„Nezapomínejte, že čtení knížek otevírá bránu k mnoha nádherným příběhům. A právě ty dokáží udělat naše dny ještě krásnější. I takovou moc totiž mají knihy. Nejenomže nám přinášejí spoustu radosti a poznání, ale díky nim se můžeme přiblížit k druhým lidem, poznat je, získat nové přátele. Stačí potkat příběh, který vás vtáhne do svého děje, hrdiny, které si zamilujete a stanou se vašimi přáteli.“

Těmito krásnými slovy dánského velvyslance Sørena Kelstrupa a ministra kultury ČR Martina Baxy odstartovala na více než 1 568 místech již dvaadvacátá Noc s Andersenem. A že byla opět krásná a nezapomenutelná, prozrazuje výčet z kouzelných zpráviček.

Začneme... pěkně s panem Andersenem

• První dubnový den je spojen s různými legráckami, vtipy či malými zlomyslnostmi. V letošním roce se však stal dnem, který spojil malé i větší milovníky knížek a čtení. Stal se oficiálním termínem mezinárodní akce Noc s Andersenem. V Knihovně Otnice zaveršovali:

  V pátek odpoledne jsme se přivítali, o Andersenovi jsme si povídali…
  Andersenovy pohádky jsme při čtení zažili…
  I náš pan starosta si udělal čas a přišel nám číst,
  při hledání obrázků jsme na radnici objevili pár nových míst,
  k spánku jsme se před půlnocí uložili
  a v dobré náladě jsme se v sobotu probudili...

• „Vlak Andersen č. 142022 přijel do stanice Knížkovice a vydal se do dalších zastávek: Chytrákov, Šifrákovice, Pohádkovice, Muzeum... Každý nocující měl svoji Andersenovskou jízdenku,“ hlásí z Městské knihovny v Kaplici.

• V knihovně v Železném Brodě slavili narozeniny pana Andersena, který je navštívil i s dortem. Maďarsky hovořil H. Ch. Andersen v Knižnici J. Szinnyeiho v slovenském Komárně a prostřednictvím telefonu besedovali se samotným oslavencem v Jindřichově.

• „Pana Andersena jsme si připomněli jeho výroční pohádkou Císařovy nové šaty,“ napsali z Obecní knihovny v Dřešíně. S potřebami pro císařské krejčí pracovali a společnou večeři v císařově sále zažili v ZŠ a MŠ v Provodově. „Tvorili sme šaty pre cisára na papierové figurínky, spievali pieseň o cisárovi (ktorú sme zložili na hymnu NsA), vyrábali sme kráľovské klenoty a šperky (korálkové náramky), mali sme kráľovskú večeru, nakoniec sme si zatancovali kráľovský tanec,“ napsali z Cirkevnej spojenej školy v Dolnom Kubíne. Noc zakončili improvizovaným divadlem s panem Andersenem a společným zpíváním při kytaře v Opatově. „We read fairy tales together, we dressed up as our favorite characters, we made birthday cards for Andersen together,“ napsali z Biblioteky Publicznej v Środe Ślaskej, kde proběhl Bal u Andersena. Ze Srbska, konkrétně ze ZŠ Miliće Rakiće Mirka a Nikodije Stojanoviće Tatka, přišlo shrnutí: „We talked about the characterics of a fairy tale, we wrote fairy tale words on fish and made a board, guessed, which character from the fairy tale I was, reading a fairy tale for a good night (fairy tale read by guest writer Srbijanka Stanković).“

  
  Církevná spojená škola Dolný Kubín

• Společným zpěvem andersenovské hymny od báječných manželů Bláhových z Kostomlat pod Milešovkou zahájili Noc s Andersenem nejen na ZŠ Žernosecká v Praze 8 i s pohádkovým stromem, který po celou pohádkovou noc plodil karamely. Nechyběl ani noční lampionový průvod po stopách Andersena, který proběhl v Školní družině Bystřice, nebo vzkazy panu Andersenovi – ty psaly děti v ZŠ Husova Brno.

• „Zložili sme sľub nocľažníka, skúšku odvahy, hádali sme rozprávky a pomocníkom nám boli lampášiky. Večernou modlitbou sme sa poďakovali za všetko dobré, krásne a priali sme si, aby všetky deti na svete pán Andersen ochraňoval pred zlom tohto sveta. H. Ch. Andersenovi sme spievali happy birthday to you k jeho dnešným narodeninám. Skrátka zážitkov máme plno,“ píší z Mestskej knižnice Mikuláša Mikšíka, součásti Kultúrneho a spoločenského strediska v Prievidzi.

• „Mój Bože, jakie to piekne! – mówil, lecz potem musial juz pilnować swojej roboty!“ píší o Andersenově návštěvě z polské Biblioteky Puboliczno-szkolnej v Ostroszowicach. „Ostanowiliśmy uczcić urodziny H. Ch. Andersena czytajac baśń Slowik." A nakonec všichni slyšeli i slavičí zpěv.

… a budeme pokračovat jeho pohádkami

• „Příhodně přes nás zrovna přecházela sněhová bouře, tak jsme se seznámili s panem Andersenem a jeho pohádkou Sněhová královna. Děti jsme vyděsili, že pořád hledá někoho, komu spadl do oka kousek kouzelného zrcadla, a aprílově jsme zažertovali, že se kvůli ní letošní noc ruší,“ napsali z České školy bez hranic v Ženevě.

• „Letos jsme se s našimi žáky s těžkým kombinovaným postižením zúčastnili poprvé týdenním projektem,“ napsali ze ZŠ speciální a praktické v Merklíně. Pracovali s pohádkami Malá mořská víla, Císařův slavík a Křesadlo. Z Domu dětí a mládeže Sova Cheb hlásí: „Finální část večera byla věnována pohádce O statečném cínovém vojáčkovi. Děti si vyzkoušely otevírání obrovského víka z krabice při stání na jedné noze, vyráběly levou rukou papírovou loďku pro vojáčka, kreslily s nápovědou loďku pod mostem s krysou, tančily s balerínou nebo vyráběly cínové srdéčko a hvězdu.“

  
  ZŠ speciální a praktická v Merklíně

• V Městské knihovně v Kladně opět „navázali spolupráci s kladenským divadlem Lampion a vydali se na cestu za Andersenem do divadla. Pohádky Ošklivé káčátko, Malá mořská víla, Slavík, Sněhová královna, Statečný cínový vojáček, Malenka a Uspávač se odehrály v maskérně, na půdičce, na jevišti, ve sklepě, v suterénu divadla, v kotelně a v dalších zákoutích divadla. Na závěr jsme my všichni seděli v hledišti a z reproduktoru k nám všem promluvil sám pan Andersen.“

• Malé čtenáře v Loužnici navštívila bílá paní, která se zrovna vracela z hradu Frýdštejn domů. Když uviděla tu spoustu nadšených dětí, rozhodla se, že jim přečte pohádku Slavík od H. Ch. Andersena. Jak píše paní knihovnice, všichni zaujatě poslouchali. Ve slovenské Záhrade pohybu „začali s čítaním príbehu Polievka z klobásového drievka až do časti, kde sa myšky vybrali do sveta. Tu sme príbeh zastavili, rozdelili deti do skupín a poslali ich „do sveta“, aby vymysleli svoj recept na polievku.“ „We had a very good time on our Night with Andersen! Kids were thrilled! We read a story called Tea-pot and made our tea-pots from paper. ... in the morning a sound of fairytale The emperor’s new clothes woke us up!“ napsali zase ze Slovinska.

• „Hlavním tématem naší přespávačky byla pohádka Malá mořská víla, a tak jsme se navzájem něco přiučili o skutečném podvodním světě a vyzkoušeli si zahrát podmořské divadélko,“ napsali z Knihovny Gelasta Vodňanského. Turecké děti vyrobily leporelo z Andersenových pohádek, v srbském Prokuplje se podívali za Malou mořskou vílou a do podmořského světa a jejich zprávička končí větou: „Svaka zvezda u Andersenovom svetu leti ka nekom detetu – Každá hvězda v Andersenově světě letí k nějakému dítěti.“

• Ve Větrném Jeníkově děti pomáhaly panu Andersenovi a jeho vnučce napravit pohádkové postavy, které zapomněly svoje řemeslo, a nakonec vytvořily společně novou pohádku, na Základnej škole Vrútocká v Bratislave zase „z poprehadzovaných písmen mali uhádnuť názvy Andersenových rozprávok, posvietiť si baterkou na kartičky a odhaliť v obrázkoch názvy Andersenových rozprávok alebo v hre Kimovka zapísať len tie obrázky, ktoré súviseli s Andersenovými rozprávkami. Hrášek pod karimatkami po vzoru Andersenovy Princezny na hrášku měli malí čtenáři v Knihovně Mikulovice. Jak píší: „Noc byla pro nás nejen večerním setkáním s knížkami, ale pro většinu také prvním noclehem bez rodičovského dohledu. A obstáli všichni.“

• Nejen v Mateřském centru Pramínek si připomněli, co všechno o panu Andersenovi vědí; ukázalo se, že toho není málo a hlavně, že to všechno byla pravda, jak posléze všem potvrdil sám Hans Christian, který „nás navštívil a pohovořil o svém životě a odpověděl na všechny zvídavé otázky. Na rozloučenou jsme mu ukázali jeho knížky, především tu, kterou ilustroval Jiří Trnka, protože poté jsme se věnovali jeho tvorbě.“

S Trnkou Jiřím – nápady hýřím

• Motto Místní lidové knihovny Kostomlaty pod Milešovkou inspirovalo řadu knihoven i škol. „V duchu Trnkových pohádek byli účastníci rozděleni na Chalupníčky a Karkulíny a všichni dostali svou jmenovku. Program zahajovala písnička o Jiřím Trnkovi, kterou knihovníci „recyklovali“ po deseti letech, kdy se Noc zaměřila také na tohoto umělce. Na zdar této i příští Noci s Andersenem jsme si ještě připili Pohádkovými bublinkami,“ píší Hanka a Mirek.

