
V oblastech, kde přímo nezuří válka, fungují knihovny v obvyklém režimu – poskytují služby uživatelům, pořádají různé akce. Pracují však velmi intenzivně, protože do těchto oblastí přicházejí vnitřně vysídlené osoby. Knihovny jsou otevřené pro všechny. Bohužel většina knihoven ve válečné zóně funguje jenom online – nabízejí videorecenze knih, pořádají online akce, kurzy programování, jazykové kurzy a čtou knihy nahlas. Některé z nich jsou otevřené doslova několik hodin týdně, aby si čtenáři mohli přečtené knihy vyměnit za nové.
Jak jinak ukrajinští knihovníci pomáhají ostatním občanům (např. vnitřně vysídleným osobám nebo armádě)?
Vnitřně vysídleným osobám poskytují plnohodnotnou informační podporu vztahující se k usazení v daném místě, registraci u místní samosprávy, přijetí finanční pomoci, hledání pracovních příležitostí a dalších otázek vztahujících se k organizaci jejich ubytování a přizpůsobení novým podmínkám. V řadě knihoven, středisek informační podpory, jsou otevřeny kurzy ukrajinštiny, probíhají mj. kurzy péče o nejmenší, počítačové gramotnosti, workshopy pro dospělé uprchlíky a jejich děti. K dispozici jsou služby psychologického rázu, kdy je s knihovními psychology možno konzultovat zdarma, probíhá arteterapie a knihovní terapie, která lidem pomáhá překonat stres z války. Knihovníci jsou navíc aktivní v oblasti dobrovolnictví – vyrábějí maskovací sítě pro Ozbrojené síly Ukrajiny a Síly územní obrany, šijí ukrajinské války a maskovací oblečení, shromažďují výrobky a vytvářejí potravinové balíčky, připravují knedlíky, energetické tyčinky, pro evropské knihovny shromažďují knihy v ukrajinštině, třídí humanitární pomoc, organizují a nasměrovávají dobrovolníky. Ukrajinští knihovníci – stejně jako všichni občané Ukrajiny – dělají vše pro brzké dosažení vítězství!
Jsou k dispozici nějaké online dokumenty, které ukrajinští knihovníci využívají při práci s dětmi a které by případně mohli použít i knihovny v jiných zemích?
Během války došlo ke změnám v činnosti prezidia a sekretariátu Sdružení ukrajinských knihoven. Nadále plníme hlavní úkoly, které máme jako profesní organizace – řešíme členské otázky, prostřednictvím našeho webového portálu, sociálních sítí a e-mailu jsme v kontaktu s našimi členy a partnery. Některé z našich významných každoročních mezinárodních konferencí jsme přesunuli na dobu po dosažení vítězství, ale pořádáme odborné webináře, a to včetně účasti zahraničních partnerů.
Museli jsme přistoupit ke změně plánu hlavních činností pro rok 2022. Koneckonců inovativní modely knihovnických činnosti v době míru a v době války se zkrátka liší. Jsou to ale také knihovnické inovace a ty se snažíme propagovat – práci s uprchlíky, nové způsoby boje s dezinformacemi, podporu ukrajinských kyberjednotek, biblioterapii pro osoby postižené válkou, včetně dětí, rozšíření a koordinace sociální, humanitární a dobrovolnické práce pro potřeby ozbrojených sil a územní obrany.
Výrazně vzrostl objem komunikace se zahraničními partnery – každý den mám chodí dopisy vyjadřující podporu, návrhy na spolupráci a pomoc knihovníkům na Ukrajině a těm, kteří museli uprchnout do zahraničí. Pro naše partnery jsme připravili řadu výzev – aby členové IFLA a knihovníci z celého světa zastavili spolupráci s ruskými knihovníky, protože ti – místo aby o válce na Ukrajině pravdivě informovali – se od drsné reality distancují, a dokonce podporují knihovnické konference na okupovaném Krymu.
Činnost Sdružení ukrajinských knihoven je tedy nyní velmi intenzivní a kolegům z celého světa jsme velmi vděčni za jejich podporu.
Probíhají – teď mám na mysli ukrajinské kulturní dědictví obecně – některé konkrétní aktivity zaměřující se na uchovávání digitálních informací? Zaslechla jsem, že tyto instituce se snaží najít zahraniční partnery, kteří by byli ochotni zazálohovat jejich data a pomoci je tak uchovat pro budoucí generace.
Dokonce už před válkou ukrajinské knihovny přistupovaly aktivně k digitalizaci svých fondů. Tato činnost však bohužel nebyla dostatečně koordinována na národní úrovni a ještě nemáme celostátní národní digitální knihovnu. Sdružení ukrajinských knihovníků opakovaně vyzývalo ukrajinskou vládu a příslušná ministerstva k aktivitě v této oblasti, přicházelo s návrhy a vizí procesu digitalizace knihovních organizací a fondů.
Se začátkem války se potřeba uchovat elektronické knihovní katalogy, digitální fondy, weby a další digitální zdroje stala ještě naléhavější. V tomto směru nám opět pomohli partneři ze zahraničí, z národních knihoven, univerzit a firem – nabídli zdarma (na dobrovolnické bázi) svou pomoc a své servery k uložení informací.
V tomto směru Sdružení ukrajinských knihoven spolupracuje s projekty SUCHO (Saving Ukrainian Cultural Heritage Online, Online uložení ukrajinského kulturního dědictví) a Portico (ITHAKA, komunitou podporovaný archiv). Spolupracujeme též se zástupci IFLA a UNESCO.
Napadá vás ještě něco, co byste chtěli vzkázat našim čtenářům?
Nejkomplikovanější situace je v knihovnách, které se nacházejí v oblastech, kde právě probíhají boje. S většinou z těchto knihoven jsme ztratili kontakt. Mnohé z nich jsou poškozeny nebo zcela zničeny. Setkáváme se ale s případy, kdy se knihovny snaží poskytovat své služby i během pouličních bojů a fungují dvě nebo tři hodinny denně – půjčují knihy a přijímají knihy k vrácení.
Za stanného práva nastává doba pro práci na dálku. Knihovníci se snaží si udržet své uživatele tím, že poskytují online služby. Knihovny nacházející se na dočasně okupovaných územích se také snaží neustávat v práci – svým uživatelům poskytují aktuální informace online, což je důležité zejména v souvislosti s informační blokádou, kterou okupanti vytvářejí okamžitě po dobytí území. Probíhá to tak, že v okupovaných městech a vesnicích nejprve dochází k odpojení mobilních komunikací, odpojení ukrajinské televize. Internet proto zůstává jediným komunikačním kanálem, jehož prostřednictvím se knihovníci snaží informovat o aktuální situaci a podporovat místní obyvatele.
Děkuji za rozhovor!
Redakční poznámka: Dne 6. dubna 2022 se Oksana Brui společně se svými kolegy zúčastnila webináře nazvaného Hlasy z Ukrajiny: ukrajinští knihovníci v boji proti ruské invazi! (Voices from Ukraine: Ukrainian librarians in the struggle against Russian invasion!). Na YouTubu je k dispozici nahrávka z tohoto webináře:
Oksana Brui (zdroj: webinář Voices from Ukraine: Ukrainian librarians in the struggle against Russian invasion!, získáno 2022-04-06)
Přehled, který obsahuje především odkazy na e-knihy a audioknihy pro děti v ukrajinštině, je k dispozici v ukrajinštině, aby byl přímo použitelný v rámci služeb poskytovaných ukrajinským čtenářům. Kurzivou je zároveň přidán pracovní český překlad, jehož základem se stal strojový překlad vytvořený pomocí Překladače Google.
Розвиваючі ігри Vzdělávací hry
Nravo Kids
Дитячий розвиток з мобільними іграми, Творчими Нравками і майстерками. Nravo pro děti Rozvoj dovedností dětí prostřednictvím mobilních her, kreativních návyků a workshopů.
Мишеняткова абетка
Перша інтерактивна мобільна українська абетка у безкоштовному доступі створена для вивчення українського алфавіту та правильного написання букв у формі гри. Myší abeceda
První bezplatná interaktivní mobilní ukrajinská abeceda byla vytvořena pro výuku ukrajinské abecedy a správné psaní písmen formou hry.
Книги українською мовою Knihy v ukrajinštině
Вагомою підтримкою для людей, які перебувають за межами своєї країни, є доступ до літератури рідною мовою. Проте, створення колекцій української літератури в бібліотеках може зайняти деякий час. На початку варто використовувати ресурси мережі, зробивши доступними електронні книги та аудіокниги.
Přístup k literatuře v jejich rodném jazyce je velkou podporou pro lidi žijící mimo vlastní zemi. Vytváření fondů ukrajinské literatury v knihovnách však může nějakou dobu trvat. Na začátku se vyplatí využít online zdroje, zpřístupnit e-knihy a audioknihy.
Що можна зробити? Jak se dá pomoci?
ділитися інформацією в соціальних мережах, щоб вона охопила якомога більше людей, sdílet informace na sociálních sítích tak, aby se dostaly k co nejvíce lidem,
розмістити лінки на сайті бібліотеки, umísťovat odkazy na stránky knihovny,
обмінюватися ними з іншими бібліотеками, наприклад, в локальних або регіональних мережах співпраці, vyměňovat si je s jinými knihovnami, například v rámci místních nebo regionálních sítí spolupracujících institucí,
підготувати плакати з QR-кодами, щоб кожен, хто відвідує бібліотеку, міг читати книги на своєму пристрої. připravit plakáty s QR kódy, aby si každý návštěvník knihovny mohl číst knihy na svém zařízení.
Матеріали, надані видавництвами та організаціями України Dokumenty poskytnuté ukrajinskými nakladatelstvími a organizacemi
Електронні колекції та електронні бібліотеки: Elektronické sbírky a elektronické knihovny:
Librarius
Це сучасна бібліотека у вашому смартфоні. Новинки та бестселери, світова класика та дитячі книги, мотиваційна література, популярний нон-фікш – все це в одному мобільному застосунку. Користуйтесь цифровою бібліотекою, яка завжди під рукою. Читайте в будь-якому місці і в будь – який час. Книги для дітей і Фентезі для дітей та підлітків доступні безкоштовно. Librarius Toto je moderní knihovna ve vašem chytrém telefonu. Novinky a bestsellery, světová klasika i knihy pro děti, motivační literatura, oblíbená literatura faktu – to vše v jedné mobilní aplikaci. Používejte digitální knihovnu, která je vždy po ruce. Čtěte kdekoli a kdykoli. Dětské knihy a Fantasy pro děti a mládež jsou k dispozici zdarma.
А-БУК
Нові аудіокнижки у найкращій якості для смартфонів і планшетів.
Дитяча та підліткова література доступна для прослуховування безкоштовно. A-BUK Nové audioknihy v nejlepší kvalitě pro chytré telefony a tablety. Literatura pro děti a mládež je k dispozici k poslechu zdarma.
Асоціація «Освіторія»
Гарно ілюстровані книжки для дітей від «Освіторія Медіа». Серед інших, пропонуються книжки для дітей за допомогою яких можна заспокоїти дитину, допомогти заснути, а також пригодницькі, детективні чи навчальні книги (наприклад, про критичне мислення). До цієї колекції також увійшла книга «Як підтримати українську армію – листи на війну». Вік приблизно 3-9 років. Sdružení Osvitoria
Krásně ilustrované knihy pro děti od Osvitoria Media. Mimo jiné jsou nabízeny dětské knížky, kterými lze dítě uklidnit, uspat, dále dobrodružné, detektivní či naučné (například o kritickém myšlení). Součástí této sbírky byla i kniha „Jak podpořit ukrajinskou armádu – dopisy do války“. Věk cca 3–9 let.
