Exkurze do Národní knihovny ČR

Dne 25. října 2022 se uskutečnila exkurze SKIP Praha do Národní knihovny ČR, konkrétně do nových prostor Referenčního centra a Hudebního oddělení.

Zahájení exkurze v Hale služeb
Zahájení exkurze v Hale služeb

Referenční centrum

Referenčním centrem provázela Karolína Košťálová, ředitelka Odboru služeb. Nejprve informovala o novinkách: totiž o zavedení online registrace vzdálených uživatelů, o podmínkách takové registrace i typu služeb, které mohou takto registrované osoby využívat. Pozornost byla věnována rovněž zavedení platební brány do rutinního provozu knihovny.

Účastníci kladli řadu otázek. Zajímali se i o řešení některých (již tradičních) problémů, např. o přihlašování cizinců, způsoby prokazování místa pobytu či tzv. usazenosti, o již zmiňovanou problematiku online plateb atd.

S velkým zájmem si prohlédli novou Studijně relaxační zónu. Ta je umístěna v původních prostorách Referenčního centra a meziknihovní a mezinárodní meziknihovní výpůjční služby. Je tedy situována do několika nevelkých, na sebe navazujících i průchozích místností. S výjimkou dvou týmových studoven s adekvátním vybavením pro týmovou práci (ty je nutné předem objednat) jsou všechny prostory volně přístupné a bez dohledu knihovníka. Vyloženě relaxační prostor je vybaven odpovídajícím odpočinkovým nábytkem; místnosti zařízené pro individuální studium disponují mobilními zástěnami. Uživatelé mají k dispozici připojení k elektrickým zásuvkám a wifi. V relaxační zóně je k volnému použití regál typu knihobudka a nástěnka na vzkazy. Prostor pro relaxaci či individuální studium má jednu uživatelsky velkou přednost – totiž běžnou otevírací dobu ve všední dny od 9 do 22 hodin; přístup mají registrovaní uživatelé a držitelé jednodenní vstupenky.

Účastníci exkurze se zaujetím poslouchají výklad Karolíny Košťálové
Účastníci exkurze se zaujetím poslouchají výklad Karolíny Košťálové

Tyto prostory se řídí návštěvnickými řády, jimiž jsou Pravidla užívání Relaxační zóny a Individuální studijní zónyPravidla užívání týmových studoven.

Hudební oddělení

Další částí exkurze byla prohlídka revitalizovaných a rozšířených uživatelských prostor Hudebního oddělení Národní knihovny ČR, kterým nás provázela Zuzana Petrášková.

Účastníci byli okouzleni překrásným prostorem Starého matematického sálu, který po revitalizaci interiéru a celkovém uvolnění prostoru vynikl v plné kráse. Příruční knihovna a volně přístupná část fondu byly zčásti přemístěny do sousedního prostoru (do té doby veřejnosti nepřístupného) a tím vznikl příjemnější prostor pro studium.

Hudební oddělení svou činnost zahájilo 1923; vedl jej hudební skladatel a filolog Ladislav Vycpálek. Budovaný fond hudebnin a dalších typů dokumentů s hudbou souvisejících zahrnuje i soubor muzikologických časopisů, libret i korespondence a patří dnes mezi největší v ČR. Vedle soudobých dokumentů obsahuje i řadu vzácných historických dokumentů z 18. a 19. století, některé i ze století 17.

Zuzana Petrášková ukazuje klenoty Hudebního oddělení
Zuzana Petrášková ukazuje klenoty Hudebního oddělení

Fond obsahuje i rozsahem (nikoliv však významem a hodnotou) menší samostatné rukopisné soubory, např. hudební sbírku rodu Strachotů nebo sbírku kantorského rodu Hübnerů či hudební sbírka kostelního kůru.

Zvučné jméno nese ojedinělý komplet Mozartův památník. Ten představuje soubor pramenných dokumentů ze života a díla Wolfganga Amadea Mozarta (tištěná vydání i dobové opisy skladeb).

Razítko na jednom z dokumentů z Mozartova památníku
Razítko na jednom z dokumentů z Mozartova památníku

Hudební oddělení od roku 1965 buduje Souborný katalog historických hudebních pramenů (tištěných i rukopisných) dochovaných na území naší republiky (od 17. do 20. století) známý pod názvem Notový incipitový katalog SHK. Tento katalog obsahuje zhruba 362 tisíc záznamů a je součástí mezinárodního soupisu hudebních pramenů RISM (Répertoire International des Sources Musicales); právě Huddební oddělení je sídlem české národní redakce. S tím souvisí (a na to navazuje) funkce oddělení jako českého centra v oblasti mezinárodního výzkumu hudebního knihovnictví a dokumentace. Oddělení plní i funkci sekretariátu České národní skupiny IAML (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres, tj. Mezinárodní sdružení hudebních knihoven, archivů a dokumentačních středisek). Mezinárodní kongres IAML byl plánován již na rok 2020. Vzhledem k pandemické situaci se uskutečnil až v roce 2022, konkrétně ve dnech 24. až 29. července. O funkci hostitelů se Hudební oddělení Národní knihovny ČR podělilo s Hudebním oddělením Městské knihovny v Praze.

Fond hudebnin je přístupný registrovaným uživatelům NK, a to ve studovně Hudebního oddělení pouze k prezenčnímu studiu. Tištěné hudebniny jsou zachyceny v online katalogu, starší lístkový katalog hudebních tisků je dostupný také v naskenované podobě. Jak již bylo naynačeno, hudební rukopisy eviduje elektronická databáze hudebních pramenů RISM (sigla CZ-Pu); lístkový katalog hudebních rukopisů se nachází v Hudebním oddělení. Tištěné hudebniny je třeba objednávat předem prostřednictvím online katalogu, rukopisné hudebniny e-mailem. Digitalizované hudebniny jsou dostupné v databázi Manuscriptorium. Důležitým elektronickým zdrojem poskytujícím informace o hudebninách, zejména o souborných vydáních a dalších edičních řadách, je Index to Printed Music.

Všechny další informace o činnosti, podmínkách přístupu k dokumentům, k jejich digitalizovaným podobám i podmínky vstupu do licencovaných elektronických databází i otevírací době, ale také o ediční činnosti jsou dostupné na webu Národní knihovny ČR.

Autorkou fotografií je Magdalena Jansová. Další fotografie najdete v albu Exkurze do Národní knihovny ČR ve facebookové skupině Pražská organizace SKIP.

Komentáře k článku