  

  
  Místní lidová knihovna Kostomlaty pod Milešovkou

• Podvečer pod názvem Kouzelná zahrada probíhal také v Městské knihovně Český Krumlov. „V první polovině soutěžila družstva Slonů a Velryb, byl tam například útok na kocoura, znalosti ras psů, kteří chodili na psí víno, velryba připravila úkol na téma cizí slova a také jsme hráli popletené divadlo. Vše vrcholilo hledáním přírodnin ze zahrady po budově knihovny.“ Nechybělo lovení slona – házení kroužky, hledání kocoura – podle stop viditelných jen UV světlem, kreslení obouruč, vyrábění loutek. V části knihovny jsme pak vytvořili „Zahradu“ plnou světel a tvorů,“ hlásí Knihovna města Plzně-Vinice.

• Nocování v duchu Jiřího Trnky a Františka Skály proběhlo v Obecní knihovně v Borech. „Vyrobili jsme si panáčky z vlny a pak s nimi tvořili ilustrace k příběhům. Nej byla pro jedenáct dětí dobrodružná noční výprava do tajemného lesa.“

• Z Obecní knihovny v Loužnici píší: „Po přečtení pohádky nás navštívil pan starosta a všem přivezl večeři – pizzu. Očička dětí se rozzářila ještě více! Po večeři následovalo vyprávění o Jiřím Trnkovi. Pověděli jsme si o něm i to, že to byl jeden ze zakladatelů českého animovaného filmu a světově uznávaný ilustrátor a tvůrce loutkových filmů. Děti pan Trnka velmi zaujal, neboť jsme si připomněli jeho knihu Zahrada, kterou sám nejenom napsal, ale i ilustroval.“

• V Místní knihovně Miskovice rozdělili pro větší počet dětí Noc nakonec na dívčí 1. dubna a chlapeckou 8. dubna. „Čekaly nás pohádky Andersena,  Boženy Němcové a animovali jsme alespoň kameny jako pan Trnka. Nechyběla bojovka, návštěva babičky a roznesení pohledů z Noci kamarádům, rodičům a prarodičům.“

• V Obecní knihovně v Předměřicích nad Labem lidový loutkář pan Polehňa vyprávěl dětem o svém setkání s loutkami a o tom, jak ho ovlivnily loutkové filmy Jiřího Trnky. Do Galerie do expozice loutek na povídání o Arnoštce Kopecké se pro změnu vydali v Městské knihovně Březnice.

• Obecní knihovna v Kyselovicích se vydala od ilustrace Josefa Lady až k animaci Jiřího Trnky. „Děti se na úvod dozvěděly zajímavosti z jejich života, čím se proslavili nebo jaké knihy napsali a ilustrovali. A na malou chvilku se staly animátory a vyzkoušely si klasickou stop motion animaci. Nejprve jsme si vyrobili loutky (postavičky). Poté jsme se už mohli vrhnout na samotnou animaci, respektive pořízení jednotlivých snímků a jejich následné převedení do videa a tím vyrobit krátký loutkový film.“

Josef Lada, kocour Mikeš, kmotra liška, bubáci a hastrmani...

• „Seznámili jsme se s životem a dílem Josefa Lady z knihy Kronika mého života,“ píší z Obecní knihovny Josefův Důl. „Jeho malebné obrázky a kouzelná vyprávění nás provázela celým večerem. Pak už přišel čas na první čtení o tom, jak se liška dostala do hájovny a učila se člověčím způsobům a také lidské řeči. Přečetli jsme si část příběhu Poklad na silnici a děti měly po skupinkách vymyslet dokončení příběhu. Někteří sehráli pěkné divadélko o tom, jak liška poklad poctivě vrátila, jiní napsali téměř detektivní příběh o mazané lišce a nešťastném panu Špejlíkovi, který své peníze (poklad) nikdy nedostal zpět.“

• „Také u nás na internátě ZŠ a SŠ pro sluchově postižené ve Valašském Meziříčí paní vychovatelky četly příběhy kocourka Mikeše a paní psycholožka Terezka nám ty příběhy tlumočila do znakového jazyka.“
  
  ZŠ a SŠ pro sluchově postižené ve Valašském Meziříčí

• „Po škole pobíhalo mnoho kocourů Mikešů, hastrmanů a strašidel, čtyři chytré lišky, dva čuníci Pašíci, kozel Bobeš i dva Pepíci Ševců,“ hlásí z Masarykovy ZŠ Obecnice. „V dílničkách se žáci učili mluvit pomocí limeriků, zpívali jazykolamy, dopravovali jitrnice přes překážky do hrnce, večer jsme tradičně zakončili lampionovým průvodem. Rozsvítili jsme barevné lampionky a došli k místnímu rybníku pozdravit našeho Vodníka.“

• „Celým setkáním nás provázeli hastrman s kocourem Mikešem. Vytvořili jsme si kočičí záložku, knihu s ilustracemi Josefa Lady a obálku knihy a šli jsme ji nalepit na náš strom Knížkovník. Cesta byla osvětlená pouze svíčkami,“ píší z Městské knihovny a Sboru dobrovolných hasičů Velké Těšany. „Jezdili jsme s trakařem jako kocour Mikeš, hledali jsme lesní plodiny, vytvářeli vtipnou říkanku po vzoru říkadel pana Lady, hledali jsme vtipy v časopise ABC, vyráběli liščí záložku a nakonec jsme našli liščí poklad. Do speciálního deníčku si děti lepily za každý úkol liščí nálepku,“ hlásí Knihovna města Olomouce.

• „S bubáky a hastrmany děti čistily rybníček a chytaly rybičky, s kmotrou liškou a hajným Vobinuškou poslouchaly a rozeznávaly zvuky zvířat, trhaly hroznové víno a utíkaly městem se šunkou, s kocourem Mikešem a Pepíkem chodily na hrušky, učily se chodit v botách,“ píší z MŠ v Košeticích. Vodníka potkaly děti v Polepech, s Kaňkou se do pohádky dostali malí čtenáři v pobočce Závodní v Ostravě, kocoura Mikeše mohli potkat ve Valašských Kloboukách, v Rynárci hráli perníkové pexeso, jako kocour škrábali (psali) v rukavicích ve Stupně, bajky secvičily děti v Plzni, v Pardubicích proběhl strašidelný rej v duchu knihy Bubáci a hastrmani. V obci Roseč čekal hastrman na děti u obecního rybníka, bojovka pak pokračovala okolo místního hřbitova, „kde na děti čekal čert, další indicie byly ještě v márnici a na farní stodole, kde všechny malinko vystrašil místní bubák“. V Městské knihovně Třebíč stopovaly děti kocoura Mikeše, který jim schoval poklad. Pro děti z MŠ v Odoleně Vodě „kouzelný strom Pohádkovník zářil a „vyrostlo“ na něm 17 srdíček. Přesně tolik statečných dětí si užilo pohádkovou noc a naučilo Mikeše utkat pavučinku přátelství.

  

  
  Knihovna města Ostravy

• V Městské knihovně ve Vlašimi skrýval literární kvíz s názvem Hádej, kdo jsem? snad nejznámější postavu z knížek Josefa Lady – kocourka Mikeše a v průběhu večera zde vyráběli kouzelné maňásky. „Na co se těšili všichni nejvíc, byla stezka odvahy,“ píší zase ze Strážničanu. „Tam na odvážlivce čekala ježibaba Kanimůra, výprava do dračí sluje, vodník u jezírka, setkání se samotným vládcem pekel a chybět nesměl ani dědek z perníkové chaloupky.“

A teď pro změnu opět v rytmu pohádek

• Městská knihovna v Hulíně započala letošní nocování Pohádkovým putováním s Boženou Němcovou. „Děti si během večera vyrobily vlastní perníkovou chaloupku, a dokonce si mohly uloupnout vlastní perníček, zatancovaly si s Káčou, navštívily pohádku O mluvícím ptáku, živé vodě a třech zlatých jabloních a vrcholem noci byla písková animace v podání Mariky Koňářové, kterou si děti mohly i samy vyzkoušet.“

• V duchu pohádek Boženy Němcové se nesl večer také v Městské knihovně Týniště nad Orlicí. „Soutěžilo se v pohádkách: O dvanácti měsíčkách – za každý měsíc v roce museli nocležníci splnit nějaký úkol; O kohoutkovi a slepičce – děti hledaly všechny věci, které musela slepička obstarat, aby pomohla kohoutkovi; v Popelce se přebíral hrách a čočka. Stezka odvahy vedla k perníkové chaloupce, kde děti musely ukrást Ježibabě z chaloupky perníček. Také se tancovalo, hodovalo, hodně četlo a soutěžilo.“

• Zakleté pohádkové postavy, které se už drahně let skrývaly maskované za kočovné divadelníky, se sešly v kuklenské pobočce v Hradci Králové. „S dětmi jsme společně povolali z dávných časů spisovatelku Boženu Němcovou. Děti splnily pohádkové úkoly, prošly pohádkovým lesem, našly Bajajova draka usazeného ve sklepení.“

• Božena Němcová přišla na návštěvu také do ZŠ speciální a praktické v Merklíně. „Společně s dětmi jsme si zahráli pohádku O perníkové chaloupce a všichni jsme se vydali na stopovačku, na jejímž konci jsme si došli do perníkové chaloupky pro perníčky, které pro děti upekli a ozdobili starší spolužáci.“

• Divadelně ztvárnili pohádky Dlouhý, Široký a Bystrozraký, O Červené Karkulce, O perníkové chaloupce, O kohoutkovi a slepičce, Tři prasátka, Čert a Káča také šesťáci ze ZŠ UNESCO v Uherském Hradišti. „Žáci se vžili do role scenáristů, režisérů, maskérů, rekvizitářů a v neposlední řadě také herců. Jejich úkolem nebyla jen dramatizace notoricky známých pohádek, ale i výroba kulis, kostýmů a nezapomněli také na plakáty, kterými nás na svá představení pozvali. Hrálo se až do pozdních večerních hodin.“