BaraBooka: простір української дитячої книги
Книги для дітей 3-9 років надає видавництво «Ранок» для завантаження в pdf форматі. На веб-сайті також можна знайти посібник «Живі письменники», який допомагає заохочувати дітей до читання. Посібник розроблено Smart Education та Українським інститутом книги. Він містить описи книг, які можна завантажити разом із вправами та qr-кодами. BaraBooka: prostor ukrajinských dětských knih
Knihy pro děti 3–9 let poskytuje nakladatelství Ranok ke stažení ve formátu PDF. Webová stránka také obsahuje průvodce Living Writers, který pomáhá dětem číst. Manuál připravily Smart Education a Ukrajinský knižní institut. Obsahuje popisy knih ke stažení spolu se cvičeními a QR kódy.
Видавництво Старого Лева
Пропонує 30 безкоштовних назв, як для дітей, так і для дорослих. Щоб завантажити електронну книгу, потрібно виконати 3 кроки:
ареєструйтеся та/або увійдіть у спільноту Old Lion
пропонованих книг в електронному вигляді виберіть потрібні вам видання та додайте їх у кошик (натиснувши кнопку «Купити електронну книгу») та завершите замовлення. Вартість книг зі списку 0 грн.
Після оформлення замовлення книга буде доступна для скачування в особистому кабінеті у форматах epub, fb2, pdf та mobi.
Nakladatelství Starý lev Nabízí 30 bezplatných titulů pro děti i dospělé. Ke stažení e-knihy je třeba učinit tři kroky:
Zaregistrujte se a/nebo se přihlaste na webu Starého lva.
Z nabízených knih v elektronické podobě vyberte knihy, které potřebujete, vložte je do košíku (kliknutím na tlačítko Koupit e-knihu) a dokončete objednávku. Cena knih ze seznamu je 0 ukrajinských hřiven.
Po zadání objednávky bude kniha k dispozici ke stažení v osobním účtu ve formátech EPUB, FB2, PDF a MOBI.
Knigo Go
Каталог з безкоштовними книгами для скачування у форматах: fb2, rtf, epub, txt для iPad, iPhone, Android і Kindle. Широкий асортимент літератури як для дітей, так і для підлітків. Веб-сайт не вимагає входу або створення облікового запису. Knigo Go
Katalog s knihami zdarma ke stažení ve formátech: FB2, RTF, EPUB, TXT pro iPad, iPhone, Android a Kindle. Široká nabídka literatury pro děti i mládež. Web nevyžaduje přihlášení nebo vytvoření účtu.
Libruk
Сайт Libruk зібрав твори різних за жанром і часом українських письменників-класиків і сучасних авторів. Тут можна як завантажити книги у найбільш популярних форматах, так і читати онлайн безпосередньо на сайті бібліотеки. Libruk Web Libruk shromažďuje díla ukrajinských klasických spisovatelů a moderních autorů různých žánrů a dob. Zde si můžete stáhnout knihy v nejoblíbenějších formátech i číst online přímo na webových stránkách.
Українська література
Електронна бібліотека творів класичної української літератури. Письменники структуровані в алфавітному порядку. Всього лише один клік можна обрати потрібного автора і відкриється сторінка зі списком усіх необхідних матеріалів. Окрім матеріалів про письменників, також є їхні твори, які можна читати прямо на сайті або ж скачати в різних форматах (docx, fb2, pdf, djvu). Ukrajinská literatura
Elektronická knihovna děl klasické ukrajinské literatury. Spisovatelé jsou uvedeni v abecedním pořadí. Jediným kliknutím si vyberete požadovaného autora a otevře se stránka se seznamem všech potřebných dokumentů. Kromě dokumentů o spisovatelích jsou k dispozici i jejich díla, která si lze přečíst přímo na stránkách nebo stáhnout v různých formátech (DOCX, FB2, PDF, DJVU).
Читанка
Дитяча публічна онлайн-бібліотека "Читанка" спеціалізується на україномовних ілюстрованих книжках. Автори проекту сканують старі дитячі книжки з малюнками для того, щоб поділитися ними з сучасними дітьми.
Щоб знайти потрібну книжку варто скористатися авторським, алфавітним або систематичним каталогом. В перших двух розділах книжки розташовані за автором чи найменуванням, а в другому вони згруповані по наступних розділах: “Зарубіжні”, “Українські”, “Дитячі”, “Пізнавальні”, “Повість”, “Оповідання”, “Казки”, “П`єси”, “Віршовані твори”, “Гумор”, “Журнали”, “Підручники” і т.д.
Всі книжки в "Читанці" можна завантажити в єдиному форматі DJVU, тому їх можливо читати тільки на планшетах чи рідерах, які підтримують цей стандарт електронних книжок. Čtenář
Dětská veřejná online knihovna Čtenář se specializuje na ilustrované knihy v ukrajinském jazyce. Autoři projektu skenují staré dětské obrázkové knihy, aby je mohli sdílet s dnešními dětmi.
Chcete-li najít knihu, kterou potřebujete, použijte autorský, abecední nebo systematický katalog. V prvních dvou oddílech jsou knihy seřazeny podle autora nebo názvu a ve druhém jsou seskupeny podle následujících oddílů: Zahraniční, Ukrajinské, Děti, Naučné, Román, Příběh, Příběhy, Pohádky, Hry, Básně, Humor, Časopisy, Učebnice atd.
Všechny knihy ve Čtenáři lze stáhnout v jediném formátu DJVU, takže je lze číst pouze na tabletech nebo čtečkách, které tento standard elektronických knih podporují.
УКРЛІТ.ORG
Публічна електронна бібліотека української художньої літератури. Автори подані в алфавітному порядку. Тексти творів можна читати як на сторінці бібліотеки, так і є можливість скачати твори у форматі txt та pdf. UKRLIT.ORG
Veřejná elektronická knihovna ukrajinské beletrie. Autoři jsou uvedeni v abecedním pořadí. Texty děl jsou k přečtení jak na stránce knihovny, tak je možné si je stáhnout ve formátu TXT a PDF.
Електронна бібліотека української літератури
Електронна бібліотека української літератури Торонтськогго університету (Канада) – особистий проект професора університету Максима Тарнавського. Elektronická knihovna ukrajinské literatury
Elektronická knihovna ukrajinské literatury Torontské univerzity (Kanada) je osobním projektem univerzitního profesora Maxima Tarnawského.
Бібліотека світової літератури
Оригінали та переклади. Інформація подана як за жанрами, так і в загальному по хронологічних періодах розвитку літератури, наприклад, романтизм, реалізм, модернізм тощо. Натиснувши на посилання, можна читати твори онлайн в оригіналі або в українському перекладі. Knihovna světové literatury
Originály a překlady. Informace jsou uspořádány jak podle žánrů, tak obecně podle chronologických období vývoje literatury, například romantismus, realismus, modernismus atd. Kliknutím na odkaz si můžete díla přečíst online v originále nebo v ukrajinském překladu.
Видавництво «Дискурсус» – «Глина» – серія воркбуків, які залюблюють в Україну. Створені насамперед для дітей у дітей з України, які проживають за кордоном для використання як у школах вихідного дня, так і вдома. Nakladatelství Diskursus – Glyna – série sešitů, díky kterým si Ukrajinu zamilujete. Vytvořeno především pro děti dětí z Ukrajiny žijících v zahraničí pro využití jak ve víkendových školách, tak doma.
E-book UA – велика бібліотека електронних книг, позділена на розділи: біографії, історичні романи, пригоди, фантастика, фентезі, кримінальні романи, наука та освіта , любовні романи, книги для дітей та інші. Є окремий розділ з аудіокнигами української та зарубіжної літератури. Також тут можна завантажити шкільні підручники та енциклопедії. Більшість книг на сайті – українська та зарубіжна художня література. Доступні як класичні твори, так і книги сучасних авторів. E-book UA je velká knihovna elektronických knih, rozdělená do sekcí: biografie, historické romány, dobrodružství, beletrie, fantasy, detektivky, věda a vzdělávání, milostné romány, knihy pro děti a další. Je zde samostatná sekce s audioknihami ukrajinské a zahraniční literatury. Zde si také můžete stáhnout školní učebnice a encyklopedie. Většinu knih na webu tvoří ukrajinská a zahraniční beletrie. K dispozici jsou jak klasická díla, tak knihy moderních autorů.
JavaLibre – Ви можете безкоштовно завантажувати книги або переглядати тексти онлайн в JavaLibre. Література українською мовою зібрана на сайті в таких форматах: jar, jad, txt, fb2, epub, doc, легко читається на мобільних пристроях. Читачам доступні історичні книги, казки, гумор, дитяча література, жіночі романи, казки, наука, поезія, релігія, філософія, фантастика, фентезі. JavaLibre – V JavaLibre si můžete zdarma stáhnout knihy nebo prohlížet texty online. Literatura v ukrajinském jazyce je na webu shromažďována v následujících formátech: JAR, JAD, TXT, FB2, EPUB, DOC, je snadno čitelná na mobilních zařízeních. Čtenářům jsou k dispozici historické knihy, pohádky, humor, dětská literatura, ženské romány, pohádky, věda, poezie, náboženství, filozofie, beletrie, fantasy.
Відкрита книга – це електронна бібліотека класики української та світової літератури. Сайт поширює безкоштовну літературу, захищену авторським правом, і публікує лише твори, які мають дозвіл для суспільного використання. Тут можна завантажити або прочитати з сайту класичні видання, твори шкільної програми. Otevřená kniha je elektronická knihovna klasiků ukrajinské a světové literatury. Stránky distribuují bezplatnou literaturu chráněnou autorským právem a publikují pouze díla, která mají povolení k veřejnému použití. Zde si můžete stáhnout nebo přečíst z webu klasická díla, díla ze školních osnov.
Бібліотека української літератури – Мета цього веб-сайту – зробити українську літературу доступною для всіх, хто хоче її прочитати. На сайті представлена українська та світова література, а також науково-популярні книги та книги з літературознавства українською мовою. Є можливість читати повні та скорочені тексти. Knihovna ukrajinské literatury – Účelem tohoto webu je zpřístupnit ukrajinskou literaturu každému, kdo si ji chce přečíst. Web představuje ukrajinskou a světovou literaturu a také populárně vědecké knihy a knihy o literární vědě v ukrajinštině. Je možné číst plné i zkrácené texty.
Знайди книгу! – За допомогою пошукової системи можна знайти книги в електронних форматах (txt, rtf, doc, pdf, fb2, epub, mobi, djvu) та паперових форматах, усі книги доступні українською мовою. Najděte knihu! – Pomocí vyhledávače můžete najít knihy v elektronických formátech (TXT, RTF, DOC, PDF, FB2, EPUB, MOBI, DJVU) a papírových formátech, všechny knihy jsou k dispozici v ukrajinštině.
Окремі книги Jednotlivé knihy
Лариса Денисенко «Діти повітряних тривог»
Книга Лариси Денисенко «Діти повітряних тривог», написана за матеріалами подій в сучасній Україні. Більшість дітей знають, що на звук сирени слід негайно ховатися в укриття, а багато хто ночує в бомбосховищах. Письменниця і правозахисниця Лариса Денисенко написала продовження книжки «Майя та її мами» – ті самі діти з різних сімей тепер ховаються від російських бомб в укриттях. Larisa Denysenko: Děti vzdušných poplachů Kniha Larisy Denysenko Děti vzdušných poplachů napsaná na základě událostí na moderní Ukrajině. Většina dětí ví, že při zvuku sirény by se měly okamžitě ukrýt, a mnohé tráví noc v protileteckých krytech. Spisovatelka a ochránkyně lidských práv Larisa Denysenko napsala pokračování knihy Maya a její matky – tytéž děti z různých rodin se nyní ukrývají před ruskými bombami v krytech.
