Pražská nezisková společnost Nová škola, o. p. s., realizuje v rámci výzvy podporující propojování formálního a neformálního vzdělávání projekt Učíme se příběhem, který si klade tři základní cíle:

• vyučovat literaturu tak, abychom zároveň rozvíjeli čtenářství žáků;

• vybavit žáky nástroji, které jim umožní o literárních textech funkčně a systematicky přemýšlet a hovořit;

• propojit vzdělávací praxi 2. stupně základní školy v oblasti literatury se současnou literární vědou.

Školní čtenářské kluby

Před více než deseti lety vznikly v rámci neziskové organizace Nová škola, o.p.s., tzv. školní čtenářské kluby, volnočasová aktivita pro děti se specifickými vzdělávacími potřebami. Jednou z inspirací pro vznik školních čtenářských klubů byly právě někdejší aktivity dětského oddělení kolínské knihovny.

Jak uvádí jejich spoluzakladatelka Irena Poláková:

„Jako dítě jsem chodila do knihovnického kroužku v kolínské knihovně. Kroužek jsem navštěvovala velmi ráda a cítila jsem se díky tomu výjimečně, jako někdo, komu se otevřely brány všech knih v knihovně. Chtěla jsem podobný zážitek zprostředkovat i současným dětem. Jako první jsme při plánování projektového záměru tedy oslovili kolínskou knihovnu a požádali ji o spolupráci. Vstříc nám vyšel tehdejší ředitel Pavel Kárník, kterého plánovaný projekt zaujal.

Po rozhovoru v hlavní budově kolínské knihovny vznikl první čtenářský klub, tehdy alespoň ideově. Po pár měsících příprav přišli první žáci, kteří se scházeli pod vedením Mirky Jouzové a Tomáše Koleszára z kolínské knihovny a několika kolegyň – učitelek z 5. základní školy. Kluby byly tak úspěšné, že jsou v současné době podporovány i MŠMT ČR. Spolupráce mezi školou a knihovnou se natolik osvědčila, že jsme hledali další možnosti. Projekt Učíme se příběhem probíhá přímo ve výuce, účastní se ho pod vedením učitele a knihovníka celá třída. Naší obrovskou výhodou bylo, že s námi byli knihovníci a učitelé ochotni nadále spolupracovat.“

Logo čtenářských klubů (zdroj: Nová škola, o. p. s.)

Projekt Učíme se příběhem

Samotné realizaci ve výuce předcházela asi roční příprava. Učitelé a knihovníci se seznámili se základním konceptem naratologie, literární teorie, která může žákům pomoci lépe porozumět psanému textu. Cílem projektu bylo v průběhu jednoho školního roku učit asi dvanáctkrát v tandemu učitel – knihovník, a to jak ve škole, tak v knihovně.

Celkem se projektu účastní jedenáct škol a jedenáct knihoven napříč Českou republikou (Turnov, Semily, Praha, Liberec, Brno, Hlučín, Kolín, Vrdy u Čáslavi, Meziměstí, Písek a Frymburk), ve kterých vždy jeden knihovník spolupracuje s jedním či dvěma konkrétními učiteli na přípravě a ověření celého programu.

Teoretický rámec projektu poskytla naratologie, nauka o narativu. Nástroje naratologie mohou žáci vzápětí použít při čtení vlastních knih. Tím se zároveň připravují na pojetí literatury na střední škole.

Žáci se v rámci projektu měli účastnit šesti dvouhodinových lekcí v knihovně, kde se postupně měli seznamovat s jednotlivými naratologickými kategoriemi (postava, událost, prostor, vypravěč, čas), a to na čtenářských lekcích, které připravili učitel s knihovníkem. Následně měli nově nabyté znalosti aplikovat v navazující dílně čtení ve škole. Protipandemická opatření zabránila prozatím návštěvám žáků v knihovně, ale navzdory komplikacím byla většina lekcí realizována online. Náročná byla i samotná realizace – naratologie je věda, která se stále dynamicky vyvíjí; žákům tedy nebylo možné předávat exaktně ověřené poznatky, ale spíše vodítka k uchopení textu.

Z ověřování lekce (foto: Petra Kobelová, Knihovna F. V. Lorence Vrdy)

Žáci při online ověřování (foto: Šárka Jelínková, 5. ZŠ Kolín)

V průběhu tří let trvání projektu vznikly tři úrovně programu – první úroveň pro 5. ročník, druhá úroveň pro 6. a 7. ročník (zde se na tvorbě podílela kolínská knihovna spolu s 5. základní školou), třetí úroveň pro 8. a 9. třídu.