• Pohádkové bytosti poznávali v Knihovně v Nové Pace a v ZŠ a MŠ Vavrečka zase „čítali s baterkami. Atmosféru čarovného večera stráveného s rozprávkami vykúzlil aj náš rozprávkový domček, ktorý sme spoločne rozsvietili. Otvoril vstup do sveta rozprávok plného radosti, prekvapenia, zážitkov a nadšenia. Presne takého, akým bol náš večer – rozprávkový“. A mezitím v Kolářově knihovně: „Poslední zkouškou byla cesta na půdu, kde na děti čekala čarodějnice, která ztratila zuby. Děti musely přečíst kouzelné zaříkávadlo, aby se zuby našly. Po nalezení čarodějnického chrupu se děti podepsaly na pamětní list a dostaly sladkou medaili.“

• Ukrajinské pohádky a ukrajinština zněly napříč celou pohádkovou Nocí, hned čtyřem skupinám ukrajinských dětí četli Andersenovy pohádky na Velvyslanectví Dánského království, a jak napsali: „Nám a hlavně dětem by akce měla připomenout důležitost a krásu čtení úžasných příběhů, které se v knihách ukrývají.“

• Z Městské knihovně v Lokti píší: „Letošní jídelníček byl v ukrajinském duchu – žavoronky, bytky, deruny, perepičky a mlynci. Věšela se přání na pohádkový strom, četly se u něj ukrajinské lidové pohádky.“

• A co se dělo v Městské knihovně Šumperk? „Nocovali jsme s knihou Miloše Nesvadby Červené karkulky. Nejdřív jsme si zopakovali pohádku o Karkulce a vlkovi a upletli si košíček. A pak se vydali do světa, abychom se dozvěděli, jak to s tou Karkulkou vlastně je. Navštívit v pátek Antarktidu bylo velmi jednoduché, venku byly minus tři. Po zahřátí čajem a naplnění bříšek jsme vyrazili na další kontinenty. V Africe jsme ulovili žirafu, posráželi banány kokosem a poslechli si řev lva, který v této pohádce nahradil vlka. V Asii jsme si z kamarádů a karimatek zamotali sushi, „pojedli“ hůlkami fazolky a vyrobili si origami. No a hop do Austrálie, tam bylo veselo, stopli jsme si klokana, který nás i Karkulku povozil po buši, nalovili jsme si ryby a z oříšků vyrobili želvičku. No a v Antarktidě jsme všichni přešli přes kru ledovou a nikdo do ledové vody nespadl, proto jsme se mohli pořádně vyřádit při sněhové bitvě a naučit bruslit ledního medvěda, který přišel sníst babičku.“

• Pohádkové království krále Juliána navštívily děti z MŠ ve Zdounkách. „Děti si mohly vyzkoušet, jaké by to bylo v takovém království žít. Zúčastnily se pravého rytířského turnaje, vypravily se na draka, dobývaly hrad, princezny si vyzkoušely hráškové lože a pomáhaly Popelce třídit smíchané luštěniny.“

Podzemí, hrady a zámky, historie a pověsti

• „Čekalo nás osvobození zdejšího rytíře od prokletí – skloubení únikovky či pátračky. Děti průběžně plnily úkoly, které jim rytíř nechával na označených místech, luštily, kreslily erby, překonávaly překážky k pokladu. Kletba byla prolomena ve 23:30, rytíř osvobozen,“ píší z Obecní knihovny v Rapotíně.

• Pomocí šifer otevřít osm zámečků a otevřít sál, kde čekal poklad, bylo úkolem spáčů v Městské knihovně Klatovy, jejich noční hra nesla název Tajemství zamčeného sálu. Výpravu na hrad spojenou s povídáním o archeologii (před nedávnem, jak píší, v okolí proběhla skrývka, tak zjistili, co a jak) a taky povídání „jen tak“, protože to teď dětem hodně chybělo, zažili pionýři ve Zborovicích. Na zámek se vypravili v Horšovském Týně, kde při prohlídce zámku hráli hry a potkali i samotného H. Ch. Andersena. Večerní návštěva zámku spojená s přivítáním od majitele Antonína Slivky ze Slivic proběhla v Místní knihovně v Kvasinách. 

• Proběhla také celovečerní hra s názvem Jan Nepomucký, při níž žáci ZŠ Brána jazyků šli po stopách pražských legend přes Staroměstské náměstí, uličkami Starého Města až na Karlův most. A v Městské knihovně v Letohradu připravili strašidelnou cestu po zámku a zámeckém parku za vysvobozením zakleté bílé paní, cílem bylo získat sedm zlatých klíčů od pohádkových bytostí.

Tajemno, věda a technika

• „‚V knižnici straší!‘ oznámili sme deťom, a deti prišli,“ hlásí Malokarpatská knižnica v Pezinku. „Knižnicu sme vyzdobili svetielkami, lampášmi a všetkým strašidelným, čo sme našli. Do príprav na podujatie sa zapojili naozaj všetci zamestnanci knižnice od údržbára, pani upratovačku, účtovníčku cez knihovníčky až po pani riaditeľku. V našom bufete U Bezhlavého Jakuba si mohli deti za jednotnú cenu – oko za oko, zub za zub – vychutnať strašidelné menu. V ponuke boli nakladané červy, tri zlaté vlasy deda Vševeda, pavúky, bosorkine šošovice, oká z mloka a pagáčové oči. Pre hladnejšie deti bola k dispozícii pizza!“

• „Jáchymovské děti letos čekala výprava do tajemného podzemí Knihovny latinské školy, kde pátraly po zlatu a bájném jednorožci a získaly indicie k sepsání vlastní povídky; tu jsme pak společně četli bílé paní. Vrcholem večera pak byla virtuální realita. Někteří byli dobrodružnou nocí natolik zmoženi, že je ráno neprobudila ani siréna,“ hlásí Městská knihovna Jáchymov.

• Úkolem pátrací hry v Městské knihovně v Praze bylo zachránit mladého učedníka Pierra, který si v dílně svého mistra Leonarda da Vinci hrál se strojem času a dostal se do Prahy 21. století. „Malí pátrači řešili extrémně náročné úkoly, aby pomohli Pierrovi vrátit se zpět do 15. století, a tak se seznámili i se službami Městské knihovny a rozložením fondu v dětském oddělení. S úspěšnými pátrači jsme se sešli ještě večer po 20. hodině prostřednictvím Zoomu.“ Čtenáři Městské knihovny Litomyšl si užili Únikovku z knihovny, kdy „temné síly zahalily knihovnu do své zlé moci. Všem šesti družstvům se podařilo uniknout, poslední hráči opouštěli knihovnu o půlnoci.“

• „Letošní spáči se převtělili do superhrdinů a vybaveni superschopnostmi museli bojovat proti zloduchovi, který pomocí technologií ovládl naši knihovnu. Vyluštěním křížovek získali přístup ke klíči od skladu, kde zloduch uvěznil paní ředitelku, překonali nástrahy sledovacích kamer a zamořeného oddělení pro dospělé a za pomoci minirobotů objevili další indicie. Ty je zavedly až do zloduchova hlavního stanu, odkud vše ovládal svým počítačem. Počítač odpojili a knihovna byla zpět v našich rukou. Konec dobrý, všechno dobré – zloduch se napravil, prokázal knihovnické dovednosti a získal práci v knihovně,“ napsali z Městské knihovny ve Valašském Meziříčí.

• „Vše probíhalo v duchu vědy a techniky,“ napsali z Knihovny města Ostravy, pobočky Podroužkova. „První část noci si děti užily v Junior univerzitě Vysoké školy báňské, měly možnost si vyrobit vlastního robota a naprogramovat jeho funkce. Jak se jim to podařilo, si ověřily při společném závodě robotků na čas. Malé vědátory program nadchl.“

• V malé hvězdáře se zase proměnili nocležníci v Městské knihovně v Letovicích. Vyráběli maketu Sluneční soustavy a četli knihu Co se děje na obloze. „Navštívil nás nový kamarád z planety PUSA a nechal nám dopisy se šiframi k rozluštění.“ Na návštěvu hvězdárny se vydali i žáci ZŠ a MŠ Praha 8 – Ďáblice, pozorovali Měsíc a hvězdy a zažili malý noční koncert na skále u hvězdárny. Model Sluneční soustavy pomohli dětem vytvořit v Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Ústřední knihovně Přírodovědecké fakulty. Děti malovaly polystyrenové koule, které poměrem velikostí odpovídaly skutečným planetám a pak rozmístily planety tak, aby jejich vzdálenosti byly ve správných poměrech. 

Na obloze zůstaneme, neboť 1. duben byl i Mezinárodním dnem ptactva

Pozn.: Letošním ptákem roku byl zvolen zvonek zelený.

• „Poleťme, stateční kamarádi! Budeme plachtit, létat, vznášet se!“ A tak se ZŠ Pastviny Brno rozletěla s celou svou ptačí rodinou – strakapoudy, jiřičkami, kukačkami a dalšími – a vstoupila do knihy Petra Síse Ptačí sněm. U prvního údolí Hledání zjistili, co je jim drahé. V údolí Lásky poznali toho, koho milují. Pokračovali dál přes údolí Porozumění, Odstupu a Jednoty, kde svými křehkými těly překonávali obtížné překážky, až se dostali k údolí Úžasu a vyslechli příběh o bájném Fénixovi a složili jeho podobu. V údolí Smrti odevzdali, co je jim nejdražší, a také právě zde našli jméno toho, koho hledali. Zvonek, ano, to je on! Avšak na hoře Kaf už zbyla jen jeho zelená pírka. Smutní se obraceli zpět k domovu, když vtom se objevila! Duše zvonka zeleného, nádherná a živá!

• V Městské knihovně Znojmo s velkou radostí přivítali vedoucího sbírkotvorného oddělení RNDr. Antonína Reitera, Ph.D., z Muzea Znojma, který dětem představil svou práci kurátora zoologických sbírek a poutavě všechny seznámil s druhy ptáků, které potkávají ve svém městě, na Znojemsku a v Podyjí.