Анастасія Степула «Світ без кордонів»
Видавництво «Основи» опублікувало книгу «Світ без кордонів» – доступне для обговорення з дітьми видання про різноманітність та рівність. Видання розраховане на дітей шкільного віку. Книгу можна безкоштовно завантажити. Anastasia Stepula: Svět bez hranic Nakladatelství Základy vydalo knihu Svět bez hranic – knihu o rozmanitosti a rovnosti, o které lze s dětmi diskutovat. Publikace je určena dětem školního věku. Knihu lze stáhnout zdarma.
Богдан Красавцев «Еко-історії для моїх маленьких друзів»
Це вісім історій про вирішення екологічних проблем, представлених у фантастичних оповіданнях. Інциденти відбуваються в Одесі та Києві, Чернівцях та Львові, Харкові та Макарові тощо. У книзі є поради, куди здавати використані батарейки для утилізації, навіщо сортувати пластик, як протидіяти зміні клімату, чим шкідливі фосфатні мийні засоби та чому ми повинні економити енергію. Bohdan Krasavtsev: Eko-příběhy pro mé malé přátele
Toto je osm příběhů o řešení problémů životního prostředí, prezentovaných ve fantastických příbězích. Incidenty se dějí v Oděse a Kyjevě, Černovicích a Lvově, Charkově a Makarově atd. Kniha obsahuje rady, kde odevzdat použité baterie k recyklaci, proč třídit plasty, jak bojovat proti klimatickým změnám, jak škodlivé jsou fosfátové prací prostředky a proč bychom měli šetřit energií.
Казки, легенди, оповідання, вірші Pohádky, pověsti, příběhy, básně
4Read
Аудіокниги українською мовою для дітей та дорослих для прослуховування онлайн 4Read Zvukové knihy v ukrajinštině pro děti i dospělé k poslechu online
Абук
Мобільний додаток, який дозволяє слухати аудіокниги українською мовою. Велика база, багато з книг можна слухати безкоштовно. Є безкоштовні колекції для дітей (Безкоштовні дитячі аудіокнижки, Видавництво Старого Лева) а також для дорослих (BookChef, Безкоштовні). Abuk Mobilní aplikace, která vám umožní poslouchat audioknihy v ukrajinštině. Rozsáhlá databáze; řadu knih lze poslouchat zdarma. K dispozici jsou bezplatné knihy pro děti (Dětské audioknihy zdarma, Nakladatelství Starý lev) i pro dospělé (BookChef, Knihy zdarma).
Світ Казок
Каталог аудіокниг для дітей. До нього увійшли як українські казки та легенди, так і аудіоверсії популярних діснеївських казок, сучасні книги для дітей. Svět pohádek Katalog audio knih pro děti. Obsahuje jak ukrajinské pohádky a pověsti, tak audioverze oblíbených Disneyho pohádek, moderní knihy pro děti.
Аудіокнига «Метелики в крижаних панцирах»
Аудіокнига за повістю Оксани Радушинської створена в рамках проєкту Хмельницької обласної бібліотеки для дітей імені Т.Г. Шевченка. «Особлива книга для особливих дітй» реалізовано за підтримки Українського культурного фонду. Audiokniha Motýli v ledových skořápkách
Audiokniha podle románu Oksany Radushynské vznikla v rámci projektu Chmelnycké oblastní knihovny pro děti pojmenované po T. H. Ševčenkovi. „Výjimečná kniha pro výjimečné děti“ byla realizována s podporou Ukrajinské kulturní nadace.
Електронні ресурси створені бібліотеками Elektronické zdroje vytvořené knihovnami
Почитайко
Проєкт Національної бібліотеки України для дітей, електронна аудіобібліотечка улюблених творів літератури для дітей створена дитячими бібліотекарями України Pochytaiko Projekt Národní knihovny Ukrajiny pro děti, elektronická audioknihovna oblíbených děl literatury pro děti vytvořená ukrajinskými dětskými knihovníky
Слухай і читай: аудіобібліотечка Ключа
Проєкт Національної бібліотеки України для дітей, тексти читають автори книжок Poslouchejte a čtěte: audiotéka Klyuch Projekt Národní knihovny Ukrajiny pro děti, texty čtou autoři knih
QR – читальня Левенятка
Проєкт Львівської обласної бібліотеки для дітей, електронна бібліотечка творів для дітей письменників Львівщини Čítárna QR – Leveniatka Projekt Lvovské krajské knihovny pro děti, elektronická knihovna děl pro děti spisovatelů Lvovské oblasti
Казка на добраніч
Проєкт Херсонської обласної бібліотеки для дітей, аудіобібліотечка казок Pohádka na dobrou noc Projekt Chersonské krajské knihovny pro děti, audiotéka pohádek
Читаємо другу
Проєкт Чернігівської обласної бібліотеки для дітей, аудіобібліотека для дітей з порушенням зору. Містить твори, які вивчаються за шкільною програмою і найпопулярніші твори світової дитячої літератури Čteme druhým Projekt Černihovské oblastní knihovny pro děti, audiotéka pro zrakově postižené děti. Obsahuje díla, která jsou součástí školních osnov, a nejoblíbenější díla světové dětské literatury
Rok 2022 je ve SKIP rokem valných hromad – proběhly regionální valné hromady, na nichž proběhly volby členů regionálních výborů a dozorčích komisí, uskutečnila se rovněž celospolková valná hromada (viz i samostatný článek v č. 1/2022). Letošní rok je proto vhodný k určitému bilancování a naznačení plánů do budoucna, a to nejenom po regionální linii, ale i po linii odborných orgánů SKIP.
V tomto čísle vám přinášíme druhou část minirozhovorů s předsedy regionů a odborných orgánů, kteří zareagovali na výzvu a poskytli odpovědi vždy na tři stejné otázky:
Můžete prosím svůj region / odborný orgán, který vedete, stručně představit?
Co pokládáte za největší úspěch svého regionu / odborného orgánu, který vedete, za poslední tři roky?
Jaké máte plány na další tři roky?
První část si můžete přečíst v č. 1/2022.
V tomto čísle odpovídají předsedové libereckého a východočeského regionu a Klubu lékařských knihoven SKIP.
Otázky pokládala PhDr. Linda Jansová, Ph.D. (Národní knihovna ČR).
Liberecký region
Na první dvě otázky odpovídá PhDr. Dana Kroulíková (Městská knihovna Česká Lípa), bývalá předsedkyně výboru libereckého regionu, na poslední otázku Mgr. Jitka Šedinová (Městská knihovna Semily), současná předsedkyně výboru.
Můžete prosím stručně představit liberecký region SKIP?
Regionální organizace SKIP Libereckého kraje patří k těm menším, neboť i samotný region (Liberecký kraj) je jedním z nejmenších v ČR. V tom se skrývá řada výhod i nevýhod. Díky své menší rozloze se tu všichni vcelku dobře známe, a to nejen z hlediska osobního, ale často známe i knihovny napříč krajem, který je právě z hlediska rozlohy snáz dostupný a přehledný. Nevýhodou mohou být vzdálenější především horské oblasti, z nichž se k našim společným aktivitám naši kolegové a kolegyně přece jen složitěji dostávají. Proto tu řadu let intenzivně využíváme regionální elektronickou konferenci. Nespornou, resp. nejvyšší hodnotu naší regionální organizace spatřuji ve spolupráci s Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci, která splňuje tu nejvyšší kvalitu poskytovaných knihovních a informačních služeb a současně je tím nejvýznamnějším partnerem pro naši spolkovou činnost a podporovatelem našich projektů a akcí.
Co pokládáte za největší úspěch svého regionu za poslední tři roky?
Snad největším úspěchem byla podpora projektu S knížkou do života (Bookstart), ke kterému se díky projektu a finanční podpoře Libereckého kraje ve výši 200 000 Kč přihlásily více než dvě desítky knihoven z Liberecka. Nositelem i administrátorem projektu s mimořádnou dotací byl právě regionální výbor, který se ve spolupráci s krajskou knihovnou postaral i o konečnou distribuci setů i navazující odbornou konferenci. Přestože většinu uplynulého období nám bohužel ovlivnila epidemie onemocnění covid-19, podařilo se i v tomto neblahém období uspořádat tradiční regionální akce (studijní cesty i literární procházky), ocenit Čtenáře roku a nakonec uspořádat i online semináře.
Jaké máte plány na další tři roky?
V regionálním výboru SKIP jsem jako řadový člen působila v předchozích třech letech, které poznamenala protiepidemická opatření. Zcela jistě naváži na práci své předchůdkyně. Zachováme stěžejní akce typu Setkání knihovníků Libereckého kraje. Zaměříme se ve spolupráci s Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci na vzdělávání knihovníků, nadále budeme do našeho regionu zvát zajímavé hosty a pokusíme se propojit již zaběhnuté akce napříč regionem. Po personální obměně očekávám větší provázanost činnosti regionálního výboru s libereckým klubkem v případě ukázek z praxe (kluby pro nejmenší, únikové hry, deskové hry, robotika apod.). Za sebe bych velmi ráda do SKIP přivedla nové tváře, což se už částečně podařilo, a více se zaměřila na propagaci samotné činnosti a výhody členství ve SKIP.
Východočeský region
Odpovídá Bc. Kateřina Hubertová (Knihovna města Hradce Králové), předsedkyně výboru východočeského regionu SKIP.
Můžete prosím stručně představit východočeský region SKIP?
Východočeský region je poměrně velká oblast, která zasahuje do tří krajů. Zahrnuje kraje Královéhradecký, Pardubický a kus Kraje Vysočina. Díky tomu je činnost na jednu stranu trochu koordinačně komplikovanější, ale na druhou stranu nám to dává potenciál větší členské základny. (K datu konání březnové regionální valné hromady měl východočeský SKIP celkem 205 členů, z toho 107 individuálních a 98 kolektivních). A také jsme si na to už zvykli. Předsedkyní jsem od roku 2007 a zatím se nenašel člověk, který by mě na tomto místě chtěl střídat.
Co pokládáte za největší úspěch svého regionu za poslední tři roky?
Hned mě napadly tři položky, které by tomu odpovídaly: Bookstart, Lovci perel a senioři.
Shodou mnoha náhod se jednou z vůdčích knihoven projektu S knížkou do života (Bookstart) stala Knihovna města Hradce Králové. A to samozřejmě zasáhlo i do východočeského regionu SKIP. Jsem společně s ředitelkou Knihovny města Hradce Králové a dalšími kolegy ze SKIP v republice členkou pracovní skupiny, která celý projekt řídí, koordinuje a realizuje. Je to nepředstavitelný balík velmi různorodé práce, který však přináší kromě (doufáme) obecného blaha i osobní potěšení. Projektu věříme a cítíme, že má smysl. Já pro sebe vidím velké rozšíření obzoru, který je užitečný jak pro knihovnictví, tak pro osobní život. A velmi mne těší možnost setkávat se a poznávat lidi, které projekt nadchl tak jako mě.
Čtenářská hra Lovci perel je projekt, který vznikl v už roce 2010 v Knihovně města Hradce Králové a který lze realizovat v městských, obecních i místních knihovnách. Projekt si vzalo pod křídla východočeské klubko, posunulo ho na ještě vyšší úroveň a rozšířilo jej. Projekt motivuje k četbě knížek, učí pracovat s textem a informacemi, především je však atraktivním trávením volného času a zábavou pro děti. V současné době je do projektu zapojeno 312 knihoven a 160 škol napříč republikou.
Největší akcí vymezeného období bylo určitě Celostátní setkání knihovnických seniorů na Náchodsku. To sice nakonec neproběhlo v červnu, ale v náhradním termínu na přelomu září a října 2020, ale proběhlo. To považuji opravdu za husarský kousek, protože situace se rychle a dramaticky covidově zhoršovala a přitom na akci byl grant. Díky statečnosti přihlášených seniorů a hlavní organizátorky Věry Škraňkové, emeritní předsedkyni našeho regionálního výboru, akce k všeobecné spokojenosti proběhla (viz též samostatný článek v č. 3–4/2020).