Hodnocení projektových aktivit

Šárka Sedláčková, učitelka ZŠ Skálova v Turnově, která pilotovala první část programu spolu s turnovskou knihovnicí, uvádí:

„Nadšené byly (děti) zejména z dílen čtení, které vyžadovaly i při další práci s literaturou. Několikrát se stalo, že téma, které jsme společně načali v knihovně, si chtěly ještě dopovídat ve škole a dát mu víc času a prostoru. Užívaly si zejména to, že jim byly představeny knihy čtivé a nové. Několikrát se stalo, že si knihu, se kterou jsme pracovali, i následně přečetly. Ocenily, že získané dovednosti jsem zmínila i v dalších hodinách a tím si mohly téma ujasnit. Získaly veliký vhled do literatury a samy si vyzkoušely, že lze beletrii zkoumat z různých úhlů pohledu. Nejvíce je zaujala kategorie čas, prostor a postava. Domnívám se, že je program natolik ovlivnil, že si v letošním roce o dílny čtení vlastně řekly, a tak jaksi budeme trochu pokračovat v načatém. Bez spolupráce s knihovnou (v našem případě s Evou Kordovou) a loňskou přípravou bych se do toho letos asi nepustila.“

Knihovnice dětského oddělení Městské knihovny v Semilech Jana Baánová pak svou roli v projektu i jeho dopady na žáky v krátkosti shrnuje takto:

„Na počátku jsem měla trochu strach z neznámého, ale mám ráda výzvy. V polovině realizace jsem tomu porozuměla, začalo mě bavit zkoumat texty dopodrobna. Při ověřování mě potěšilo, že děti uměly naslouchat, diskutovat, celkově mě to uchvátilo, chci takto nad texty přemýšlet i dál a myslím, že i děti. Rozvíjí se jim představivost, myšlení, jdou za text.“

Dodává jeden důležitý a zároveň uklidňující poznatek z praxe:

„Děti byly schopné naučit se nad texty přemýšlet, postupně získávaly potřebné čtenářské kompetence, vše je věcí tréninku.“

Knihovny, které se projektu účastní, jsou s výsledky velmi spokojeny, ať už ta naše kolínská nebo ty menší, jako jsou knihovny v Meziměstí či ve Vrdech.

Martin Slavík z Městské knihovny Meziměstí uvádí:

„Spoluprací na projektu Učíme se příběhem naplňujeme náš cíl  dlouhodobě a trvale spolupracovat se školou. Setkání se žáky v prostoru knihovny nám umožňuje představit naše služby a samotná práce se čtenářskými lekcemi napomáhá rozvíjet čtenářskou gramotnost žáků. Novou zkušeností pro mě bylo zúčastnit se formální výuky, seznámit se s metodami a formami práce s dětmi a velkým přínosem hlubší náhled do naratologických pojmů.“

Petra Kobelová z Knihovna F. V. Lorence Vrdy hodnotí:

„Za možnost zapojit sebe a knihovnu do projektu Učíme se příběhem jsem velice vděčná. Naše knihovna skrze projekt získala cenné zkušenosti, zdroje materiálů a kontaktů na inspirativní, vstřícné a otevřené kolegy. Díky vytvořeným materiálům budou programy pro školy a děti zábavnější i profesionálnější.“

Za kolínskou knihovnu bych doplnila, že jsem vděčná za příležitost vidět děti při práci s knižním textem při hledání různých kategorií naratologie. Lépe jim pak mohu nabízet a doporučovat vhodné tituly knih. Podnětná je i týmová práce učitele s knihovníkem. Učitel ví, co se děti daného věku mohou naučit, a knihovník posiluje neformálnost učení.

Setkání projektového týmu knihovníků a učitelů (foto: Ester Šebestová, Nová škola, o. p. s.)

Závěrem

Učíme se příběhem je projekt, v němž se neučili jen žáci, ale i učitelé a knihovníci, a to nejen novým přístupům k rozboru textu, ale i vzájemné spolupráci na pravidelných školních aktivitách. Realizované hodiny v knihovně (případně online) netvořily rozšiřující část výuky, ale přímo součást školního kurikula, která by mohla i v budoucnu zahrnovat pravidelnou účast knihovníka a spolupráci s knihovnou. Úspěšná pilotáž projektu snad otevře cestu k další, hlubší a systémové spolupráci mezi školou a knihovnou – k tandemovému učení. Je totiž zřejmé, že obě profese si mají co nabídnout. Nezastupitelná role knihovníků je právě ve znalosti dětské literatury, ve schopnosti doporučit knihu přímo konkrétnímu čtenáři a umožnit tak příběhu působit nejen jako zdroj poznání světa, ale i jako prostředek terapie a uzdravení. Právě seznámení se se světy literárních příběhů, proniknutí do jejich hlubin, ale i možnost je uchopit s určitým čtenářským nadhledem žáci uvádějí jako největší přínos projektu. Doufáme, že připravené lekce osloví větší množství škol i knihoven, aby podobná dobrodružství při noření se do textů knih mohla prožívat většina žáků.

Podrobnější informace můžete nalézt na webu Čtenářské kluby.

Projekt Učíme se příběhem byl financován z prostředků Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání a státního rozpočtu ČR.