• I Městská knihovna Lipník nad Bečvou si pozvala hosta – profesionálního myslivce, který dětem ve své prezentaci představil hlasy ptáků našich lesů a také s sebou přivezl preparáty zajímavých ptáků. „Při tvůrčí dílně jsme s dětmi vyráběli ptačí budky z tvrdého papíru a ptáčky z polystyrenového vejce a barevných peříček.“

  
  Městská knihovna Lipník nad Bečvou

• Sokolníka navštívili zase v Bukovně u Mladé Boleslavi. Jak píše Jana, „pan Dobrkovský nám ukázal celou svou zahradu zvířat a dravých ptáků“.

• Na návštěvu se vydali také v Mestskej knižnici M. Matunáka v Šuranech. „Boli sme v minizoo u Adama, kde bol pštros, korytnačky, ovce, kozy, medvedík čistotný, lišiak a iné zvieratá, o ktorých sme sa dozvedeli veľa zaujímavého. V knižnici sme si čítali Čin-Čina, skladali vtáčiu skladačku, rozprávali si rekordy vtákov, pozerali webový portál Kukaj.sk a počúvali zvuky vtákov v prírode. Vyrobili sme si obrázok slávika zo semienok, ktoré sme lepili do obrysu vtáčika.“

• Den ptactva oslavili i v Obecní knihovně Řepice a v Městské knihovně Blansko, kde vyráběli masky (škrabošky) ptáků. V Národním zemědělském muzeu pak předčítaly příběhy děti z divadelního spolku Ty-já-tr.

• V Muzeu Těšínska zrovna probíhala výstava Říční krajina Těšínska a její proměny a jejich pozvání přijala Maruška Hánová, nadšená ornitoložka, která si s dětmi povídala o pozorování ptactva u řek a jiných mokřadů. „A ačkoli je ptákem roku 2022 zvonek zelený, naše srdce si získal jiný zdejší fešák – skorec. V kreativních dílnách jsme se snažili technikou plstění vytvořit každý vlastního zástupce tohoto ptačího druhu, a to ze všech našich výtvarných sil a s nasazením vlastního života (doslova, protože jehla, pomocí níž se plstí ovčí rouno, se může proměnit ve velmi nebezpečný nástroj). Přes počáteční obtíže se zvládnutím techniky se z původních vlněných chuchvalců začali vylupovat nádherní ptáčci. Dodělat křídla a ocásek, zobáček a očka a bylo nás víc o hejno skorců. Všichni stejní a vlastně každý naprosto jedinečný. Jako příroda kolem nás.“

• Z Městské knihovny Kopřivnice píší: „Největší úspěch měly samozřejmě dobrodružné úkoly, jako byla nebezpečná cesta močálem do pavoučího doupěte, kde musely děti zachránit ze spleti pavučiny světlušku; dále dobrodružná výprava, při které si děti zahrály na drobné broučky a musely se vyhnout nebezpečným tvorům, jako jsou žába, pták, chameleon nebo kudlanka nábožná. Mezi další úkoly patřilo například chytání mouchy, skládání stonožky, přenášení potravy z lesa do mraveniště nebo zbavování louky od mšic. Některé úkoly provázely zvuky v pozadí, které simulovaly příchod bouřky, rozkvetlou louku, močál a podobně.“

• I účastníkov Noci s Andersenom vo Svite privítali a počas celej noci sprevádzali chrobáky – zlatoň obyčajný, moľa knižná, potápnik obrúbený, svižník poľný, pestrica pruhovaná a hrobárik obyčajný. Deti spolu s nimi vstúpili do hmyzej ríše, podelili sa do družstiev a zmenili sa na mravce, termity a včely.

• Pohádkový pták Ohnivák pro změnu provázel večerem děti z MŠ Orangery. „Děti si oblékly oteplováky a s baterkou vyrazily po svíčkách v místním parku. U každé svíčky bylo i jedno ztracené peříčko ptáka Ohniváka a úkol – děti měly zodpovědět fakta o různých ptácích, případně je napodobit pískáním a poskakováním. V cíli na děti čekal pták Ohnivák u ohniště, kde se v chladné noci ohříval.“

• Celou školou švitořili ptáčci na ZŠ a MŠ Kosmonautů Ostrava-Zábřeh. Četly se pohádky o ptáčcích, malovali se ptáčci naší přírody a děti už cestou do školy jistě po hlase poznají nejen kosa, sýkorku nebo chechtavou straku. A krásnou vzpomínkou na kouzelný večer zůstal nádherný ptačí strom, který teď zdobí chodbu školy a dělá radost všem.

  
  ZŠ a MŠ Kosmonautů Ostrava-Zábřeh

• „A pak jsme začali vyrábět ptáčky. Ti později ozdobili náš pohádkovník a společný týmový strom.,“ píší z Knihovny Úpice. „Celý večer jsme plnili různé bobříky. Velmi atraktivní byl bobřík kuchařského umění, kdy každý tým pekl jako svačinku palačinky. Nezapomněli jsme ani na krátké čtení z nové knihy Do Nepaměti. Usínali jsme kolem půl třetí ráno a ranní vstávání o půl osmé bylo trochu krušné. Ale jako vždy ho děti zvládly mnohem lépe než my knihovnice!“

• Ze ZŠ J. V. Šimka Žitavany píší: „Kde bolo, tam bolo, bol raz jeden rozprávkový strom. Okolo lietali motýle, štebotali vtáčiky a lienky sa hojdali na steblách trávy. Pod stromom si deti čítali rozprávky a dobrodružné príbehy. Strom rástol a rozkvital. No zrazu prišiel čas, keď deti zostávali doma, prestali čítať, začali hrávať hry na počítači. Strom zomieral.“ Našou úlohou bolo, aby sme ho zachránili. A deti kričali: ‚Zachráňme ho!‘ A tak sa začala jeho záchrana a nakoniec sa začal rozprávkový strom prebúdzať, okolo sa začal ozývať vtáčí spev, motýle ladne tancovali svoj tanec a usmiate lienky lietali k slniečku, strom začal dýchať!“

Sázely se také stromy – a nejen ty pohádkové

• „1. dubna v 10 hodin jsme zasadili již třináctý kolínský Pohádkovník Andersenův, tentokrát před ZŠ Sendražice,“ zapisujeme u Městské knihovny v Kolíně. Ve Frýdlantě „pravidelně zahajujeme Noc s Andersenem před školou u Pohádkovníku. Ten současný je devítiletá jíva, předtím jsme měli krásnou smuteční vrbu, ale ta se tak rozrostla a pak při jednom silném větru rozlomila, že bohužel musela být pokácena.“

• „Na Andersenovu počest a jako vzpomínku na tuto akci jsme všichni společně vysadili lípu – národní strom, která nese název Pohádkovník,“ napsali z Obce Radovesice. Vlastní přebal knihy vyráběli v Obecní knihovně v Bukovině, zalaminovali jej a pověsili na Pohádkovník.

• Knihovna Vrchoviny napsala: „Tentokrát nocování s plnou parádou. Naši přátelé z Austrálie měli Noc o týden dříve, takže pro nás záplava fotografií a pozdravů. Program u nás je celkem stejný, ale děti se těší na stezku odvahy a na palačinky pana Konvaliny, který si opět vzal volno v zaměstnání a upekl 35 kg palačinek pro malé čtení v pelíšku; velké děti mají svůj noční program. Jen pro informaci 90 dětí... A co bylo to královské – druhý den jsme všichni spolu s rodiči sázeli 40 třešní – dar pana Línka; to se asi již nikdy nezopakuje. Všichni komplet zmrzlí, ale děti mají svoje třešně i pojmenované. A brzo budou u stromků cedulky s názvy. Vždy si říkám – to je poslední Noc, jsi skoro v důchodu. A pak přijde v lednu nějaký můj čtenář a ptá se: ‚Teto, bude letos spaní v knihovně?‘ No a já řeknu ‚Ano‘...“ Paní Horáková, klobouk dolů, děkujeme!

Všichni jsme prostě EKO

• V Třebčicích v duchu srandiček a apríla ráno zjistili, že venku sněží a po snídani se vydali ještě na malou procházku na místní hřiště, aby si užili tu malou chumelenici. „Na hřišti na nás čekalo překvapení. Uprostřed hřiště v té chumelenici seděl králíček. Na první pohled bylo jasné, že je nemocný a že ho nějaký chovatel vyhodil, že se o něj nechtěl starat. Naštěstí mám v Třebčicích záchrannou stanici Farma Kapsa, která je na tuto situaci zařízena. Králíček je nyní v teple ve své kleci v karanténě. Hned v pondělí jsme zajeli k místnímu veterináři. Jeho diagnóza zněla: ‚Králíček má velmi silný zánět očí a je velmi zanedbaný, kostnatý.‘ Ale baští jak o závod a má se k světu, takže určitě vybojuje nový spokojený život u nás. Zároveň s dětmi vymýšlíme, jaké bude mít jméno.“

  
  Obecní knihovna Třebčice

• V Městské knihovně Dobříš se zimy nezalekli! „Začali jsme venkovní bojovkou na téma udržitelnost. Poté jsme pekli buřty, a až když teplota klesla k nule, vrátili jsme se do knihovny. Děti rozdělené do týmů soutěžily dál – tentokrát ve vnitřní bojovce  typu Minecraft. Hráči museli získat lopaty, krumpáče, sekery a meče, najít v knihovně kamenolom, les a důl a vytěžit a ubránit co nejvíce kamene, dřeva a železné rudy a pak s těmi surovinami obchodovat.“

• Ekonoc s Andersenem probíhala také v uherskohradišťské knihovně. Tam děti nejprve přívítal loutkoherec Víťa Marčík mladší se svým ekopředstavením o potopě světa. „Po společném programu se z dětí v knihovně stali členové posádky Noemovy archy – společně jsme zachraňovali zvířata, lovili a třídili odpadky v moři, ale také balili kufry. Prostě jsme byli EKO! Zažili jsme také přímý vstup do nočního vysílání Rádia Junior a položili autorce komiksu Kačka & mops Kateřině Perglové několik otázek. Na dobrou noc jsme si přečetli o potopě světa a ráno se nám společně podařilo vylodit na souši.“