Jaké máte plány na další tři roky?
Mám štěstí v tom, že členky regionálního výboru samy přicházejí s nápady na akce, které by chtěly realizovat. Mou úlohou je jen udržet jejich představivost a rozlet v reálných mezích a dát jejich fantazii pevné mantinely. Seniorská sekce původně chtěla každý měsíc nějakou drobnou aktivitu. Ale ukázalo se, že rok má málo měsíců...
V letošním roce máme za sebou velkou akci, kterou pořádají senioři. Bylo to květnové třídenní setkání osobností Českého ráje, centrem dění byla knihovna v Libošovicích (viz též samostatný článek v č. 1/2022).
Hned potom v červnu jsme uspořádali seminář s názvem Legenda BN, o životě, inspiracích, skutečnosti a fikci v životě Boženy Němcové. Budeme se toulat po stopách Boženy Němcové ve východních Čechách. K tomu pořádáme i výtvarnou soutěž pro děti a další aktivity.
Plánujeme zatím vždy pouze na jeden rok, a to pouze tolik aktivit, které snad dokážeme zvládnout. A dokud budeme mít sílu, bude pokračovat podpora projektů na podporu čtenářské gramotnosti S knížkou do života (Bookstart) a Lovci perel.
Klub lékařských knihoven
Odpovídá PhDr. Helena Bouzková, Ph.D., předsedkyně klubu, ve spolupráci s PhDr. Evou Lesenkovou, Ph.D. (obě z Národní lékařské knihovny).
Můžete prosím stručně představit Klub lékařských knihoven?
Myšlenka založit klubovou platformu lékařských knihoven a knihovníků (Klub lékařských knihoven, KLK) vznikla v roce 2007, k ustavení klubu došlo 11. listopadu 2009. Iniciativa vzešla z regionů, mezi aktivní zakládající členy patřila PhDr. Hana Kovalčuková z jihomoravského regionu, Mgr. Jindřiška Šindlerová ze Zlína a kolegyně Mgr. Jitka Malá z liberecké nemocniční knihovny. Základnu a organizaci Klubu poskytuje Národní lékařská knihovna.
Hlavní program spolkové činnosti, inspirovaný především zahraniční spoluprácí s Evropským sdružením pro zdravotnické informace a knihovny (European Association for Health Information and Libraries, EAHIL), se za třináct let existence klubu příliš neměnil. Témata činnosti klubu směřují k podpoře a rozvoji vzájemné komunikace, sdílení zkušeností, inspirace dobrou praxí a udržení vzdělávacích aktivit se specializovanými tématy.
Prioritou zůstává hledání způsobů vzájemné komunikace. Při každém setkání se potvrzuje, že nejvíce jsou ceněny příležitosti pro výměnu zkušeností a možnosti účasti na specializovaných vzdělávacích akcích určených zdravotnickým knihovníkům.
Pravidelná setkávání se zástupci regionů se letech před pandemií ustálila na letní a zimní termíny; konaly se tedy dvakrát ročně. Tradicí byla „putovní“ setkávání členů klubu se zástupci konzultační skupiny Národní lékařské knihovny Reglek (zaměřuje se na rozvoj regionálních center zdravotnických knihoven v ČR) v některém z regionů. Doufejme, že se podaří tuto zvyklost obnovit i v roce 2022. V roce 2021 jsme se shodli, že se nedaří zapojovat mladé nebo mladší kolegy do činnosti klubu a zajistit tak trvalou kontinuitu jeho práce.
Co pokládáte za největší úspěch Klubu lékařských knihoven za poslední tři roky?
Co se daří, je uskutečňování specializovaných vzdělávacích aktivit. Celoživotní vzdělávání knihovníků a neformálního vzdělávání reprezentují uskutečněné vzdělávací akce ve spolupráci klubu s podporou dotace z Ministerstva kultury ve formě klasické i online. Uvádíme, že v rámci této spolupráce v roce 2021 proběhly dva specializační e-learningové kurzy: Zdravotní gramotnost 2021: Jak můžeme lépe získat informace o zdraví? a kurz Medicínské informace pro knihovníky 2021: Vyhledávání ve vybraných domácích i zahraničních databázích, které se setkaly s ohlasem nejen v řadách zdravotnických knihovníků.
Jaké máte plány na další tři roky?
V posledních dvou letech pozorujeme prudký nárůst příležitostí pro online vzdělávání knihovníků. V rozvahách pro plány činností specializovaných pracovišť zdravotnických knihoven je zásadní směřovat aktivity ke specializovaným problematikám našeho oboru.
Národní lékařská knihovna rozšířila v roce 2018 portfolio služeb uživatelům provozováním portálu MedLike. Portál určený k podpoře zdravotní gramotnosti občana zpřístupňuje ověřené zdroje informací o zdraví a nemoci v ČR pro laickou veřejnost. Napomáhat v marketingu těchto speciálních služeb pro veřejnost patří k výzvám pro činnost klubu pro další období.
V průběhu června probíhalo v Městské knihovně Lanškroun slavnostní pasování na čtenáře. Postupně se v knihovně vystřídaly všechny první třídy lanškrounských škol. Letos o pasování měly zájem ještě děti ze základní školy ve dvou okolních obcích, celkem se tedy u nás pasovalo devětkrát. Jedná se o akci, která má již mnohaletou tradici, je mezi dětmi i učiteli oblíbená a i my knihovníci se na ni moc těšíme.
Samotné akci pasování ale přechází několik dalších aktivit, kterých se žáci prvních tříd v knihovně účastní. Do projektu Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka naše knihovna zaregistrovala žáky ze všech prvních tříd v Lanškrouně. Navázali jsme s učiteli kontakt a představili jim naše služby a vysvětlili, co jim knihovna může nabídnout. Jednotlivé třídy byly poté pozvány do oddělení pro děti na předem připravená setkání.
Návštěva prvňáčků v čítárně – úkoly s abecedou
Někdy je jednalo o autorskou besedu se spisovatelkou nebo divadelní představení, jindy různá setkání zaměřená na klasické nebo moderní pohádky, společné čtení, vyrábění záložek do knížky nebo letos nově už pro prvňáčky na besedu o komiksu.
Autorská beseda Zuzany Pospíšilové
Tajemství ukryté v knize – divadlení představení
Vyrábění záložek se školní družinou
Komiks aneb Jak se mluví v bublinách
Nadchnout děti této věkové skupiny není totiž vůbec těžké. Máme zkušenost, že se jim v oddělení pro děti líbí. Snažíme se o pestrou nabídku knih právě pro ně. Při společné návštěvě se třídou vždy děti při rozloučení vybízíme, aby přišly odpoledne na návštěvu do knihovny s rodiči a je nám milou odměnou, když to tak rodiče s dětmi společně zvládnou. Tito tzv. aktivní čtenáři mají vystavený čtenářský průkaz již v průběhu roku a ti ostatní jej obdrží při pasování.
Samotné pasování probíhá zhruba takto: začínáme povídáním o knížkách; pokud jsou děti v knihovně poprvé (pro děti z okolních vesnic, které nejsou zaregistrované v projektu), dostanou prostor seznámit se prostředím knihovny. Poté žáci plní drobné úkoly, při nichž dokážou, že umí číst a také přemýšlet. Tím, že do knihovny zveme každou třídu zvlášť, je zajištěno, že se děti navzájem znají a nemusí se stydět, když se jim náhodou něco nepovede. Přesto mezi nimi panuje mírná nervozita, hlavně v souvislosti s příchodem královny Abecedky z Písmenkového království. Ta pravým mečem a pasovací formulí uvede prvňáčky do rytířského stavu a stávají se z nich opravdoví čtenáři. Děti dostanou na závěr svou první čtenářskou průkazku a můžou si vypůjčit knížku. Jako vzpomínku na pasování dostanou Knížku pro prvňáčka – letos to byl Dubánek a tajný vzkaz autorky Kláry Smolíkové.
Děti dokončují říkanky s rýmy
Plnění úkolu spočívajícího v dokončování přirovnání
Při dalším úkolu, tentokráte zaměřeném na zvuky zvířat
„Ve jménu pohádek, románů a básní, jménem všech literárních hrdinů a světů, za všechny spisovatelky a spisovatele, knihovnice a knihovníky, učitelky a učitele, Tě pasuji na čtenáře. Měj v úctě slovo, ochraňuj knížky a statečně a čestně, jako pravý rytíř se bij za všechno dobré, co je v nich psáno.“ To je krátká ukázka slavnostní řeči, kterou královna k dětem pronese. Samozřejmě nechybí společná fotografie celé třídy s královnou a poté se děti rozběhnout po půjčovně a můžou si vybírat. Svým podpisem do pamětní knihy tuto hezkou vzpomínku zpečetí.
Samotné pasování královnou (ředitelkou knihovny Lindou Netušilovou)
Společná závěrečná fotografie
Děti si vybírají knihu na půjčení
Pamětní kniha s podpisy dětí
„Musela jsem se držet, abych neukápla slzu“, prozradila jedna paní učitelka. Jiná paní učitelka se rozloučila do pamětní knihy tímto zápisem: „Milá knihovno, děkujeme, že jsi tady i pro ty nejmenší čtenáře. Ti jsou z Tebe po dnešním pasování na čtenáře nadšení. Bylo úžasné sledovat kouzlo v jejich očích, děkujeme!“
Školní rok utekl jako voda, přinesl jistě mnoho zážitků a děti se naučily to nejdůležitější – číst a psát. Za to jim patří velká pochvala a třídním učitelkám obdiv a poděkování. Těšíme se na další podobné akce v dětském oddělení knihovny právě s prvňáčky.
Fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny Lanškroun.
Každoroční pravidelná setkání s prvňáčky patří k akcím, na které se u nás v rakovnické knihovně moc těšíme a vždy se na ně připravujeme. Chceme, aby si malí žáčci odnesli z knihovny nějaký zážitek, dojem a nadšení pro čtení. Proto každý rok vymyslíme téma, které se na společných setkáních opakuje. Tématem pro školní rok 2021/2022 byla Voda.
Prvním třídám rakovnických škol byl v říjnu 2021 doručen dopis od malého plavčíka Eliáše, který se vydal na dobrodružnou plavbu společně se statnými námořníky. Děti byly pozvány do knihovny, aby si jeho příběh přišly poslechnout. Do dětského oddělení mezitím připlula pirátská loď a drsná posádka lodi začala vykládat z paluby vzácné poklady. Kapitán pirátské lodi společně s malým Eliášem popisovali trpělivě dětem z prvních tříd poznatky z cesty a dobrodružné výpravy, své zkušenosti a nebezpečná dobrodružství. Na konci prvního setkání byl odhalen poklad ukrytý ve staré truhle – vzácné perly. Perly si děti neodnesly, chodily si do knihovny půjčovat knihy a každá třída sbírala za půjčené knihy do vlastní pokladny perly pro paní učitelku. Jak dlouhý byl nakonec perlový náhrdelník, záleželo na samotných dětech, ale také na velké podpoře jejich rodičů.
Objevení pokladu
Druhé setkání bylo v lednu 2022 a týkalo se opět vody. S dětmi jsme si povídali o tom, kde se voda bere, jak je vzácná, jak s ní hospodařit, odkud a kam voda teče, ale také jaké lodě můžeme spatřit na potoce, na řece, jezeře či moři nebo kdo loď řídí a jaký náklad lodě převážejí. Společně jsme také lodě kreslili a všechny obrázky jsme vystavili na chodbě knihovny.
Odkud se bere voda a kam teče
Třetí setkání bylo opět spojeno s vodou. Do knihovny jsme pozvali Divadlo Já to jsem, které prvňáčkům zahrálo hru s názvem A potopa. Představení vychází z biblického příběhu o potopě světa. Vtipné i poučné loutkové představení si děti náramně užily.
