Kulturní a kreativní centra – inspirace ze zahraničí i z ČR

Autor: 

Číslo: 

Rubrika: 

Klíčová slova: 

V návaznosti na samostatný článek o přípravě výzvy Ministerstva kultury pro Národní plán obnovy se zaměřením na malá kulturní a kreativní centra jsme připravili výběrový přehled zahraničních i českých zdrojů, které mohou posloužit jako zdroj inspirace při přípravě projektů do této výzvy.

Nejprve uvádíme pracovní definici kulturních a kreativních center a následně nejdůležitější tematicky relevantní pasáže z Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030. Poté věnujeme pozornost několika směrům, kterými se lze při uvažování o problematice kulturních a kreativních center v souvislosti s knihovnami vydat. Výčet těchto směrů pochopitelně není taxativní; je téměř jisté, že právě k této oblasti lze příznačně přistupovat velmi kreativně. Poté je doplňkově zařazeno několik příkladů konverzí průmyslových objektů pro kulturně-kreativní účely a taktéž příkladů prostor knihoven, které mohou být inspirací při uvažování o možné roli knihovny jako kulturního a kreativního centra.

Pracovní definice

Jako východisko lze využít text Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 ze dne  20. května 2021, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013. V nařízení je uvedeno, že kulturními a kreativními odvětvími se rozumí „všechna odvětví:

  • a) jejichž činnosti, z nichž mnohé mají potenciál vytvářet inovace a pracovní místa zejména z duševního vlastnictví:

    • i) jsou založeny na kulturních hodnotách nebo na uměleckých a jiných individuálních nebo kolektivních kreativních projevech; a

    • ii) obnášejí vývoj, vytváření, výrobu šíření a uchovávání zboží a služeb, které zachycují kulturní, umělecké nebo jiné kreativní výtvory, jakož i související činnosti, jako je vzdělávání či řízení;

  • b) bez ohledu na:

    • i) jejich tržní či netržní zaměření;

    • ii) druh struktury, která tyto činnosti vykonává; a

    • iii) způsob financování dané struktury;

tato odvětví zahrnují mimo jiné architekturu, archivy, knihovny a muzea, umělecká řemesla, audiovizuální odvětví (včetně kinematografie, televize, videoher a multimédií), hmotné a nehmotné kulturní dědictví, design (včetně módního návrhářství), festivaly, hudbu, literaturu, scénická umění (včetně divadla a tance), knihy a vydavatelské činnosti, rozhlas a výtvarná umění“.

Kulturní a kreativní centrum bychom tedy mohli pracovně (pro účely tohoto článku) definovat jako místo, kde dochází k rozvoji kulturních a kreativních odvětví. Z definice kulturních a kreativních odvětví zároveň vyplývá, že takovým centrem může být i knihovna sama o sobě.

Nyní se zkusme podívat, jak se k této oblasti vyjadřuje Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030.

Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030 jako východisko

Ve třetím pilíři (Knihovny jako správci kulturního a znalostního bohatství) aktuální koncepce rozvoje knihoven je zdůrazněno, že „[k]nihovny současnosti podněcují a podporují vznik nových kulturních hodnot a poznatků“ a „[a]ktivně tak vstupují do procesu vytváření nových poznatků a inovací“ (s. 33 koncepce).

Myšlenka knihoven jako kulturních a kreativních center je v textu koncepce rozpracována i dále, viz především s. 33:

  • „Přímá podpora vzniku nových kulturních hodnot a znalostí knihovnami pak spočívá v nabídce takových služeb, které umožňují tvorbu vlastního obsahu bez ohledu na to, zda jde o text, hudbu, video, kód, objekt, nebo jen prostou myšlenku. Důležitou součástí je sdílení znalostí a tvůrčí energie prostřednictvím setkávání lidí s lidmi a předávání znalostí a dovedností.“

Podpora kreativity a nutnost disponovat vhodnými prostory prakticky umožňujícími vznik nových kulturních hodnot je dále zachycena i ve vizi knihoven v roce 2030, viz zejména s. 34:

  • „Knihovny udržují kontinuitu lidského poznání, podporují kreativitu a aktivní prožití volného času.“

  • „Knihovny podněcují a podporují vznik nových kulturních hodnot poskytováním informací, prostoru a vybavení, ale i přímou spoluprací a propojováním tvůrců s veřejností. K tomu jsou v knihovnách dostupné příjemné a bezbariérové prostory, ve kterých poskytují veřejnosti služby kompetentní zaměstnanci. Tyto prostory slouží pro pořádání kulturních akcí, nabízejí možnost vytvářet vlastní díla nebo se nechat inspirovat již vzniklým kulturním bohatstvím.“