  
  Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana (Uherské Hradiště)

• Několik návštěv přivítaly také děti z Novohradskej knižnice Lučenec: „Športovec, osobný kondičný tréner David Zold predstavil deťom svoju cestu za úspechom športovca a trénera a deti vlastnou fyzickou aktivitou dokázali, že pohyb milujú. Davidov kamarát Jakub Matúška z organizácie pre ochranu životného prostredia Nová Zem zase porozprával o tom, ako a koľko odpadu v prírode vyzbierajú každoročne, ako by sa tomu dalo predchádzať a deti mohli hovoriť o svojich zážitkoch z prírody. Svoju fantáziu a kreativitu pak deti uplatnili pri stretnutí s ilustrátorkou fantasy a sci-fi kníh Martinou Pilcerovou. Tá porozprávala, ako vznikajú kresby a potom si deti spoločne kreslili vlastnú obálku na knihu.“

• Procházkou po Stráni spojenou s úklidem (v rámci akce Ukliďme Česko) započali svou noc v Městské knihovně Rokycany. „Dělali jsme také rozhovor s Rádiem Junior, vylosovali miliontého účastníka Noci s Andersenem, kterým byla Magdaléna Čmolíková a pak už jsme pokračovali v ekologických vědomostech a následných soutěžích. Připomněli jsme si dubnový Den Země a na závěr si zahráli ‚knihovnický hokej‘, který k naší rokycanské knihovně a hlavně Noci již neodmyslitelně patří.“

• I Knihovna Novosedly se zapojila do úklidu svého okolí: „Rozhodli jsme se vyrobit hmyzí domečky, a tak jsme si při procházce po okolí knihovny nasbírali potřebný materiál a v knihovně potom stloukli a vybavili hmyzí domečky, které jsme umístili před knihovnu. Ráno po sbalení věcí nás čekala akce Ukliďme Novosedly, ke které jsme se přidali.“

• V Knihovně Oplocany zvolili jako téma Foglara. „Knihovnice nám připravila hledání kočičí tlapky. Nakonec jsme však místo kočičí tlapky našli krabici s pokladem. Ráno jsme se nasnídali a čekala nás další akce – úklid obce. Po dvouhodinovém uklidu jsme šli na obec a v troubě jsme si udělali špekáčky.“

Jaroslav Foglar slaví 115. narozeniny

• „Večer se v knihovně Rudolfa Zubera v Javorníku sešlo patnáct malých čtenářů, aby ulovili bobříka orientace, míření, záchrany, odvahy, květin, velkého mlčení, zručnosti a síly, to vše k oslavě 115. výročí narození spisovatele Jaroslava Foglara. Sešla se naprosto skvělá parta kamarádů. A stejně jako Jestřáb i my věříme, že přátelství je to nejcennější, co člověk může získat.“ Ne foglarovské, ale knihovnické bobříky lovili malí čtenáři v Knihovně města Police nad Metují. Nechyběl bobřík abecedy, mluvení, pohádkových postav nebo knih ani bobřík spánku nebo mlčení.

• „V duchu Stínadel jsme se s dětmi vydali do centra Prahy, abychom vypátrali šestnáct zastavení venkovní hry Město jako přízrak. Po návratu do školy jsme se pustili do čtení knihy Stínadla se bouří, a jakmile se setmělo, vyrazili jsme do tmy hledat ztracený hlavolam i světelná znamení (svítící kroužky), která nám dělala radost i při usínání. Ježek v kleci byl nakonec úspěšně objeven!“ napsali z Komunitní školy Dobromysl. A jak čteme: „Nezapomněli jsme si přečíst ani vzkaz od dánského velvyslance a ministra kultury.“

• „Rychlé šípy byly ve čtvrti známé hlavně díky svému časopisu TAM-TAM, na který se těšilo plno kluků a holek. Vymýšleli jsme „cool“ název pro časopis, který by v dnešní době sami vydávali. Tvořili jsme také vlastní komiks, respektive bubliny, díky kterým ožilo našich pět kamarádů a prožilo zcela nová dobrodružství,“ píší z 28. ZŠ v Neratovicích. Parta Rychlých šípů dokonce osobně přišla navštívit děti v ZŠ Litovel, kde si připomněli také odkaz skautingu a zazpívali si u táboráku.

• V Městské knihovně Paskov využili také Ulčovky (měly úspěch tehdy i teď) i nové soutěže – Pokladovku ze Skautské nadace Jaroslava Foglara, v Albi vyšly tři malé hry Rychlých šípů – Foukaná, Hra s dřívky a Hra s provázky. A také, jak píší, se všem povedlo vytáhnout ježka v kleci. Ulčovky hráli také v Městské knihovně Žabeň, kde si vyrobili i vlajky svých týmů, plnili bobříky, skládali tangram a hráli hru Rychlé šípy.

  
  Místní knihovna Žabeň

• Číst a psát zprávy v morseovce zase umí děti v Knihovně Nehvizdy, kde si vyrobili i vlastní komiks, před ježkem utíkali a poklad hledali v Rajnochovicích. „Naši noc zpestřila vzácná návštěva,“ píší ze ZŠ Šanov u Znojma. „Skautský vedoucí pan Jaroslav Plachý zavzpomínal na své skautské začátky i na setkání se spisovatelem Jaroslavem Foglarem. Vrcholem večera pak byla celoškolní týmová hra Záhada hlavolamu.“

• „Nocovali jsme v duchu Foglarova odkazu. Nutno říci, že někteří to vzali opravdu vážně a dorazili v jak se sluší a patří připravených kostýmech. Měli jsme zde věrnou kopii Jindry Hojera. Závěr patřil čtení z knihy Rychlé šípy. A je jedna ráno a v knihovně je ticho a spíme,“ píší z Městské knihovny Vratimov. Malí čtenáři nocující v Knihovně Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy se také přenesli do bájných Stínadel. „Pro některé z nich to bylo úplně první setkání s legendárními Rychlými šípy, jiní však znali pasáže z foglarovek zpaměti. A pro všechny to byla noc, na kterou se nezapomíná. Děti měly za úkol sestavit létající stroj a vymyslet, jak dostat vyfouklé vajíčko z patra na zem. V chemické laboratoři se zase deseti malým chemikům v bílých pláštích podařilo pomocí octa a jedlé sody nafouknout gumovou rukavici jako balónek, což evokovalo tak trochu ježka v kleci anebo také zdviženou ruku Široka. Byla to krásná spolupráce fakultní knihovny a skvělých budoucích učitelek.“

Za učitelem národů – Janem Amosem Komenským

• Hlavním motivem Noci s Andersenem v Ústřední knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně byl Jan Amos Komenský. „My knihovníci jsme se stylizovali do Poutníka, Všudybuda a Mámení z knihy Labyrint světa a ráj srdce. Děti se v úvodu dozvěděly o tom, kdo Komenský byl, a poté jsme je uvítali chlebem se solí (to mělo obrovský úspěch a děti si několikrát přidávaly). Tvořily se labyrinty z přírodnin, vyráběla vlastní kniha, psalo se švabachem i brkem, řešily se optické klamy, skládala se mapa Evropy a tvořila se souhvězdí. Na terase pak na děti čekal sám Honza Komenský, který jim za odměnu rozdal měšce s dukáty.“

• Jihlavská galerie se věnovala osobnosti J. A. Komenského a jeho knize Orbis Pictus, ale také dílům Martina Pondělníčka, a tak holky (tentokrát se nepřihlásil žádný chlapec) např. vyšívaly.

• Komenský se stal ústřední postavou také v Knihovně Milevsko: „Děti běhaly a hledaly ztracená slova v kartotéce, hrály hru Riskuj, musely odtajnit několik šifer, které je přivedly k číselnému kódu, jímž otevřely mříže. Večer byl napínavý do poslední vteřiny. Děti si domů odnášely myšlenkovou mapu s J. A. Komenským.“

• Obecní knihovna Babice nad Svitavou se také věnovala životu a dílu Jana Amose Komenského. „A tak děti putovaly k jeho místu narození, také do Strážnice, Přerova, Fulneku, Brandýsa nad Orlicí, do polského Lešna (tam dokonce dvakrát), do Anglie, Švédska a do Holandska. Během jednoho odpoledne tak nachodily bezmála pět kilometrů, což je ovšem pouze setina toho, co mladý Jan ušel pěšky ve svých mladých letech.“

  

  

  
  Obecní knihovna Babice nad Svitavou

A putovalo se i do Bradavic

• Do Bradavic se letos vydalo hned několik desítek knihoven. A tak moudrý klobouk třídil do jednotlivých kolejí např. v Městské knihovně v Klecanech, kde si děti vymýšlely i název své koleje a její znak, nebo v Městské knihovně Hranice, kde na malé čaroděje čekal večer plný lítého boje o nejlepší spací místa.

• Mestská knižnica Kysucké Nové Mesto píše o „súťažiach v štýle Trojčarodejníckeho turnaja“: „Na začiatku turnaja 15 zúčastnených muklov triediaci klobúk rozdelil do fakúlt Chrabromilu, Bifľomoru, Bystrohlavu a Slizolinu. Deti súťažili v troch kategóriách, a to slalome na metle, Metlobale a bitke o Rokfort, ktoré boli bodované. Nakoniec až kvízové otázky určili víťaza Trojčarodejníckeho turnaja.“

• Turnaj ve famfrpálu, kde družstva udatně soupeřila o sladkou odměnu v podobě kokosové zlatonky, uspořádali v Knihovně Jiřiny Zábranové v Humpolci.

• V pobočce Horní Heršpice, která je součástí Knihovny Jiřího Mahena v Brně, museli účastníci pro změnu zvládnout nejen kouzelnické šachy, ale také najít správný klíč k zamčenému oddělení s omezeným přístupem a vybrat tu jedinou správnou knihu, která skrývala Pobertův plánek. A kam se zatoulala Zlatonka? Děti správně trefily podle Pobertova plánku do Komnaty nejvyšší potřeby a našly nejen Zlatonku, ale také drobnosti na památku našeho úžasného Andersenova odpoledne.