A potopa
Při společném čtení plánujeme trasu cesty
Setkání čtvrté bylo slavnostní. První dny června jsme věnovali v knihovně Pasování prvňáčků na velké čtenáře. Devět kolektivů prvních tříd rakovnických základních škol přišlo do dětského oddělení, aby před „velkou porotou“ prvňáčci složili svou první zkoušku. Pod dohledem zástupců velkých čtenářů (knihovníků), kapitána lodi, učitelů, rodičů a prarodičů děti dokázaly, že číst se skutečně naučily. Teď už je jen na nich a jejich rodičích, aby čtení neustále zdokonalovaly a našly si cestu ke knize a třeba využívaly i služby naší knihovny.
Velká čtecí zkouška
Komise zastupující velké čtenáře
Pasování za přítomnosti rodičů
Číst nás baví
Paním učitelkám jsme předali perlové náhrdelníky, které je opravdu moc potěšily. Děti si odnášely z knihovny titul Velký čtenář, originální knihovnická trička, veselé desky na první vysvědčení a také knihu z projektu Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka. Než jsme se rozloučili, slíbili jsme si, že si o knize popovídáme na dalším společném setkání.
Prvňáčci se po prázdninách posunou do druhé třídy, ale ještě na konci června jsme se setkali na společném loučení knihovny a dětí s končícím školním rokem. A věřte, že závěr školního roku bývá na této velkolepé akci hodně veselý.
Co napsat na závěr? Mezi velké čtenáře jsme letos přijali 222 dětí, s prvňáčky jsme během školního roku společně strávili krásné chvíle plné radosti, nadšení a zájmu. A pokud byste tomu všemu nevěřili, stejně jako prvňáčci zkuste zavřít oči a dejte prostor své fantazii.
Fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny Rakovník.
V letech 2020 a 2021 jsme v naší knihovně v Milíně na konci školního roku v rámci projektu Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka nemohli uspořádat tradiční pasování prvňáčků, tak jsme se do „práce“ vrhli hned, jakmile to bylo možné. V květnu 2021 jsme tedy pozvali do knihovny žáky druhé třídy a i přes roční zpoždění si všechny děti akci užily. Spokojeně vypadala i paní učitelka Lenka Halušková. Jelikož děti dostaly jako dárek knihu Katka a klokan ze šuplíku, nezbývalo nic jiného, než aby se po vyzkoušení ze čtení a po složení papírové šipky pasování ujal cizokrajný klokan!
S písmenky v dobrodružném stanu
Házení šipek
Pasování klokanem
V červnu 2021 nás čekalo pasování nových prvňáčků. Tentokrát byli na čtenáře pasování žáci 1. B, v dalším týdnu pak 1. A a pochopitelně i jejich paní učitelky. Nejdříve však byli všichni podrobeni zkoušce ze čtení, odvahy, matematických znalostí a vlastně také trpělivosti. Jelikož to byli šikovní žáci a úkoly zvládli velmi dobře (paní učitelka navíc uspěla při zkoušce čtení pozpátku), nic nebránilo tomu, aby byli pasováni (nesmlouvavým soudcem) na nové čtenáře milínské knihovny. Akce se odehrávala na zahradě před knihovnou a dětem nebyla upřena ani prohlídka celé knihovny a knížek v dětském oddělení. Při loučení si s sebou každý odnášel nejen památeční glejt, ale i knihu.
Čtenáři?
Pasování soudcem
Pasování v roce 2022
V letošním roce nás čekalo tradiční pasování – s prvňáčky ve dvou třídách. Uskutečnilo se v týdenním rozestupu se stejným programem, ale jinou závěrečnou laskominou.
Nejdříve jsme děti přivítali a seznámili s programem v zahradě Centra volnočasových aktivit (kde sídlí knihovna). Díky dobře objednanému počasí se obě akce mohly odehrát venku.
Následovalo čtení z knihy Dubánek a tajný vzkaz. Jednu kapitolu četly knihovnice, kousek zbyl i na paní učitelky. Děti pak střídavě četly pouze řádek. Zkouška čtenářských dovedností dopadla na výbornou nejen u malých čtenářů, ale i u učitelek. Jedním z nejlepších čtenářů byl chlapec z Ukrajiny, který se spolu s maminkou do Milína přistěhoval během války.
Čtení
Dalším úkolem se děti trochu rozhýbaly – měly za úkol najít dubové (papírové) listy, které byly rozházené po zahradě. Na každém byla jiná otázka. Společně jsme pak postupně četli a odpovídali. Jaké byly otázky? Např.: vyjmenuj tři lesní zvířata, řekni názvy tří stromů, název oblíbené pohádky atd. Děti se na list podepsaly a lepidlem jej přilepily na velký kreslený papírový dub.
Lepení listů
Všichni všechno správně zvládli, zbývalo tedy pasování na čtenáře. A čím? Obřím listem. Král lesa si vyslechl mnoho přísah od dětí, že se budou snažit číst. Paní učitelka pochopitelně musela přísahat o dost více. Každý dostal knihu Dubánek a tajný vzkaz a pamětní list.
Pasování obřím listem
Překvapením pak bylo předání dobrůtky – jedné třídě dubánkový dort a při druhém pasování dostaly děti (i dospěláci) malé bábovičky (tedy muffiny) s Dubánky. (Knihovnice dobroty pouze objednaly; samy je nepekly.)
Dort s dubánkem
Muffiny s dubánky
Před odchodem ze zahrady dostali všichni pozvání na podzimní spaní v knihovně. Toto je plán do budoucna, na který se těšíme, ale do té doby musíme přečíst knihu o Dubánkovi, abychom měli inspiraci na nějaké večerně-noční dobrodružství.
Fotografie pocházejí z archivu Knihovny Dr. Emanuela Bořického.
Do projektu Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka jsme se v Knihovně Kryštofa Haranta v Pecce zapojili i letos – stejně jako tomu je již po celou dobu trvání projektu – a doufáme, že po mnoho let ještě bude. Cílem projektu je podpořit rozvoj čtenářských návyků u dětí již od prvního ročníku a zajistit nadstandardní spolupráci se základní školou, především intenzivní propojení knihovny s prvním ročníkem základní školy. Tento projekt se u nás osvědčil a přinesl nám velké benefity v podobě zlepšení spolupráce se školou a zvýšené čtenářské gramotnosti u dětí. A o to nám jde především.
Knihovna v Pecce je veřejná knihovna obecního typu s obsluhovanou populací, která se pohybuje okolo 1 000 obyvatel. V obci je pouze mateřská a základní škola; k červnu 2022 eviduje základní škola 110 žáků, přičemž většina dětí s dobrým prospěchem přestupuje na osmileté gymnázium v nedaleké Nové Pace. Z toho vyplývá, že práce s dětmi v naší knihovně se soustřeďuje především na žáky prvního stupně základní školy.
Knížka pro prvňáčka nám tedy svým zaměřením velmi vyhovuje. Velkou výhodou, kterou nám projekt přinesl, bylo právě navázání blízké spolupráce se základní školou. Škola zpočátku nejevila tak velký zájem o akce v knihovně, jaký bychom si představovali, ale teprve na základě projektu ocenily učitelky prvních tříd přínos knihovny a navštěvovaly ji se svými žáky častěji. Po několika úspěšných ročnících, kdy se iniciativa přesunula i na další třídy prvního stupně, již školu nebylo třeba přesvědčovat o prospěšnosti spolupráce s knihovnou a dnes již pedagogové jednotlivých tříd prvního stupně sami projevují zájem o naše programy.
V letošním roce tedy nebyl problém dodržet podmínky projektu, což představuje práci s žáky prvních tříd nad rámec obvyklých knihovnických činností. Učitelka první třídy již dopředu počítala s návštěvou knihovny v rámci výuky a nápady na akce pro děti v knihovně přicházely nejen z naší strany, ale i z její. V rámci projektu se tedy v letošním školním roce podařilo zorganizovat celkem devět akcí pro žáky první třídy. Nejprve jsme je v říjnu seznámili s knihovnou, dozvěděli se, jaké knihy v knihovně máme, jak mají s knihou zacházet a mnoho dalšího. Společně jsme si povídali o písmenkách a pustili písničku na písmenko, které právě probírají ve škole – to bylo písmenko E. Nakonec si děti odnesly pracovní listy s tematikou podzimu, na které již při besedě nezbyl čas.
Koncem listopadu se v knihovně konal Den pro dětskou knihu. Na tuto akci jsme pozvali do knihovny kromě veřejnosti také celou první třídu i s učitelkou. Povídali jsme si o komiksu Čtyřlístek a poté děti vyplňovaly soutěžní úkoly od Čtyřlístku. Za správné výsledky ze všech čtyř úkolů získaly časopis Čtyřlístek a byly zařazeny do losování o knihu od nakladatelství Albatros.
Den pro dětskou knihu
Losování proběhlo ještě před Vánocemi a výhercům byla kniha předána při následující besedě, která nesla název Čertování v knihovně a konala se začátkem prosince 2021. Návštěva dětí se nesla ve znamení Mikuláše a čertů. Na tuto akci jsme velmi pyšní, spolu s učitelkou jsme ji dětem připravili jako překvapení.
Jak to tedy celé probíhalo? Děti zjistily, že do knihovny zavítaly v předvečer svátku sv. Mikuláše zvláštní bytosti – Mikuláš, Čert a Anděl – a chtěli vědět, jestli jsou děti v knihovně poslušné. Protože se od paní knihovnice dozvěděli, že děti byly hodné a pilně se učily písmenka, a dokonce už se je všechna naučily, nechaly v knihovně pro každého malý balíček se sladkostmi. Pak to ale přece jenom Čertovi nedalo a chtěl si děti přezkoušet. Paní knihovnice od něj dostala list s úkoly a měla dohlédnout na to, aby děti vše splnily. Děti plnily pekelné úkoly velmi dobře a na závěr dostaly nejenom odměnu od Mikuláše, ale také nový slabikář, který jim paní knihovnice zdarma obalila, aby se jim s ním ve škole dobře pracovalo. A nakonec ještě obdržely Čertovský výuční list. Během akce nesměla chybět čertovská pohádka; při jejím čtení děti skoro ani nedýchaly. Jednalo se totiž o pohádku Nejhloupější čert z pekla z knihy Pohádky vánočního zvonku a z následných otázek na obsah textu nebylo pochyb, že děti pochopily velmi dobře, o čem pohádka byla.
Čertování
V březnu jsme děti v knihovně přivítali na besedě Veselá abeceda. Děti se přišly do knihovny pochlubit, jak už umějí číst ze slabikáře. Každý žák přečetl jednu větu. Poté jsme si vyprávěli o písmenkách a přečetli úryvek z knihy Ondráškova abeceda. Děti dostaly za úkol vymyslet, jak příběh dopadne a pomoci hrdinům najít cestu z nečekaného dobrodružství. Následovala ukázka zajímavých knížek na toto téma (doporučujeme především Abecedu v hádankách) a pak děti musely uhodnout hádanky z písmenkové abecedy a určit první písmenko uhodnutého slova. Nakonec jsme dětem popřáli, aby je slabikář – tak jako v přečteném příběhu – nepohltil a aby stejně jako jeho hlavní hrdinové dokázaly ovládnout písmenka.
Veselá abeceda
Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně (naše pověřená knihovna) vyhlásila letos soutěž O nejhezčí záložku do knihy. Do soutěže se mohla zapojit široká veřejnost; určena byla ale i pro knihovny našeho regionu. Oslovili jsme tedy školu a pozvali také žáky první třídy, aby si v knihovně záložku vyrobili. Děti vyrábění ohromně bavilo, a abychom je ještě více motivovali, rozhodli jsme se vyhlásit místní kolo soutěže o nejlepší záložku. Nebylo však vůbec lehké vyhodnotit ty nejlepší; všechny byly totiž moc pěkné. Nakonec jsme ocenili tři nejhezčí záložky a dalším třem autorům jsme předali speciální odměnu. Poté jsme všechny záložky zaslali do Jičína a děti se ještě mohly těšit na vyhodnocení celé soutěže během jičínského Letního jarmarku v knihovně, který se konalo dne 27. srpna 2022.
