Ve dnech 10. až 13. září 2019 se v kongresovém centru v rakouském Štýrském Hradci (Grazu) uskutečnila konference rakouských knihovníků s mottem „Umělá inteligence a knihovny“. Akci uspořádaly Sdružení rakouských knihovnic a knihovníků (Vereinigung österreichischer Bibliothekarinnen und Bibliothekare) a Svaz (veřejných) knihoven Rakouska (Büchereiverband Österreichs) ve spolupráci s Knihovnou Univerzity ve Štýrském Hradci (Universitätsbibliothek Graz).

Na kongres mne rakouští kolegové pozvali jako zahraničního hosta spolu se zástupci knihovnických spolků z Německa, Lucemburska a Spojených států amerických. Kongres rakouských knihovníků se do Štýrského Hradce vrátil po deseti letech a hledal opět řešení pro všechny aktuální výzvy a problémy rakouských knihoven; intenzivní pozornost byla věnována technologickému rozvoji a jeho dopadům na knihovny. Účastníci kongresu si mohli vyslechnout více než 100 odborných prezentací a výstava firem v kongresovém centru ve Štýrském Hradci byla ohromující.

Zahajovací ceremoniál v Kongresovém centrum města Štýrský Hradec

Program byl rozdělen do šesti tematických bloků:

• Umělá inteligence (stávající aplikace v knihovnách a informačních institucích, dopad na struktury a procesy, zlepšení informačních služeb uživatelům);

• Očekávání (očekávání různých zájmových skupin – uživatelů, politiků, uchazečů o zaměstnání atd.);

• Otevřenost (otevřená věda, otevřený přístup, otevřené vzdělávací zdroje);

• Personální řízení a řízení zdrojů (rozpočet, prostor, provozní kontrola, personální plánování a rozvoj, organizační rozvoj, strategie a strategické plánování, řízení změn);

• Tradiční úkoly a nové služby (zpracování dokumentů, nové zdroje, univerzitní vydavatelé, laboratoře a knihovny);

• Fórum volných témat (aktuální informační věda, mediální věda, příklady dobré praxe).

Celým kongresem se neslo téma digitalizace a její vliv na transformaci společnosti. Knihovny v současné době již nejsou jen místy, kde se digitalizace provádí, ale jako instituce významně přispívají k velkým změnám ve společnosti. Na jedné straně jsou knihovny v popředí kulturních inovací a jsou zároveň nezbytnými nositeli kulturní paměti, kterou zpřístupňují lidem. V tomto směru existuje napětí mezi neustálým inovativním pohybem spojeným s digitalizací a trvalou udržitelností spojenou s dlouhodobou přístupností dokumentů. Knihovníci se v souvislosti s digitalizací musí neustále zabývat změnami tradičních „objektů“ zpracovávaných v knihovnách. Na straně druhé se ukazuje, jak symbolické formy dokumentu a databáze charakteristické pro digitální dobu byly vždy – ještě před vynálezem počítače – součástí vědecké praxe. Knihy se díky digitalizaci mění na dokumenty bez fyzických omezení a texty přecházejí do podoby do algoritmicky upravitelných databází.

Jak již bylo zmíněno, kongres rakouských knihovníků se konal ve spolupráci s Univerzitou ve Štýrském Hradci; řada prezentací byla proto věnována činnosti univerzitních knihoven. Často zaznívalo téma otevřené vědy a klíčové role knihoven v této oblasti. Otevřená věda se systematicky soustřeďuje na zvyšování zájmu o vědu a výzkum. Aktéři připravují studentské vědecké stáže na špičkových výzkumných pracovištích, vzdělávají pedagogy a studenty, organizují celostátní populárně-naučné akce, pořádají odborné přednášky a exkurze a další akce pro odborníky i širokou veřejnost. Nedílnou součástí těchto aktivit je snaha naučit vědce komunikovat s médii a více propagovat výsledky své práce.

Závěrečný ceremoniál v nové budově katedry hudby Univerzity ve Štýrském Hradci

Kompletní program je umístěn na webu kongresu.

Autorem fotografií je Roman Giebisch z Národní knihovny ČR.