• „Vedúcimi fakúlt v Hornonitrianskej knižnici v Prievidzi pre tento večer boli: Umrnčaná Myrta, Hermiona Grangerová, profesorka Dolores Umbridgeová a Lord Voldemort. Po ubytovaní a úvodnom príhovore pre nocujúce deti ich vedúci fakúlt bezpečne previedli cez nástupište 9 a 3/4 až do Veľkej siene, kde sa uskutočnila triediaca ceremónia detí do fakúlt s klobúkom. Po objavení pokladu sme si spoločne s deťmi vyšli na terasu a „pomodlili sa“ modlitbu k H. Ch. Andersenovi a poďakovali za krásny spoločne strávený čas. Po polnoci sme spoločne zaspievali narodeninovú pieseň p. Andersenovi a pustili sa do sladkého prekvapenia.“

• I v Městské knihovně Jihlava se pomocí kouzelníka Toma přenesli do světa kouzel: „Děti postupně prošly učebnou lektvarů, učebnou obrany proti černé magii, učebnou zaklínadel, výukou kouzel ve skleníku a na hřišti tréninkem famfrpálu. Ze získaných indícií složily text ukolébavky, díky které mohly projít kolem uspaného tříhlavého Chloupka do tajemné komnaty, kde objevily ztracené překvapení – dort.“

• „Naše knihovna se proměnila v Bradavice,“ píší z Městské knihovny Hradec nad Moravicí. „Osmnáct malých čarodějek a čarodějů rozdělených Moudrým kloboukem do jednotlivých kolejí a čtyři učitelky bradavické školy si užili na hodinách bylinkářství, kouzelných formulí, lektvarů, dějin čar a kouzel, létání na koštěti, péči o kouzelné tvory, starodávné runy. Na vše dohlížel duch naší knihovny Felix. Navštívili jsme nástupiště 9 a 3/4, Prasinky, Tajemnou komnatu, Zapovězený les, Velkou síň, Komnatu nejvyšší potřeby a vyhráli jsme nad pohyblivým schodištěm. Nikdo nepotřeboval služby Madam Pomfreyové ani jsme nemuseli navštívit nemocnici sv. Munga.“

• V Knihovně Zlechov rozdělil děti do kolejí za pomocí kouzelného klobouku samotný Albus Brumbál. Děti si vytvořily kolejní erby, poznávaly bylinky a kouzelné koření, při hodině alchymie se jim podařilo roztančit rozinky a také se seznámili s kouzelnickými formulemi a tajemnými bytostmi.

• V Městské knihovně Děčín si vymysleli čarodějnická jména a nakreslili kouzelné tvory, vyrobili si čarodějnické klobouky, proletěli se na košťatech a díky kvízu rozmístěnému po celé knihovně si prošli všechny její prostory. Došlo i na čtení bajek Barda Beedleyho a nakonec i kus prvního dílu, který děti dokoukaly ráno.

• V Městské knihovně Lysá nad Labem se celý večer sbíraly body za různorodé úkoly. Četlo se, hrál se famfrpál, řešila úniková hra, přesazovala se „mandragora“, psalo se husím brkem do pamětního listu, hádaly se tajemné předměty, vyráběla potterovská záložka a hledala se ukrytá zaklínadla.

• Lístek do Bradavic dostal také každý účastník Noci v brněnské Knihovně Jiřího Mahena, konkrétně v pobočce Kohoutovice. „A taky absolvoval hodinu literatury (bajka o relikviích smrti), kouzlení, lektvarů, botaniky či famfrpálu s košťátky. Nejvíc však děti prožívaly pouštění papírových vlaštovek a hledání obrázků ptáků ve tmě pomocí baterek.“

• „V místy potemnělé hlavní budově knihovny na náměstí T. G. Masaryka našli spáči učebnu lektvarů, prošli začarovaným lesem, neminula je hodina bylinkářství, a dokonce ani famfrpálový trénink,“ hlásí z Městské knihovny Česká Lípa.

• Z Luk nad Jihlavou píší: „U nás probíhala Noc s Andersenem tentokrát s paní spisovatelku Danou Šimkovou, která nám představila místa, kde se natáčel Harry Potter. S dvaceti dětskými účastníky jsme si pak prožili start na nástupišti 9 a 3/4, rozřazování do kolejí, uvítací hostinu, vyráběli jsme si kouzelnické hůlky, náramky přátelství v barvách kolejí, hrál se famfrpál a skládalo puzzle. Samozřejmě nemohl chybět let na košťatech a cesta do Zapovězeného lesa.“

• O konkrétní koleji rozhodoval moudrý klobouk také v Krajské knihovně Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Paní knihovnice měly pro děti přichystanou dobrodružnou stezku, při které se musely plnit jednotlivé úkoly – projít kolem trojhlavého psa Chloupka, rozpoznat kouzelné tvory, zahrát si famfrpál, létat na koštěti, ochutnávat Bertíkovy fazolky a nakonec získat klíč od Tajemné komnaty, kde čekal poklad. Všichni si vyrobili své hůlky.

• Hůlky dostaly také děti z Dejvic. Ty se na trase ze školy do knihovny zastavily u pěti stanovišt – pěti stromů, z jejichž dřeva se vyrábějí kouzelnické hůlky. Po příchodu do knihovny děti pomocí frotáže a razítek tvořily herbáře a poslechly si pohádky o stromech.

• „Sešli jsme se v Londýně (v naší ZŠ Palkovice) na nástupišti 9 a 3/4. Po vybalení jsme se mohli pustit do vyučování. Ano, slyšíte dobře. Čekala nás hodina péče o kouzelné tvory, výstava kouzelnických hůlek a pak došlo i na dějiny čar a kouzel. Ponořili jsme se do zajímavého děje Prokletého dítěte a nakreslili jsme si i tvory z knihy Fantastická zvířata a kde je najít. Naši žáci se rozdělili do jednotlivých kolejí/skupin a pustili se v rámci hodiny alchymie a lektvary s odhodláním do přípravy bradavických sušenek a máslového ležáku, na kterých jsme si záhy pochutnali. Poté už následovaly hry nejrůznějšího charakteru – v hodině kouzelné formule jsme si měli pamatovat různá zaklínadla, v předmětu přeměňování jsme se proměnili za různé postavy čarodějů a při obraně proti černé magii jsme trénovali různé dovednosti na sílu, přesnost, rovnováhu a spolupráci, protože kouzelník nikdy neví, co se mu bude hodit v boji s nepřítelem. Nechyběla ani hodina jasnovidectví a zpěvu. Na stezce odvahy nás provázel skřítek Dobby a my jsme se pohybovali po škole pouze po svíčkách. K Brumbálovi jsme bez úhony dorazili úplně všichni a mohli si vyzvednout za odměnu své první koště.“

  

  

  
  ZŠ Palkovice

• Městská knihovna Krnov se na jeden večer proměnila také ve Školu čar a kouzel: „Na úvod jsme museli z velké dřímoty probudit Moudrý klobouk, který se rozhodl dát si v oddělení pro děti a mládež několikaletého šlofíčka. Podařilo se a nakonec, bez většího přemlouvání, jsme s jeho pomocí rozdělili studenty do jednotlivých kolejí. Aby toho nebylo málo, hned jsme měli před sebou zápletku – dozvěděli jsme se, že zmizel Kámen mudrců známého alchymisty Nicolase Flamela! Naštěstí jsme měli po ruce čtyři bradavické koleje se svými prefekty, kteří se nebáli a přiložili ruku k dílu. Ke všeobecnému potěšení se Kámen mudrců našel a kouzelnický svět tak byl zachráněn!“

  
  Městská knihovna Krnov

Knihy a autoři – jiné inspirace

• „Našou témou bola Astrid Lindgrenová a jej Zbojníkova dcéra Ronja, prebehla nočná hra Hľadanie pokladu v Mattisovom lese,“ píší z Gymnázia sv. Cyrila a Metoda v Nitre. „Námorníci, piráti a Pippi – aby deti našli Pippinho otecka, museli spolu s Pippi Dlhou Pančuchou prehľadať celú knižnicu ponorenú do tmy, nasledovať správy vo fľašiach, nájsť a rozlúštiť indície,“ čteme ze zprávy Liptovskej knižnice Gašpara Fejérpataky-Belopotockého v Liptovskom Mikuláši. „Aj keď deti túto noc nocovali vo svojich postieľkach, ako ich to naučila Pippi – teda s nohami na vankúši a s hlavou pod perinou, určite im v hlavách vírili nezabudnuteľné momenty, na začiatku a na konci ktorých bol H. Ch. Andersen a úžasný svet rozprávok.“

  
  Liptovská knižnica Gašpara Fejérpataky-Belopotockého v Liptovskom Mikuláši

• V Městské knihovně ve Svitavách nocovali s prvním dílem ze série knih o hraničářově učni: „Děti obdržely Učňovskou knížku, do které v průběhu noci získávaly potvrzení za splnění úkolů a činností. Při řezbářské zkoušce si dlátem vydlabaly lžíci, při gastronomické vytvořily sendvič, při krejčovské z filcu vystřihly a ušily odznáček ve tvaru dubového listu, kaligrafická zkouška znamenala podepsat si Učňovský list, přesnost dokázaly při střelbě z luku, hraničářovy dovednosti krytí při hře na sardele a bojovou zkouškou bylo závěrečné vystopování a zlikvidování nebezpečného Wargala.“

• „Inspirovali jsme se knihami Beara Gryllse, konkrétně knihou Zlato bohů,“ hlásí z Městské knihovny Ústí nad Orlicí. „Přečetli jsme z této knihy pár úryvků, které nás uvedly do děje, a pak už jsme se mohli věnovat celovečerní cestě za pokladem, která v sobě skrývala řadu úkolů a nástrah. Děti si do deníčků zapisovaly nápovědy, odpovědi, překreslovaly hvězdná znamení a překládaly španělské indicie. Vyráběli jsme amulety z korálků, moduritu a peříček, ve tmě pomocí baterek hledali nápovědy ukryté v knihách.“

• Království malých čtenářů, zábavný program na motivy knihy lounské rodačky Lucie Gebauer, proběhlo v Městské knihovně Louny. „Po dvou letech si tak děti mohly společně zasoutěžit, zúčastnit se tvořivých dílen, besedy se spisovatelkou. Celá akce vyvrcholila společným lampionovým průvodem a setkáním s H. Ch. Andersenem.“

• „Prokletý hvozd – to všechno byli zasvěcení dobrodruhové, kteří moc dobře věděli, zač je toho loket v prokletém hvozdu, takže si to patřičně užili a my s nimi. Rituál odklínání hvozdu byl velmi sugestivní,“ píší z pražského Smíchova.