Vytvořené záložky
Protože se blížil konec školního roku a s ním největší akce, kterou připravujeme pro žáky prvního ročníku, tedy Pasování na čtenáře, nesměli jsme podcenit důkladnou přípravu a pozvali děti na zkoušku do knihovny. Samotné Pasování na čtenáře proběhlo poté v červnu v sále hasičské zbrojnice v Pecce, kde děti za přítomnosti starostky městyse, ředitelky základní školy, rodičů a příbuzných prokázaly, že opravdu umí číst a byly pasovány na čtenáře. Při tomto slavnostním aktu jsme dětem předali Knížku pro prvňáčka. Dětem se kniha vždy velmi líbí, nejenom že je připravena odborníky, kteří rozumí dětskému světu, ale získají tak něco, co nikdo jiný nemůže mít, a to její hodnotu u dětí ještě zvyšuje. Knihu oceňují i učitelé, kteří ji následně využijí ve druhé třídě, kdy budou mít ve škole společné čtení při hodině českého jazyka.
Pasování
Náš projekt ale tím ještě neskončil; na konec školního roku jsme ještě naplánovali dětem předat čtenářské deníky, které pro ně připravujeme na míru podle zadání učitelů; dále jsme jim k tomu přidali malý dárek v podobě zalaminované fotografie z pasování a pozvali jsme je i na následný projekt První čtení, kterým pokračujeme v práci s dětmi ve druhé třídě.
Knížka pro prvňáčka tak přináší radost nejen dětem, ale i nám všem, kdo se na projektu podílíme. Když uvážíme, že projekt se konal v rámci možností i v době koronaviru, je zcela zřejmé, že nám velmi záleží na jeho realizaci a věříme v jeho prospěšnost. Pokud by projekt skončil, jistě bychom dál připravovali besedy pro první třídu a určitě by nechybělo ani závěrečné pasování na čtenáře, ale školu bychom nemuseli tak jednoduše přesvědčit ke spolupráci a děti by přišly o ten unikátní nápad – získat něco, co nikdo jiný nemá. Děkujeme SKIP za to, že projekt vyhlašuje, nakladatelství Triton za vydávání pěkných titulů a také všem, kdo se na projektu podílejí.
Autorkou fotografií je Lenka Knapová z Knihovny Kryštofa Haranta v Pecce.
Metodická příručka Projekt S knížkou do života (Bookstart) a logopedická prevence propojuje základní teoretické poznatky z oboru logopedie (včetně zkušeností z logopedických pracovišť) s praktickými příklady/návody, jak s malými dětmi a jejich rodiči (popřípadě i ve spolupráci s mateřskou školou) s touto problematikou pracovat v knihovně v rámci projektu S knížkou do života (Bookstart).
Logopedická prevence je aktuálním problémem velkého počtu dětí od narození do šesti let, na něž je projekt Bookstart zaměřen. Zdůraznění tématu logopedické prevence právě v propojení s projektem Bookstart, který má malé děti získat k lásce ke čtení i ke knihám, je tedy z tohoto pohledu více než žádoucí. Knihovníci, kteří se zaměřují na spolupráci s touto věkovou cílovou skupinou (a s jejich rodiči), by – stejně jako pedagogičtí pracovníci mateřských škol – měli v současné době znát alespoň základy logopedie a jejího praktického uplatnění v práci s malými dětmi.
Metodická příručka je rozdělena do čtyř částí:
Logopedie, vývoj komunikace a jeho narušení;
Vliv knihy na vývoj řeči dítěte;
Už když se dítě narodí;
Příklady aktivit z knihoven.
První (nejobsažnější) část příručky (Logopedie, vývoj komunikace a jeho narušení) vysvětluje základní pojmy z logopedie, ontogeneze lidské řeči, faktory ovlivňující vývoj lidské řeči, specifika vývoje komunikace u vybraných forem narušené komunikační schopnosti a možnosti jejího rozvoje.
V druhé části příručky (Vliv knihy na vývoj řeči dítěte) autorka zdůrazňuje význam rodinného prostředí, v němž by komunikace a práce s knihou měla patřit ke klíčovým aktivitám v životě dítěte. Platí to zvláště v současné době, kdy knihy mají velkou konkurenci v rychle se rozvíjejících informačních technologiích. Současný nárůst řečových vad souvisí nejen s lepší a časnější diagnostikou, ale právě s prudkým rozvojem informačních technologií. Nic nemůže nahradit poslech a později četbu knih. Dítě navazuje úzký kontakt s rodičem, sdílí s ním zážitky přečteného, vypráví si spolu o nich. Právě to je vlastně prevence vzniku řady logopedických problémů.
Třetí část (Už když se dítě narodí) poskytuje základní informace o tom, jak naše interakce s malými dětmi ovlivňují jeho schopnost naučit se správně mluvit. Mluvení na dítě je považováno za prvotní řečovou průpravu. Součástí této části jsou i doporučení, jak s dítětem komunikovat již v prvních měsících jeho života a jak dále v komunikaci pokračovat v batolecím i předškolním věku.
Čtvrtá část (Příklady aktivit z knihoven) obsahuje příklady aktivit z knihoven, jejichž součástí jsou i scénáře programů pro děti ve věku od dvou do šesti let.
Závěrem doplním, že základem metodické příručky jsou texty PhDr. Aleny Hlavinkové, Ph.D., odborné asistentky v Ústavu speciálněpedagogických studií Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Mgr. Marie Rupcové, klinické logopedky a vyučující na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, a Mgr. Jarmily Válkové, speciální pedagožky z pedagogicko-psychologické poradny v Bruntále. Do publikace dále přispěly scénáři programů pro děti ve věku od dvou do šesti let Mgr. Helena Dlouhá, Mgr. Hana Hellebrantová, Mgr. Marta Malchárková a Bc. Anna Spáčilová z Knihovny města Ostravy a Mgr. Jindra Soudková z Městské knihovny ve Svitavách. Úvod napsala a publikaci sestavila Mgr. Miroslava Sabelová ze SKIP.
Začátkem roku 2022 SKIP svým individuálním i institucionálním členům nabídl experimentální novinku – možnost se online setkávat s předsedou SKIP Mgr. Romanem Giebischem, Ph.D., a zeptat se ho na cokoliv z činnosti SKIP.
Tato setkání byla pojmenována Online káva s předsedou SKIP a v období od února do května 2022 proběhla celkem čtyři – první se uskutečnilo 28. února, druhé následovalo 28. března, třetí 25. dubna a čtvrté 23. května.
Pozvánky na setkání byly (spolu s údaji o připojení) distribuovány prostřednictví elektronické konference SKIP. Na setkání nebylo třeba se předem hlásit a zájemci pochopitelně měli možnost se připojit i jenom na část setkání či sami zahájit diskusi o tématu, které je zajímá.
První setkání přilákalo přibližně 60 účastníků, druhé přibližně 35, třetí 47 a čtvrté 34. Celkový počet účastníků tedy dosáhl přibližně 176.
Online káva SKIP se setkala s příznivým ohlasem a přispěla ke zlepšení informovanosti členů o činnosti SKIP; je proto pravděpodobné, že tato setkání bude vedení SKIP pořádat i nadále.
Roman Giebisch při březnové Online kávě s předsedou SKIP (zdroj: Zoom, získáno 2022-03-28)
V květnu 2022 proběhla v Galerii Suterén, která je součástí Turistického informačního centra Hradec Králové, fotografická výstava nazvaná Obyčejná krása v podhůří Orlických hor. Bylo si na ní možné prohlédnout přibližně sto fotografií Dagmar Honsnejmanové, kterou známe jako knihovnici z obce Mokré na Rychnovsku; zároveň ale plní úlohu místní kronikářky, správkyně webu obce Mokré a šéfredaktorky Mokerského zpravodaje a je i spisovatelkou a v neposlední řadě právě fotografkou.
Květnová výstava byla zaměřena na přírodu v okolí obce Mokré, kde se – jak již název napovídá – nacházejí mimo jiné rozsáhlé mokřiny, ale také lužní les a další místa, která stojí za pozornost návštěvníků včetně fotografů.
Plakát k výstavě Obyčejná krása v podhůří Orlických hor
Na vystavených fotografiích nechyběli motýli
Západ slunce nad Mochovem
Obrazový materiál poskytla autorka fotografií Dagmar Honsnejmanová z Knihovny U Mokřinky.
Jaké to je, když se knihovnice neprobírá jen listy knih, ale hrabe se v listí a jehličí? Když má ruce upatlané od sádry a bláta? Když se brodí nejen recenzemi na nová literární díla, ale potokem se síťkou planktonkou? Přijměte pozvání k nám na Velehrad!
Přijedete-li skutečně, naše vesnice se vám otevře, jen co vyjedete z chřibských kopců (my říkáme buchlovských, protože se nad nimi tyčí hrad Buchlov). Velehradská knihovna je otevřená pro vás stejně jako pro naše obyvatele i přespolní – od nejmenších dětí po seniory.
Známe to všechny, my „neprofesionální“ knihovnice. Prodchneme své působiště éterem své hlavní profese. Já jsem vystudovala sociologii a environmentalistiku a pracuji jako lektorka environmentálního vzdělávání. Je tedy jasné, kam směřuji většinu akcí, které pořádáme.
Právě různorodé akce pro veřejnost totiž vnímám jako největší magnet. Přijdou i lidé, kteří by si jen tak pro knížku nepřišli. Od kolegyň, k nimž jezdím se svými besedami o bylinách, slýchám: „Tyto tetičky tu nikdy nebyly. No, je vidět, že my ženy každá tak trochu bylinaříme!“ A snad v každé obci funguje zahrádkářský svaz. Hrát na tuto notu je mi blízké.
Botanické vycházky
Máme už okruh lidí, kteří chodí pravidelně třeba na knihovnické botanické vycházky. Prozkoumáváme blízkou okolní krajinu, doslova za humny a provádí nás vždycky zkušený botanik, ať už „divoký zelinář“ Radomír Němec nebo Petra Babča Štěpánková z brněnské Lipky. Poznají v krajině téměř každou kytku, které nejenom pozorujeme, ale také ochutnáme. Hned na první procházku mi Radek nakázal: „Do batohu vezmi nakrájený chleba a tvarohovou pomazánku.“ A svačili jsme cestou – tak, jak jsme nacházeli to divoké býlí.
Od té doby ráda při programech ve školách nechám děcka zdobit si jednohubky jedlými plevely, co přivezu. Takový tvaroh s divokou mátou je nevšední, ale přitom parádní chuťový zážitek.
Vycházku kolem Velehradu většinou zakončíme v knihovně nebo naší domácí certifikované přírodní zahradě a tam přebírám štafetu s ochutnávkami bylinkových dobrot, hlavně v podobě různých sirupů a léčivých vín. Do večera pak diskutujeme nad recepty nebo nad možnostmi vylepšení vlastních zahrad směrem bližším k přírodě.
Petra Štěpánková jezdí opakovaně. Účastníci vycházek milují, jak trpělivě objasní každý jejich dotaz, ať už je směřovaný k přírodní zahradě, soběstačnosti v semenaření nebo užitečnému hmyzu. Znáte drvodělku nebo pískorypku, ty užitečné včelky samotářky? My už ano. Petra nám také otevírala v knihovně semínkovnu. Přivezla i zásobu semínek do začátku (rajčat, fazolí, bazalky či laskavce).