Kromě prostor je nezbytná také přítomnost pracovníků s odpovídajícími schopnostmi a dovednostmi, viz též s. 34: „V knihovnách pracují lidé, kteří se vzdělávají, jsou kreativní a nebojí se své nápady uplatnit v praxi.“

Mezi strategické cíle koncepce patří mj. cíle „pro knihovny působící v obcích budovat multifunkční prostory s potřebným vybavením, které slouží veřejnosti ke kreativnímu trávení volného času“ a „vybavovat knihovny nejnovějšími technologiemi, které uživatelům umožní rychlý, bezpečný a příjemný přístup k informacím a současným kulturním formám v širokém rozsahu“ (s. 34–35).

Cílem je rovněž dosáhnout toho, aby byly knihovny vnímány „jako komunitní, vzdělávací a kulturní centra“ a zdůrazňuje se, že na jejich činnosti se aktivně podílejí obyvatelé (s. 37).

Nepřekvapí, že jedním z opatření, která mají přispět k naplnění cílů koncepce, je „[p]odporovat spolupráci knihoven s paměťovými institucemi, neziskovými organizacemi a sdruženími, zapojit knihovny do struktur kreativních a kulturních průmyslů, při plánování akcí a projektů vycházet z místních potřeb, zdrojů a místního potenciálu“ (s. 39).

Z dalších opatření, na jejichž realizaci by se mělo přímo podílet Ministerstvo kultury, lze zmínit následující:

  • „Podporovat výstavbu, rekonstrukci a vybavování knihoven jako komunitních, vzdělávacích a kulturních center, využít možnosti financování rozvoje knihoven z programu IROP, finančně podporovat investiční projekty knihoven v krajích, prostřednictvím společných memorand a smluv zajistit spolupráci na rovině ústředních orgánů státní správy a možnost dotací pro knihovny a jejich zajištění pro rozvoj komunitních a vzdělávacích činností“ (s. 51);

  • „Zvýšit dostupnost knihoven pro osoby ohrožené sociálním a digitálním vyloučením a zlepšit vybavení knihoven potřebnými technologiemi“ (s. 52).

Jedním z indikátorů úspěšné realizace koncepce je rostoucí počet knihoven, které mají dostatečné prostorové zajištění svých vzdělávacích, kulturních a komunitních aktivit, a vývoj v časové řadě (s. 52).

Lze tedy shrnout, že podpora kulturních a kreativních center může významným způsobem přispět k úspěšnému naplnění stávající koncepce rozvoje knihoven.

Nyní se podívejme na to, jak bychom s těmito podněty mohli pracovat v knihovnické praxi.

Uplatnění v knihovnách malých obcích

Z hlediska knihoven v malých obcích (do pěti až deseti tisíc obyvatel) připadá v úvahu mj.:

  1. vylepšení a rozšíření stávající nabídky takto zaměřených aktivit/akcí, tj. např. výtvarných či divadelních workshopů (to může vyžadovat nové vybavení a/nebo ad hoc zajištění vybavení pro konkrétní akce/aktivity např. ze strany lektora);

  2. vytvoření speciálního prostoru (angl. makerspace) pro realizaci těchto aktivit;

  3. vytvoření kreativního/coworkingového prostoru;

  4. vznik programu pro více institucí.

Předpokladem pro realizaci většiny výše popsaných aktivit jsou vhodné prostory, tj. může být třeba vznik nových prostor knihovny nebo adaptace těch stávajících, a především jejich udržitelnost v čase. Vedle nutnosti obměňovat vybavení je ve většině případů navíc nutné počítat i s náklady na lektory atd. a zvážit i dostatečný rozsah otevírací doby, popř. zajistit možnost provozu bez přítomnosti knihovníka.

Může být také užitečné určitým způsobem rozlišovat mezi volnočasovým využitím knihovny (tj. např. tvůrčí prostor navštěvuji ve svém volném čase a zabývám se něčím, co s mou prací v zásadě nesouvisí) a využitím pro realizaci pracovních aktivit (např. živím se jako výtvarník a tvůrčí prostor využívám k tvorbě výrobků, které potom prodávám např. v e-shopu nebo na trzích, nebo jsem spisovatel a do knihovny chodím psát).