• „Dle příběhu Ztraceni v čase se tři skupiny dětí ocitají v jiné době – pravěk, doba Josefa Lady, budoucnost. Za úkol mají vymyslet si jména, převleky, typické obydlí, ztvárnit typický den, uvařit jídlo své doby. Na stezce odvahy posbírají informace a díky tomu, že je vyluští, se dostanou zpět do své doby,“ hlásí z Městské knihovny Hodonín.

• „Zaměřili jsme se na dobrodružství a horory,“ hlásí Obecní knihovna Hukvaldy. „Jednalo se převážně o členy literárně-tvůrčího kroužku, zahráli si únikovku a po poslechu hororové povídky Raye Bradburyho si promysleli vlastní děsivou nahrávku. Naše temné video vypráví příběh opozdilce, který jde vrátit knihu do knihovny po termínu a ještě navíc mimo půjčovní dobu – v noci. V knihovně se před ním však otevírá svět podivných bytostí, které vystupují z knih a děsí ho. Video má značně edukativní charakter a je ke zhlédnutí na facebooku Knihovny Hukvaldy.“ Strašidelnou upírku, ošklivou čarodějnici, smrťáka a mrtvou nevěstu a splnění úkolu u Freddyho Kruegera, to vše zažily také děti v Městské knihovně v Ostrově.

• „Noc s Andersenem aneb Čtenářský maraton napříč druhým stupněm. Přečteme do rána celou knihu? Nebo dvě? Dokážeme nést čtenářskou štafetu od dvacáté hodiny večer až do osmé ráno? Rozhodně jsme to chtěli zkusit!“ hlásí ZŠ Hovorčovice. „A pak už jsme se uvelebili okolo čtenářského stolku se stylovou lampičkou a neuvěřitelný příběh odstartoval. Americká spisovatelka Lois Lowry nás svou knihou Dárce a pokračováním Hledání modré provedla až do bílého rána. Napínavý příběh nám nedovolil přerušit štafetu. Cíl splněn – zvládli jsme se v kroužku patnácti nadšenců střídat při čtení nahlas a přečetli celého Dárce a téměř polovinu následujícího díla.“

• Do Knihovny města Hradce Králové U velryby dorazila Gorila a já. „Děti byly přivítány v dětském domově Vratič vedeném drsnou pořádek milující ředitelkou Gerd. Ta hned děti odzkoušela a musely trénovat nejrůznější řazení sebe i věcí. Při večeři ředitelka znejistěla, neboť obdržela nepříjemný dopis o kontrole domova a musela se rychle někoho zbavit. A tu se to stalo, z rozhlasu se ozvala zpráva, že se k domovu (knihovně) blíží někdo na adopci. A skutečně – po chodníku se řítilo malé auto, túrovalo motor, kličkovalo, brzdilo, přeskakovalo až zastavilo u dveří knihovny a vystoupila Gorila! Přišla si adoptovat věčně zlobivou ušmudlanou Jonnu. Děti zíraly, jak si Gorila Jonnu odváží, a posunuli jsme se společně v prostoru a čase do Gorilího domova – sběrného dvora. A pak? Gorila dětem i Jonně přirůstala k srdci, a tak jí pomohly splnit její sen. Vystavěly jí a vyzdobily antikvariát, který doplnily vlastními donesenými knihami. Knihy budou celý měsíc ke koupi na dětském oddělení U Velryby a výtěžek z prodeje půjde na Dětský domov v Orlických horách. Byl to kouzelný večer splněných přání pod heslem Nic není takové, jak se na první pohled zdá. (Největší vtip celého Andersena byl asi telefonát na policii, kdy jsme jim oznamovali, že asi v devět večer pojede po chodníku před knihovnou gorila v autě. Nechtěli věřit, přeci jen bylo 1. dubna.)“

• Detektivní pátrání proběhlo v Obecní knihovně Velký Osek. Pátrali tam po knihách, ze kterých byly ukradeny ukázky. Případ ztracené knihy řešili také v liberecké ZŠ U soudu. „Po vyluštění všech indicií byl pachatel nakonec vypátrán.“

• Představení a následná dílna inspirovaná knihou Ivy Procházkové Myši patří do nebe proběhly v Šumperku. V Knihovně v Kamenici nad Lipou se malí čtenáři vydali společně s kocourem Fiškusem hledat ukrytý poklad.

• „Kočky, kocouři a kočičí ilustrace se staly mostem k seznámení se s významnými českými ilustrátory, děti se v průběhu noci staly nejen ilustrátory, ale také detektivy,“ píší z Bořitova. Na novináře a spisovatele si zahráli v ZŠ Šrámkova v Opavě, kde také upekli dánskou buchtu a české šneky k pozdní večeři. Ze Studnice u Náchoda hlásí: „Byli jsme spisovatelé, korektoři, ilustrátoři i tiskaři, zkoušeli jsme si vytvořit vlastní knížku.“

• V Městské knihovně v Českém Těšíně si v duchu knihy Malý princ vyráběli své vlastní země z plat od vajíček. „Dětem se vše nádherně zdařilo proměnit ve vlastní planetu pomocí písku, barev, rostlinek a nasbíraných přírodnin.“

• S Richardem Vokůrkou, autorem knihy Emy a drak a také loutkohercem Divadla Spejbla a Hurvínka besedovali v Zadní Třebani, kde v průběhu večera také proběhl nácvik cvičné evakuace při mimořádné události-požáru. „Za přítomnosti JSDH Zadní Třebaň a Liteň se všechny podařilo zachránit a požár uhasit. A po skončení akce jsme si mohli vyzkoušet stříkání z proudnice a prohlídnout si hasičskou techniku.“

• „Právě v tento den nám přišla odpověď na zaslané dopisy a podcasty od paní spisovatelky Báry Dočkalové. Překvapením byl dopis pro každého z nás. Z tohoto pokladu měly děti obrovskou radost, i takovéto akce jsou dobrým lákadlem pro naše nové budoucí žáčky,“ píší ze ZŠ a MŠ Lesnice.

• „Zdravíme z Perthu, u nás Noc s Andersenem kvůli covidovým opatření proběhla jako „Den s Birlibánem“ týden po vás,“ píší z australské Czech School of Perth.

• Workshop s Lucií Seifertovou, která malým krajanům vyprávěla o starých českých bájích a pověstech a také o tom, jak její knihy vznikají, proběhl v České škole bez hranic v Ženevě. Za dětmi do pražské ZŠ Drtinova dorazila Petra Hůlová, workshop s Klárou Smolíkovou proběhl v Knihovně s Infocentrem v Praze-Kolovratech.

• „Celý večer jsme pirátili, luštili záhadné šifry, poznávali nejroztodivnější stvoření Sedmimoří, zpívali pirátské písně, povídali jsme si naživo s Kateřinou Perglovou, hostem Rádia Junior a autorkou komiksu Kačka a mops, a hlavně jsme měli kopec zábavy. Nakonec děti pozdravil sám autor pomocí videozdravice a všichni si vysloužili pirátský výuční list, který je opravňuje plout po všech mořích knih,“ napsali z Czech School without Borders v Londýně.

Sponzoři, rádio, ABC, Veverušák...

• 65. výročí časopisu ABC si připomněli v Městské knihovně v Kraslicích. „Z dětí se stali kocouři Mourrisoni, po celý večer skládaly slova podle abecedy, luštily křížovku i tajný nápis, přečetly celé čtenářské desatero. Děti si vše krásně užívaly a králem čtenářů se ráno nestal jen jeden, ale rovnou všichni.“

• „Nesmelo chýbať počúvanie rozhlasového vysielania na Rádiu Regina. V neskorých nočných hodinách lúštili deti hádanky, úlohy o knihách, ilustrovali známe rozprávky a počúvali Rozprávkovú dobrú noc,“ píší ze ZŠ ve slovenském Stropkove.

• „Kreslili jsme Kocoura Mikeše na soutěž vyhlášenou Veverušákem. A musíme se pochlubit, vyhráli jsme ve výtvarné kategorii! Máme z toho velkou radost!“ hlásí z Obecní knihovny Křečkov. S Veverušákem soutěžili také v ZŠ Rynárec.

• „Zasadili jsme Pohádkovník, pekli čertí rohy, malovali zvonka zeleného, luštili křížovky a poslouchali Rádio Junior,“ hlásí ZŠ a MŠ Třebotov. A v ZŠ Struhlovsko: „Řešili jsme otázky z Rádia Junior, dokud jsme neusnuli.“ Z Otevřené třídy v ZŠ Kaštanová, Třinec píší: „Každou celou hodinu jsme se zapojovali do pohádkové soutěže, která probíhala na Rádiu Junior. Vyzkoušeli jsme také Buchtu snů podle dánského receptu. Buchtu si děti upekly dopoledne ve škole a věřte nebo ne, ale mnohým se po ní zdály krásné sny.“

• „Máme za sebou Ladovu šifru, hru s Mikešem, diskotéku, večeři i rádiové spojení s Českou republikou,“ napsali ze Scholy Bohemicy v Düsseldorfu.

• „Spojili sme sa videohovorom s nocľažníkmi v Česku – Knižnica Třinec,“ zapisujeme u Hornozemplínskej knižnice vo Vranove nad Topľou. „Noc s Andersenom sme spojili aj s krásnym 100. výročím našej knižnice.“

• „Luštili jsme hádanku Čtisibrýla Ušatého, která nám dala pěkně zabrat, a ráno kromě časopisu vyráběli záložky do knihy a aprílové placky Jsem nejhorší dítě na světě,“ napsali z Domu dětí a mládeže Praha 8 – Spirály.