Letní bylinková vycházka
Semínkovna
Semínkovna v knihovně byla jedním z prvních mých počinů. Musím přiznat, že ač otevření bylo velmi úspěšné a lidé si nadšeně vzali semínka, vlastní vypěstované osivo už zpět přinese málokdo. Vytvořit síť zahradníků vyměňujících si kvalitní osivo polozapomenutých odrůd se nám tedy zatím nepodařilo. Tuto zkušenost mají i jiné knihovnice, se kterými se potkávám. Jaká je ta vaše?
Projekt Jdi svou cestou
Besedy na environmentálně-sociální témata bych mohla organizovat každý týden. Ale nedělám to. Snažíme se zachovat v pořádaných akcích pestrost. Ostatně finance také nejsou neomezené. Byla jsem proto nadšená, když jsme obdrželi plnou podporu našeho projektu Jdi svou cestou v rámci dotačního programu Knihovna 21. století. Byl zaměřen právě na sérii besed zejména s inspirativními osobnostmi pro teenagery (přiznám se, že každý z protagonistů měl co do činění i s environmentální tematikou). Bohužel kvůli pandemii jsme zrealizovali jen část. I tak to stálo za to.
Chráníme mořské želvy
Jedním z velkých projektů byla spolupráce s Hanou Svobodovou z organizace Chráníme mořské želvy. Propojili jsme Hanku, knihovnu a celou naši základní školu. Proběhly tři besedy ve škole a večer jedna v knihovně pro veřejnost. Práce Hanky a dalších nadšenců mě nejen vzala za srdce, ale nadchla mě i svou promyšleností a komplexností, citlivým přístupem k místním lidem v Indonésii i účelnou spoluprací s vládami daných zemí. Nebyla jsem sama – i učitelé a děti ve škole byli zaplaveni emocemi a touhou pomáhat želvám, tak jako malé želvičky zaplaví svou pláž, kde se vylíhnou, než doputují do oceánu. Další rok žáci sami na školním jarmarku vyráběli a prodávali výrobky pro želvy. Samozřejmě potěší, když má knihovnická akce takový dosah a přesah!
Den Země v knihovně
V rámci Dne Země v knihovně jsme sbírali a třídili byliny. I v tomto případě šlo o spolupráci se základní školou, která spočívala v tom, že v okolí školy sbírali divoké byliny a potom z nich v jídelně vyráběli smoothie, chipsy, pomazánku a jednohubky. Šlo o tvořivou aktivitu na celé dopoledne.
Sběr bylin v okolí školy
Třídění a čištění bylin
Projekt Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka nejenom v knihovně, ale i v lese
Právě spolupráce se základní školou je to, co musím vyzdvihnout a z čeho máme radost. Píšu „máme“, protože na jednu stranu se školou skvěle spolupracuje i obec samotná (náš zřizovatel), na druhou stranu do ní chodí děti ze tří obcí a funguje to ve všech. Při pasování prvňáků na čtenáře, tedy završení oblíbeného projektu Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka, se na slavnostním aktu sejdeme všechny knihovnice, rodiče žáků, ředitelka školy a samozřejmě starosta Velehradu, který děti pasuje. Meč máme pořádný od přátel ze sdružení Velkomoravané, kteří působí v sousedním Archeoskanzenu Modrá. Navíc se propojujeme i s další školou působící v naší obci, neboť pasování probíhá v historických prostorách bývalého kláštera, dnes Stojanova gymnázia Velehrad.
Jak všichni víte, pasování předchází alespoň dvě setkání. Při první schůzce v knihovně jsem děti skoro zavalila knížkami o přírodě. To bylo samozřejmě první, čím jsem zmodernizovala knižní fond odborné literatury (předtím byly jeho svazky zapadané prachem). Takový Peter Wohlleben je dnes už stálicí. Vydáváme se i na pole interaktivní literatury a vybíráme z produkce brněnského Rezekvítku nebo ekocentra Chaloupky u Třebíče. Jejich pracovní listy rády využívají i paní učitelky ve výuce školy základní i mateřské. Nezůstali jsme u knih. Dětem jsem přinesla les až do knihovny a vedla pro ně svůj autorský program Stromy všemi smysly.
A druhé setkání ve třídě? Ve třídě jsme se vlastně jen mihli a předvzdělali s knížkami o stopách lesní zvěře. A potom vyrazili do terénu. V blízkém Háji jsme hledali pobytová znamení živočichů a po různých chlupech, ohlodaných šiškách a bobcích jsme našli (já jsem to tedy trošku věděla předem) „prasečí koupelny“. Z batohu jasem vytáhla sádru, kelímky, vodu a každé dítě odcházelo domů nadšeně s odlitkem stopy divočáka.
Hra se stromy s prvňáčky
Pasování na čtenáře v Zimním sále Stojanova gymnázia Velehrad
Společná fotografie z pasování
Kroužek Přírodní detektivové a přívesnický tábor
Protože jsem si vyzkoušela, jak děcka baví pobíhat po lese, tvořit a vzdělávat se víc o okolní krajině, a protože to baví i mě, nezůstáváme u jednorázové akce. Vedu kroužek Přírodní detektivové. V loňském roce jsme na toto téma navíc poprvé zorganizovali i knihovnický přívesnický tábor (letos v něm pokračujeme). Je skvělé, že stejné nadšení nechybí ani u vedení obce. Starosta je skautský vedoucí. Obec Velehrad druhým rokem provozuje vlastní kemp, kde máme skvělé zázemí. Chatičky uprostřed lesů – co si přát víc?
Tábor Přírodní detektiv – prozkoumáváme místní potok
Určování bezobratlých v místním potoce
Společná fotografie z tábora
Závěrem
Jak tak píšu u nás na zahradě, začíná se stmívat a přichází chlad a sem tam komár. Před očima se mi vybavují obrázky všech těch aktivit včetně tábora. Zaroluji a zjistím, že jsem popsala dvě strany. Ajaj! Kdo to bude číst? Vždyť vy máte taky léto, prázdniny, dovolené a spoustu plánů. Tak ať vám krásně vyjdou a prožijete je v radosti! Ty knihovnické i ty osobní!
Fotografie pocházejí z archivu Místní knihovny Velehrad.
Od roku 2003 intenzivně probíhala spolupráce mezi Městskou knihovnou Prachatice a Okresní knihovnou ve Freyungu (Kreisbibliothek Freyung), podpořená zřizovateli obou knihovnou a Euregiem ve Freyungu. Obě ředitelky knihoven Notburga Schreiner i Hana Mrázová během tohoto dlouholetého partnerství hledaly a našly různé formy aktivit, např. výměny knih, akce pro podporu čtenářství dětí a studentů, odborné vzdělávání knihovníků, vydávání nových knih, vzdělávání dospělých v různých podobách od besed a hudebních vystoupení až po společný obor Univerzity třetího věku nebo vytvoření portálu pověst’ové krajiny Dědictví Šumavy.
Notburga Schreiner v Okresní knihovně ve Freyungu
Uvedu z mnoha příkladů několik, které svědčí o výborném partnerství, které obohatilo nejen čtenáře knihoven, ale podpořilo zájem o přeshraniční literaturu a oboustrannou historii.
Spolupráce v oblasti literatury
V prvopočátku si knihovny vzájemně pro své čtenáře vyměňovaly soubory knih, které zaplňovaly prázdné místo v jejich nabídce cizojazyčné literatury. V průběhu let se zvětšovala poptávka po dvojjazyčných knihovních dokumentech, které ve fondech téměř chyběly.
Postupně vznikaly nové způsoby součinnosti, například 21. listopadu 2005 proběhl odborný seminář pro české a německé knihovníky ve Freyungu a 12. června 2007 se na hřišti freyungského gymnázia uskutečnilo sportovně-literární klání vítězů Čtenářské ligy nazvané Putování s Večerníčkem.
Velkým a velice úspěšným počinem bylo představení a křest knihy německého spisovatele Michaela Sellnera Po stopách soumarů, na jejímž vydání se obě knihovny podílely. Tato akce proběhla 22. června 2010. Kniha byla rozeslána do českých škol, knihoven a do Goethe Institutu v Českých Budějovicích.
Následně česká Společnost tří zemí podpořila říjnové čtení regionálních autorů Michaela Sellnera a Ondřeje Fibicha pro studenty gymnázií v Okresní knihovně ve Freyungu. Při této příležitosti byla české straně poprvé představena nová kniha Michaela Sellnera. Zajištěna byla i další autorská čtení v českých knihovnách určená pro žáky mateřských a základních škol.
V říjnu 2010 se ve freyungské knihovně konalo další setkání, tentokrát pod heslem Hry bez hranic. Zde se lidé z instituce STROOM Dub a Charity z Freyungu setkali při hrách pro zdravotně postižené.
Při příležitosti akce Literární Šumava ve Volarech došlo v roce 2014 k setkání knihovníků z jihočeských a západočeských knihoven s bavorskými knihovníky v Okresní knihovně ve Freyungu a k živé výměně odborných informací z obou zemí. Během této návštěvy byl všem rozdán exemplář dvoujazyčné dětské knihy Kouzelné stromy. Toto dílo, napsané autorem Michaelem Sellnerem a ilustrované Susannou Zudou, vyšlo při příležitosti 25. výročí otevření hranice. Krásně ilustrovaná kniha ve formě pohádky dětem vysvětluje příběh bývalé železné opony.
Setkání se spisovatelem Michaelem Sellnerem v Okresní knihovně ve Freyungu
Projekt Dědictví Šumavy
Ještě v témže roce (tedy v roce 2014) obě knihovny začaly připravovat unikátní projekt pod záštitou Česko- německého fondu budoucnosti. Na webových stránkách Městské knihovny Prachatice bylo pod názvem Dědictví Šumavy zpřístupněno v pěti etapách veškeré písemné zachycení vyprávěných pověstí bývalého prácheňského kraje (Prachaticko, Vimpersko, Vodňansko, Netolicko, Strakonicko, Písecko) a dále zejména Šumavy.
Zpřístupnění unikátní sbírky české i německé veřejnosti knihovnám, obcím, kulturním zařízením, školám, turistům i široké veřejnosti umožňuje z této pokladnice čerpat originální slovesné produkty našich společných předků. Velmi důležitým prvkem je také atraktivnost pověsťové krajiny pro česko-německý kulturní a turistický ruch. Tato sbírka může také iniciovat sběr pověstí pomocí široké veřejnosti na obou stranách hranice a zachránit tak vytrácející se šumavské lidové tradice.
Po tomto stručném přehledu našich menších projektů bych nyní ráda představila některé víceleté projekty.
Pod názvem Knihovnická jízda v červnu 2009 odjeli s automobilovými veterány po trase ze Strážného do Prachatic. Při cestě viděli některé české knihovny a některé navštívili, například Obecní knihovnu Strážný, kde Notburga Schreiner se spisovatelem Michalem Vieweghem stříhala pásku k otevření nově zrekonstruované knihovny.
Dne 17. září 2011 (při čtvrtém ročníku) proběhlo dvojjazyčné čtení ve vlaku (trasa z Tábora do Nového Údolí) i na hranici v Neuthalu – Haidmühle. Tohoto ročníku Ecce Libri se poprvé aktivně účastnili také zástupci Muzea kulturní krajiny a poznávání hranic (KuLaMu) Haidmühle.
Pátý ročník, který proběhl 12. září 2012 na náměstí v Prachaticích, obohatili čeští i bavorští autoři autorským čtením. Za bavorskou stranu byl přítomen spisovatel a vlastivědný pracovník Karl-Heinz Reimeier.
Ecce Libri 2012: český a bavorský lev se spisovatelem Karlem Reimaierem před autorským čtením na prachatickém náměstí
Ve dnech 13. a 14. září 2013 byly uspořádány Jihočesko-východobavorské literární dny. Akce získala záštitu bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga a bavorského ministra pro výživu, zemědělství a lesnictví Helmuta Brunnera. První den se v Národním domě v Prachaticích konalo symposium. Odborné prezentace přednesli Reinhold Hartl, Hans Schopf, Karl-Heinz Reimeier, Michael Sellner i vedoucí Okresní knihovny ve Freyungu Notburga Schreiner. Následující den se účastníci po jízdě vlakem sešli v bavorském Haidmühle, kde čeští a němečtí autoři četli ze svých děl v přírodě na stezkách KuLaMu.