V malých obcích nemusí mít smysl realizovat velké projekty vhodné pro větší sídla (např. kreativně zaměřené coworkingové prostory; na druhou stranu v některých případech mohou mít smysl i v menších obcích, neboť práci z domova lze v principu realizovat odkudkoliv, což někoho může inspirovat k tomu, že se přesune právě na venkov) a projekty s finančně náročným provozem, který by nemusel být do budoucna udržitelný. Pro menší obce mohou být vhodnější menší projekty (vyšší částky naopak mají smysl v případě, že jde o stavební úpravy).

Pokud jde o kulturní a kreativní centra, může být výhodné, pokud jsou v obci služby knihovny zařazeny pod šířeji pojatou organizační složku či samostatný subjekt typu kulturní středisko, kulturní zařízení apod. Příklady jsou k dispozici např. v seznamu institucionálních (kolektivních) členů SKIP (nejlépe vyhledání výrazu „kultur“).

Níže uvádíme příklady dokumentů vztahujících se ke kulturním a kreativním centrům v zahraničí i u nás a konkrétní příklady těchto center. Příklady jsou pracovně rozděleny do čtyř skupin uvedených výše.

Vylepšení a rozšíření stávající nabídky akcí/aktivit

Inspirativní mohou být výsledky průzkumů, viz např. články Public libraries as a venue for cultural participation in the eyes of the visitors či Libraries as participants in cultural tourism, ale také text Visual and Performing Arts in Libraries: An Interpretation of the Library Bill of Rights, tedy interpretace Listiny práv knihoven (Library Bill of Rights), s níž pracuje Asociace amerických knihoven (American Library Association), z hlediska výtvarného a scénického umění.

Z konkrétních příkladů můžeme zmínit projekty Libraries as Cultural Hubs (Dorset, Spojené království; viz i web The Arts Development Company), Cultural Hubs (St Helens, Spojené království) či Rural Arts Project (Kalifornie, USA). Podnětná může být i systematická spolupráce knihoven s dalšími kulturními institucemi (Tennessee, USA) nebo z českého prostředí web Co dokáže knihovna?

Vytvoření speciálního prostoru pro realizaci těchto aktivit

Úvodem poznamenejme, že v tomto případě jde o částečný překryv s programem VISK, konkrétně s podprogramem VISK 3.

K získání obecného přehledu doporučujeme začít u hesla tvůrčí prostor v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV), seznámit se se základní typologií tvůrčích prostorů v knihovnách a nahlédnout do knihy Re-making the library makerspace : critical theories, reflections, and practices, jejíž součástí (na s. 167–182) je i kapitola Supporting Making in Libraries Rather than Makerspaces: Rethinking the (Maker)Space for Rural Libraries, či do článku Rural librarians' perspectives on makerspaces and community engagement.

Z konkrétních příkladů můžeme jmenovat mobilní tvůrčí prostor postupně využívaný více venkovskými knihovnami (Nebraska, USA) či prostory v českých knihovnách, jejichž přehled byl prezentován na semináři Jak v knihovně budovat makerspace a jak uspět se žádostí o dotaci ve VISK 3, který se konal v listopadu 2021. Upozorňujeme také na speciálně zařízené místnosti a speciální vybavení v Městské knihovně Písek (viz podrobněji samostatný článek v č. 2/2019) a na Dílnu Městské knihovny v Praze..

Vytvoření kreativního/coworkingového prostoru

Pokud se týká vytvoření kreativního/coworkingového prostoru, doporučujeme přehled Becoming a Creative Hub for Your Community (mimochodem na snímcích 42–44 je doplněn o konkrétní příklady), příspěvky Libraries as Co-working Spaces či Make Your Library a Welcoming Coworking Space: Suggestions to Get Started, Even on a Small Budget nebo i diplomovou práci Creative spaces in Dublin public libraries through the lens of the four-spaces model. Je možné se také podívat na video The Role of Public Libraries as Coworking Spaces in Building Businesses & Communities with Reece Samuels nebo se prostřednictvím textu Why do people use co-working spaces instead of libraries? zamyslet nad rozdíly mezi běžnými coworkingovými prostory a těmi v knihovnách.

Z českého neknihovnického prostředí může být užitečným zdrojem přehled coworkingových prostorů v ČR nebo kreativní hub KUMST (Brno); z knihovnického prostředí jistě zaujme informace o coworkingových místech v Městské knihovně Písek.

Vznik programu pro více institucí

Pokud jde o program, který využívá více institucí, lze uvést průzkum Public Libraries Universal Culture Offer (Spojené království; viz i podrobnější shrnutí; v průzkumu je zmíněno i několik konkrétních programů pro více institucí, např. Art of Libraries).

Dále se lze inspirovat programy Culture Pass (New York, USA) či Children’s Art in Libraries Programme a iniciativou Creative Hub (Irsko).