Co se nevešlo, ale nesmí chybět

• „However, in order not to forget what is happening outside the library, that doesn't look like a fairy tale at all, we also read a letter from Peter Svetina, addressed to children and parents, in which he urges them to deal with children coming from the war zone. Only two days by car from us, there is a raging war going on. Playing makes it easier for them to settle in a completely new environment,“ informuje Pokrajinska in študijska knjižnica Murska Sobota.

• „Každý účastník musel přijít v nějakém úžasném, nápaditém, vtipném, originálním klobouku. Šest ran do klobouku, módní přehlídka klobouků, štafetový běh, skládání večerníčkovské čepice a předvádění znělky, výroba papírových loutek a divadlo. Pro děti toho bylo připraveno opravdu dost. Ale je jasné, že ne všem dětem se chtělo spát. Vždyť knihovna je úžasné a tajemné místo! Ale to přece víme všichni,“ píší z Městské knihovny v Bruntále.

• „Oči našich malých čtenářů září a to je ta nejkrásnější odměna. A možná že v noci spatří i naši černou kočku, co se nám tu prochází po knihovně a svítí jí oči,“ hlásí z Národní technické knihovny v Praze.

• „Krásný den ze Svijan, pojali jsme našeho Andersena letos trošku jinak a rozhodli se, že zapojíme i rodiče, babičky a dědečky. A výsledek? Spousta legrace u plnění pohádkových úkolů ve smíšených družstvech nebo zkoušky dospěláků ze znalosti pohádek.“

  
  Místní knihovna Svijany

• „Pokud neznáte čokoládu, hraje se takto: vezme se čepice, šál, rukavice a házecí kostka. Uprostřed stolu leží čokoláda a příbor. Hráči se střídají v házení kostkou, a když někomu padne šestka, musí si všecko připravené obléct a pak pomocí příboru může začít konzumovat čokoládu. To ovšem jen do okamžiku, než někomu padne další šestka. Letos měl z hygienických důvodů každý svou vidličku,“ popsali letošní nejoblíbenější noční hru z knihovny ve Veletinách.

• V ZŠ Varhaňovce byla letos Noc s Andersenem novinkou: „Tento rok sme sa zapojili prvýkrát a už teraz vieme, že si to o rok zopakujeme. Pravdupovediac bol to zážitok, ktorý si radi zopakujeme. Spoločne sme sa sfotili a zvečnili tým našu prvú nocovačku.“

  
  ZŠ Varhaňovce

• „Prožitý večer se nesl v tak příjemné atmosféře, že nás všechny velice potěšil. A hlavně se setkaly děti různého věku, a přesto si spolu celou akci hezky užily,“ píší z obce Krchleby.

• „Děti měly obrovský zájem, bylo jich moc a nádherně si to užily. I já mám z toho krásný zážitek, čtení pohádky pro tolik usínajících bylo nádherné. Těším se na další noc, ale vezmu si polštářek a seženu si víc dospělých na pomoc,“ hodnotí Lenka z Borotína u Boskovic.

• „Bola to nezabudnuteľná noc, pre deti plná aktivít, zábavy a vzrušenia a pre pani učiteľky vyčerpávajúca, ale ten pocit sebarealizácie a uspokojenia stál za to. Tešíme sa na budúci rok,“ hlásí ZŠ Grundschule Kežmarok.

• Ze ZŠ Prušánky došlo: „Po dvou letech bez Andersena jsme si Noc parádně užili a těšíme se na další.“

• „Za 16 let naší historie Noci s Andersenem jsme nikdy neměli tak pohodové děti, kdy se neřešil jediný konflikt, problém, pláč atd. Byla jsem přešťastná, že se nám to po dvou letech pauzy tak vyvedlo,“ píše s radostí Vlaďka z Městské knihvny Veselí nad Moravou.

• „Ve tmě – při dobrodružné vycházce se zvonečky – jsme si vyzkoušeli, jak mohlo být slyšet Kateřinčino stádo oveček (pověst o Kateřinské jeskyni). Ráno se někteří naučili hrát Ovečky a vlky jako deskovou hru s bonbóny,“ shrnují z Městské knihovny Blansko.

• „Úsmevy na tvárach detí, odhodlanie plniť úlohy, nadšenie a nakoniec slová vďaky boli odmenou pre všetkých učiteľov,“ hlásí ZŠ Študentská Snina.

• „Byl to boží večer! Všichni jsme si to moc užili! Mockrát děkujeme za tu možnost!“ Tolik 1. MŠ Karlovy Vary (Krymská).

• „Jak je již naší tradicí, účastnit akce se mohou pouze žáci, kteří splní podmínky stanovené na začátku školního roku a tím je počet přečtených knih. Ten se liší podle ročníku, do kterého žák chodí. Všichni se snaží podmínky splnit a spaní ve škole je pro ně zaslouženou odmenou,“ píší ze ZŠ v Kanicích.

• „Vyrobili jsme si krásné záložky do knížek. Tato činnost se nám líbila natolik, že některé děti vyrobily záložky pro celé rodiny,“ hodnotí z Městské knihovny Strašice.

• „Byly to tři pohádkové noci, které si prožilo rovných 50 dětí,“ píší z Městské knihovny Slavkov.

• „Pokud děti usnuly s vědomím, že číst je zábava, knížky mají rády a chtějí je číst, zrodilo se tuto noc velké kouzlo. A o to nám šlo. Děkujeme, pane Andersene,“ shrnují cíl Noci s Andersenem ze ZŠ Janského z Praha 13.

• Zapojilo se i Knihkupectví Jakuba Demla v Třebíči: „Noc s Andersenem považujeme za moc zdařilou akci a dostalo se nám i pěkných vzkazů od dětí: ‚Super, bylo to skvělé.‘ ‚Nikdy mě nebavilo čtení jako tady.‘ ‚Líbilo se mi tvoření, čtení i jídlo. A u Prašiny mám pocit, že se mi o tom bude zdát.‘“

• „Až na pár občasných asistentů jsem na celou akci byla sama. A náročné to bylo o to více, že to byla má první akce, ale myslím, že dopadla velice dobře. Už teď se nejen já, ale i děti těší na příští rok,“ píše kolegyně z Obecní knihovny v Petřvaldě.

• „Následovala beseda s naším hostem, příslušnicí armády České republiky. Děti se dozvěděly, jak armáda funguje a zkusily si i malou rozcvičku,“ hlásí z Knihovny v Horšovském Týně. 

• „Také jsme měli pozvaného hosta, který nám přečte pohádku. Tentokrát to byla paní starostka města Jeseník Zdeňka Blišťanová, která s sebou jako velké překvapení přivedla europoslance Jiřího Pospíšila. Byl to neskutečný zážitek se s takovým člověkem setkat. Dokonce dětem přečetl ještě jednu pohádku navíc, udělali jsme si společné foto,“ píší z Obecní knihovny v České Vsi u Jeseníku.

• „Konečně jsem si mohla splnit svůj sen z dětství, totiž spát v knihovně. Abychom si ulevili od čtení, vyráběli jsme lampionky, se kterými jsme uspořádali průvod kolem areálu knihovny. Myslím, že elektrické svíčky byly mou nejlepší útratou, měly opravdu úspěch a navíc posloužily i jako originální světýlko na záchod. I když panovaly obavy, abychom neviděli skřítky, kteří v noci přeskládávají knihy v knihovně, noc jsme všichni zvládli,“ došlo z Krajské knihovna Karlovy Vary.

Závěrem

Letošní, již 22. ročník pohádkové Noci s Andersenem, proběhl v pátek 1. dubna 2022 na více než 1 568 místech a prožilo ji 90 118 dětí a dospělých. Nocovalo se v České republice, na Slovensku či v Polsku (mnohde i s ukrajinskými dětmi), ale také např. ve Velké Británii, Turecku, ve Francii, Slovinsku, Srbsku, Chorvatsku, na Maltě, Novém Zélandu, USA, v Austrálii, Španělsku, Itálii či v Německu i v Rakousku. Velkolepou oslavu výročí narození Hanse Christiana Andersena připravili v knihovnách, školách základních, vysokých i mateřských, ve školních družinách, v Českých školách bez hranic, v muzeích a galeriích, zoologických zahradách, knihkupectvích, domech dětí, dětských domovech, dětských skupinách či domovech seniorů, v komunitních centrech, v centrech volného času, u junáků, skautů i pionýrů, ale také třeba v azylovém domě. A první Noc s Andersenem spojenou se čtením pro ukrajinské děti zažili také na Velvyslanectví Dánského království.

I letos připravilo speciální večerní a noční vysílání Rádio Junior. Nakladatelství Argo pro děti připravilo soutěž o několik knih a redakce Mateřídoušky a Sluníčka poskytla na 40 000 výtisků těchto časopisů. Speciální soutěže připravila platforma Veverušák.cz, jako každý rok vydal speciální číslo také časopis Krajánek a záludnou otázku si pro všechny děti připravil Čtisibrýl Ušatý, aplikace Geofun.cz nabídla účastníkům hru. Ilustrace na pohlednicích, které rozeslalo nakladatelství Albatros, byla převzata z knihy Do Nepaměti Tomáše Končinského a Daniela Špačka.

Také proběhlo odkládané slavnostní vyhlášení miliontého účastníka, který dorazil do Městské knihovny v Rokycanech a my moc gratulujeme! A po dvouleté „pauze“ byl vyhlášen také účastník miliontý první z Městské knihovny Antonína Marka Turnov, kde proběhl velký pohádkový průvod a byla to sláva, neboť právě při Noci s Andersenem položili základní kámen nové knihovny.

Těšíme se zase za rok na v pořadí 23. pohádkovou Noc s Andersenem v pátek 31. března 2023!

Společnou akci k podpoře dětského čtenářství pořádá Klub dětských knihoven SKIP.

Fotografie pocházejí z archivů jednotlivých knihoven.