Školní rok 2020/2021 byl školním rokem covidovým s dlouhým uzavřením škol a stejně dlouhým pobýváním doma. Knihy pouze pro prvňáčky tohoto školního roku se již po Novém roce 2021 chystaly a skoro se již vydávaly na cestu k dětem. Právě v tuto chvíli mi došlo, že děti dostanou jako dárek knihu, ale nevstoupí do knihovny a ani literární setkání zde nezažijí. Bylo tedy jasné, že se musíme setkávat online a slavnost Pasování uspořádat na závěr školního roku venku.
Do naší pobočky Dittrichova (součásti Městské knihovny v Praze) přicházely dříve školní třídy vždy měsíčně, ale teď se uvidíme všichni každý týden! To byla jedna z prvních, velmi příjemných změn. Prostřednictvím školního Google Meetu jsem se připojovala a vstupovala přímo do vyučování každé třídy. Novinkou byl také můj sestavený rozvrh hodin těchto setkání, abych vstoupila přesně v domluvený čas do konkrétní třídy a ne do jiné, protože odkaz Google Meet měla každá třída svůj vlastní.
Samozřejmě na počátku těchto setkání bylo třeba doladit mnohé technické věci: upevnění kamery v dobrém záběru, propojení s interaktivní školní tabulí ve třídě, sdílení příloh (s ilustracemi a dalšími obrázky k setkání). A ještě jiné to bylo při online setkání s dětmi doma. To pak často bylo slyšet různé hlášky: „Zapni si, Aničko, mikrofon!“, „Jendo, sedni si na židli, nebuď pod stolem!“, „Edo, teď není svačina!“ Postupně však tito prvňáčci zvládali bravurně připojení i vlastní odpovědi během online setkání.
Vlastní online setkání byla kratší než setkání v knihovně, ale přinesla díky dětem velmi radostnou novinku, a to splnění domácího úkolu ihned, nikoliv až při příští návštěvě knihovny. Jako všichni noví školáčci vyžadovali také po mně hned po čtení a vyprávění domácí úkol. A tak po přečtení příběhu o dešti mohly děti odběhnout do vedlejšího pokoje pro deštník a ukázat jej rozevřený v celé kráse na kameru. Po příběhu o těžkém snu ulehly děti za chvíli na své polštáře nebo peřiny a po Ptačí pohádce sedělo před kamerou veliké hejno plyšového ptactva!
Další radostí bylo samotné vyprávění dětí hned po připojení. Chtěly povyprávět, co všechno zažily v uplynulých dnech, a já jsem byla účastna v přímém přenosu nejedné komické situace z jejich domova: pes či jiné zvíře sedící na židli s dětmi, tatínek vybíhající z koupelny v trenkách, maminka uklízející prádlo do skříně po celou dobu online setkání, mladší sourozenci pod stolem nebo prarodiče „skrytí“ hned vedle počítače. A tak jsem zvesela malé i velké posluchače přizvala k našemu setkání i bez ukrývání se a bylo nás tedy mnohem více než jedna školní třída.
Při setkání v knihovně je během čtení mnohem bližší kontakt s dětmi, posluchači, avšak v online setkání je to jinak – nestihnete pozorovat 25 okének s dětskými hlavičkami. Příběh, pohádku jsem proto dětem převyprávěla a ukázky ilustrací a dalších obrázků jsem sdílela v přílohách, které jsem po skončení programu také zasílala učitelům s přidanými bibliografickými, výtvarnými, hudebními a filmovými odkazy ke čtené knize.
Později jsem se odvážila naživo zasádrovat (papírové) prasátko z příběhu Prasátko na útěku (a sádra opravdu ztvrdla před koncem připojení), a dokonce díky mým přátelům z východočeského venkova před kameru pozvat živého králíka v oblečku k příběhu Beatrix Potterové Králíček Petr. Legrace byla převeliká, zvlášť když králík dupnul na klávesnici a odpojil se…
Online se umí připojit (a odpojit) i králíček Petr
Přiblížily se letní prázdniny a také oslava zvládnutí abecedy a umění číst všech zúčastněných prvňáčků. Ve vnitřních prostorách to však hygienický předpis nedovoloval. A tak přijel náš krásný Oskar, minibibliobus Městské knihovny v Praze se svými knihovníky Václavem Cimbálem a Janem Mazurou (panem knížetem a rytířem Kaňkou), a slavnost Pasování na rytíře čtení mohla pod širým hřejivým letním nebem začít. Všichni prvňáčci se stali rytíři a rytířkami čtení a mohli tak dostat krásnou knihu věnovanou přímo jim.
Pan kníže a rytíř Kaňka s minibibliobusem
Děti se připravují na pasování
Jsem za tuto úplně novou zkušenost moc vděčná. Nemyslete si, že se při online výuce s dětmi ztratí živý kontakt. První živé setkání po otevření škol a knihovny to potvrdilo. Děti i rodiče vzpomínali na jednotlivá online setkání a stejně nevymizela a nezničila se ani ta vzácná tichá chvíle, která vzniká při společném čtení. Objevila se i v online setkání a opakovala se, viz kupříkladu snímek zachycující napětí, smutek a soucit dětí během příběhu o nesnázích malého chameleona.
Při napínavém příběhu o chameleonovi
Školní rok 2021/2022 již přinesl kombinované programy pro školní třídy v knihovně – to střídání osobních návštěv tříd a online setkání. Nová zkušenost tedy změnila tuto tradiční součást dětských oddělení veřejných knihoven. Děkuji za ni.
Obrazový doprovod pořídila Hana Livorová z Městské knihovny v Praze, pobočky Dittrichova.
Komentáře k článku