Doplňkové zdroje

Jako doplňkové zdroje k tématu mohou posloužit zdroje vztahující se k větším kulturním a kreativním centrům (tzv. hubům), ke konverzím průmyslových objektů, ale i existující prostory řady knihoven.

Větší kulturní a kreativní centra

Prozkoumat můžete síť kulturních center v Evropě či síť tzv. kreativních hubů v Evropě. K dispozici je i přehled nástrojů pro kreativní huby, mj. praktický návod, jak postupovat při zakládání kreativního hubu (mimochodem na snímku č. 4 je obsažena i definice kreativního hubu) či náhled na problematiku kreativních hubů v malých a středních městech. Zmínit lze i bakalářskou práci Kulturní a kreativní centra v Evropě (věnuje se mj. terminologii a – jak již název napovídá – situaci v zahraničí).

Z konkrétních příkladů těchto center jmenujme Novou Cvernovku (Bratislava), Živý Zlín (Zlínský kraj), Ostravici (Moravskoslezský kraj), Dizajnpark (Karlovarský kraj; v tomto případě ještě doplňme, že inspirativní může být velmi práce s velmi malým prostorem), komunitní a kreativní centrum Plechárna (hl. m. Praha; k dispozici je i starší studie o kreativní Praze 14) nebo příklady uvedené ve starším přehledu realizovaných a zamýšlených projektů krajů.

Konverze průmyslových objektů

Připomeňme, že tématu konverzí průmyslových objektů byla na konferenci Architektura knihoven, která proběhle 8. června 2022, věnována samostatná přednáška, kterou si připravil Jan Červinka z Městské knihovny Nymburk:

Řada konkrétních příkladů je obsažena v publikaci Industriální situace: místo, tvar, program (konverze z původních průmyslových objektů, kterou obrželi účastníci 11. valné hromady SKIP a výše zmíněné konference Architektura knihoven.

Pro ilustraci zmiňme alespoň několik ukázek:

  • multifunkční objekt Kotelna Železný Brod (Liberecký kraj; viz též s. 58–61 publikace Industriální situace);

  • kulturní a společenské cetrum a multifunkční prostor Kotelna Libčice (Středočeský kraj; viz též web Uhelný mlýn a s. 98–103 publikace);

  • prostor pro společenské a kulturní akce Dřevouhelná vysoká pec v Šindelové (Karlovarský kraj; viz též s. 174–177 publikace);

  • komunitní prostor s podnikatelským inkubátorem Art & Digital Lab H40 (hl. m. Praha; viz též s. 182–185 publikace).

Prostory knihoven

Z hlediska prostor knihoven můžeme upozornit mj. na kapitolu Cultural spaces in the city. Reflections on the architecture and the program of libraries z knihy Starchitecture(s): figures d’architectes et espace urbain, příspěvek o kulturní rozmanitosti v knihovnách Learning, Encountering, and Exploring: Libraries Making Space for Cultural Diversity nebo projekt OCLC Smart Libraries Create Smart Spaces (včetně sady nástrojů), který je sice více zaměřen na vzdělávání než na kulturní oblast, ale lze identifikovat podnětné styčné body.

Přínosné může být seznámení se s regionálním kulturním centrem s knihovnou v Komló (Maďarsko; viz též stručné shrnutí na s. 22–23 publikace Rural Revitalization for Cultural Heritage). Inspirativní mohou v určitých ohledech být také např. knihovna (mediatéka) a klasické kulturní centrum v Lisses (Francie), knihovna a spíše též klasické kulturní centrum v Kodani (Dánsko), knihovna a kulturní centrum dlrLexicon (Irsko; viz též web knihovny) či knihovna a kulturní centrum v Melville (Austrálie; nyní v procesu vzniku).

Z ČR lze jmenovat např.:

Závěrem

Přestože jsme si při zpracovávání tohoto přehledu nekladli za cíl úplnost (její dosažení by s ohledem na šíři tématu ani nebylo reálně dosažitelné), doufáme, že poslouží jako určité vodítko pro knihovny, které uvažují o podání projektu do výzvy pro malé knihovny v rámci Národního programu obnovy, ale i např. pro knihovny, jež uvažují o obohacení své nabídky v kulturně-kreativní oblasti obecně. Příklady ze zahraničí ukazují, že jde o potenciál, který lze proměnit v reálné inovativní projekty a služby.

V souvislosti s rolí kultury a kreativity ve městech ve připomínáme ještě konferenci Do černého 2022, na níž byla věnována pozornost mj. právě hledání odpovědí na tuto otázku:

Komentáře k článku