Ecce Libri 2013: Radek Štěpánek čte na stezce v Haidmühle
Ecce Libri 2013: prachatické knihovnice a Zuzana Hájková
Jubilejní desátý ročník Ecce Libri v roce 2017 vyvrcholil po jízdě vlakem jižními Čechami opět velkou knihovnicko-literární slavnosti v Novém Údolí.
Ecce Libri 2017: pozvánka
Ecce Libri 2017: spisovatelka Petra Braunová čte ve vlaku dětem
Univerzita třetího věku
V roce 2013 se Městská knihovna Prachatice stala centrem Univerzity třetího věku Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Studenti senioři bádali v oboru Zlatá stezka a v oboru Šumava a Bavorský les bez hranic. Toto další vzdělávání seniorů mělo za cíl poznat kulturu, historii, přírodu a literaturu z příhraničního regionu a snížit předsudky.
První studijní cesta studentů seniorů vedla do Pasova. V následujícím roce navštívili Muzeum Zlaté stezky ve Waldkirchenu. Na obě exkurze české studenty doprovodili němečtí studenti českého jazyka a členové spolku KuLaMu z Haidmühle.
V roce 2017 si studenti vyslechli speciální historickou přednášku v knihovně okresu Freyung- Grafenau. Vlastivědný pracovník a spisovatel Karl-Heinz Reimeier si připravil přednášku Vznik okresu Freyung-Grafenau a tří měst Freyung, Grafenau a Waldkirchen. Po přednášce v knihovně se studenti vydali na prohlídku zámku Wolfstein. V roce 2018 poznali bavorská muzea, sklárny a kamenolom.
Závěrem
Obě ředitelky Notburga Schreiner i Hana Mrázová se v průběhu let zúčastnily přeshraničních konferencí. Jejich poslední vystoupení se uskutečnilo 1. října 2019 ve Finsterau, kde odprezentovaly odbornou skvělou spolupráci.
Jak již bylo zmíněno, v průběhu partnerství se uskutečnilo mnoho dalších setkání. V naději, že budou i nadále existovat společné projekty, bych ráda na závěr zdůraznila, že přeshraniční aktivity jsou důležitými pilíři dobrého sousedství. Knihovny zde mohou být důležitými tvůrci kultury i centry vzdělávání.
Fotografii Ecce Libri 2017: spisovatelka Petra Braunová čte ve vlaku dětem pořídila Lucie Jiraňová z Městské knihovny Prachatice; ostatní fotografie pocházejí z archivu této knihovny.
„Covidová pandemie je tady. Knihovna zůstává zavřená.“ Tato slova nám zněla v hlavě jako nekončící ozvěna stále dokola. „Co teď?“ ptali jsme se sami sebe. To ohlušující ticho a nehybně ležící knížky působily tak smutně. S ubíhajícími dny jsme cítili stále větší potřebu něco dělat a ukázat dětem, že knihovna je tu stále pro ně. A stejně jako musela hora k Mohamedovi, musela Městská knihovna Lipník nad Bečvou zamířit k dětem. S obrovským nadšením se zrodil nápad na předčítání a natáčení krátkých pohádek a úryvků z knih pro mladší děti. Neváhali jsme, začali jsme tvořit kulisy, které celý příběh krásně dokreslily, a – převlečeni do nejrůznějších kostýmů – jsme začali s natáčením. Skvěle jsme se bavili a dost se nasmáli. Různé scénky a přeřeknutí stály opravdu za to.
Dnes už máme na svém kontě 20 pohádek a jejich sledovanost dávno překročila hranice města. Díky youtubovému kanálu Městské knihovny Lipník nad Bečvou se pohádkový příběh odehrává přímo v samotných pokojíčcích našich malých čtenářů. S nadšením další příběhy očekávají nejen děti, ale i jejich rodiče, a proto ve čtení s radostí pokračujeme. Pro nás je tato zábava navíc příjemným oddychem od zaběhnutých každodenních pracovních povinností.
Co se týče výběru knih, volíme vždy české autory a řídíme se také podle oblíbenosti u dětí. Než začne samotné natáčení, je třeba zajistit souhlas s veřejným čtením od autora knihy, dále od ilustrátora (pokud chceme čtení prokládat ilustracemi z knihy) a v neposlední řadě od zástupce nakladatelství, ve kterém kniha vyšla. Abychom získali odpověď písemně, veškerá komunikace probíhá formou e-mailu. Na internetu lze snadno najít kontakty na výše zmíněné osoby, není na tom tedy vůbec nic složitého. Dosud jsme se nesetkali s jedinou zápornou odpovědí a všichni oslovení jsou naopak rádi, že chceme dětem představit právě jejich knihu. Často dokonce sami požádají o zaslání odkazu, aby si mohli celé předčítání také poslechnout.
Dosud jsme četli kapitoly z těchto knih: A pak se to stalo!, Princ Mamánek, Příběhy z kovářovic komína, Příhody telátka Poplety, Neplechy čertíka Zbrklíka, Kosprd a Telecí, Neboj se, vždyť máš česnek, Dědo, ty jsi indián, Knihovnické pohádky a Pohádky z parkoviště.
Kosprd a Telecí
Neplechy čertíka Zbrklíka
Příběhy z kovářovic komína
Níže vybíráme několik ukázek samotných videí:
Závěrem bychom vám chtěli vzkázat – nebojte se udělat si ze sebe legraci, děti to ocení!
Fotografie pocházejí z archivu Městské knihovny Lipník nad Bečvou.
Naše knihovna patří k nejstarším oddělením nynějšího Českého rozhlasu. Počáteční písemné doklady o existenci knihovny pocházejí z roku 1932 – jedná se o první zaevidované knihy v přírůstkových seznamech. V letošním roce tedy slavíme úctyhodné devadesátileté výročí.
Primární funkcí knihovny je podpora rozhlasového programu, která spočívá v přípravě podkladů pro potřeby vysílání všech stanic Českého rozhlasu. Nedílnou součástí knihovní agendy je také zajistit dodávání denního tisku, periodik a elektronických předplatných tuzemské i zahraniční provenience pro jednotlivé redakce a oddělení Českého rozhlasu.
Pro tvorbu svých pořadů knihovnu od začátku využívají hlavně rozhlasoví dramaturgové a režiséři. Řadu zajímavých informací z knih čerpají také redaktoři kulturní publicistiky nebo tvůrci populárně naučných pořadů. Knihovna se zapojuje i do dlouhodobějších projektů a programových řad jednotlivých rozhlasových stanic.
Společným počinem rešeršního oddělení a knihovny poslední doby je projekt Auditorium, který nabízí veřejnosti prostřednictvím vybraných zvukových nahrávek z rozhlasového archivu možnost sledovat na sociálních sítích významné události či výročí doplněné komentářem a výběrem knih k dané tematice (viz i vlastní twitterový účet @auditoriumCRo).
Další podstatnou činností knihovny je poskytování informací badatelům, odborné i laické veřejnosti. Častými uživateli knihovny jsou studenti mediálních oborů, kteří čerpají z bohatého fondu rozhlasových publikací cenné poznatky pro své bakalářské a diplomové práce.
Již v prvním přírůstkovém seznamu knihovny z roku 1932 je evidována řada publikací s rozhlasovou tematikou, a to nejen v češtině, ale přirozeně i v němčině nebo také angličtině. Tento specializovaný fond se tedy tvořil už od počátků fungování knihovny. Během let se knihovní fond rozrůstal o publikace z historie rozhlasu, ale především z oblasti rozhlasové teorie, např. o texty rozhlasových přednášek, interní učební texty pro rozhlasové pracovníky, zápisy z programových konferencí nebo periodický sborník Rozhlasová práce. Velice cenným informačním zdrojem jsou rozhlasová periodika – Radiojournal, Týden rozhlasu, Školský rozhlas i mnoho dalších odborných časopisů s rozhlasovou tematikou, ale také interní rozhlasový časopis Vlnění nebo Magazín Klubu Vltava. Výtisky jsou digitalizovány a data budou postupně dostupná ve studovně Knihovny Českého rozhlasu či badatelny Archivu Českého rozhlasu prostřednictvím digitální knihovny Kramerius. Stejně tak je výběrově digitalizován i výstřižkový archiv.
Svou činnost pravidelně prezentujeme v rámci Dne otevřených dveří Českého rozhlasu.
Během letošního května jsme v rozhlasových výstavních prostorech Galerie Vinohradská 12 instalovali výstavu k devadesátým narozeninám knihovny nazvanou Z depozitáře do éteru. Na patnácti velkoformátových panelech byla představena historie knihovny, osobnosti knihovníků i zajímavosti z našeho fondu.
V květnu 2022 proběhla v prostorách Galerie Vinohradská 12 výstava k devadesátému výročí rozhlasové knihovny
Vernisáž výstavy Z depozitáře do éteru
Naše kolegyně Hana Kašparová zahrála na nyckelharpu
Návštěvníci si na patnácti velkoformátových panelech mohli přečíst o historii a fondu knihovny, knihovnících, ale také o digitalizaci a výhledech do budoucna
Vystavené poklady a zajímavosti z našeho depozitáře (nejstarší exemplář, věnování autorů, poškozené knihy i velmi netradiční čtenářské záložky)
Autorem fotografií je Khalil Baalbaki (Český rozhlas).
Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí (International Federation of Library Associations and Institutions, IFLA), jejímž dlouholetým členem je i SKIP, v letošním roce slaví 75. výročí zahájení spolupráce s UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu).
Dohoda o spolupráci mezi UNESCO a IFLA byla podepsána hned na prvním jednání rady IFLA po druhé světové válce, jež proběhlo v norském Oslu ve dnech 20. až 22. května 1947.
Podpisem dohody byla IFLA (ta mimochodem vznikla již v roce 1927) v podstatě oficiálně uznána jako organizace zaštiťující knihovny z celého světa.
Hlavní oblasti spolupráce IFLA a UNESCO
IFLA a UNESCO se vzájemně účastní svých konferencí, např. v roce 2021 proběhla 41. Generální konference (General Conference) UNESCO, o jejímž průběhu byla zveřejněna i zpráva na webu IFLA. Na konferenci byla zdůrazněna role IFLA jako klíčového partnera pro nadcházející aktivity UNESCO v oblasti kultury, komunikace a informací.
UNESCO s IFLA rovněž konzultuje odborné záležitosti a poskytuje IFLA finanční podporu pro vydávání publikací a zpráv a také realizaci projektů a metodickou podporu směřující k vylepšování pracovních procesů a postupů.
IFLA se také velmi angažovala při vzniku programu Paměť světa (Memory of the World) v roce 1992 (letos tedy uplynulo třicet let od jeho vzniku) a v roce 1996 se stala jedním ze zakladatelů Mezinárodního výboru Modrého štítu (International Committee of the Blue Shield, dnes Mezinárodní Modrý štít, tj. Blue Shield International).
Výzva k výraznějšímu zapojení knihovníků i na národní úrovni
Peter Lor, který v letech 2005 až 2008 zastával funkci generálního tajemníka IFLA, už v roce 2012 navrhoval, že v každé národní komisi UNESCO by měl být zastoupen alespoň jeden knihovník. V České komisi pro UNESCO je aktuálně zastoupena řada institucí, s nimiž čeští knihovníci (mj. konkrétně SKIP) aktivně spolupracují (např. Ministerstvo kultury, Asociace muzeí a galerií ČR, Národní informační a poradenské středisko pro kulturu či Český komitét Modrého štítu), nicméně přímo knihovníky mezi členy komise nenajdeme.
Verze pro tisk