V tomto podivném roce je i u nás ve SKIP Libereckého kraje všechno jinak, a tak na každoroční jarní studijní cestu vyjíždíme až na sklonku léta, konkrétně 8. září. Tentokrát to bylo do šťastných nových knihoven Hrádku nad Nisou, Semil a Železného Brodu, tří větších městeček Liberecka (v každém žije cca osm tisíc obyvatel, jen Železný Brod jich má o něco méně, cca šest tisíc).

Hrádek nad Nisou – město na trojí hranici

Na podzim roku 2019 byla v Hrádku nad Nisou otevřena kompletně zrekonstruovaná knihovna, která je spolu s infocentrem, muzeem, galerií a variabilně použitelným kinosálem součástí multifunkčního centra Brána Trojzemí. Rekonstrukce stála 17 milionů Kč.

Samotnou knihovnu je třeba trochu hledat – na budově totiž není příslušné označení. Skrývá se za rovněž citlivě zrekonstruovaným hrázděným domem č. p. 71, kde se nachází infocentrum, galerie a muzeum. Projdete infocentrem a ocitnete se v jiném světě, na malebném nádvoří, které je dále ohraničeno novostavbou multifunkčního sálu a samotnou originálně pojatou budovou knihovny. Kouzelné zátiší pod stromy se stolky a křesílky se přímo nabízí pro nejrůznější kulturní akce.

A tady můžeme začít příběh „Staré pekárny“, která se pekárnou nikdy nestala, aby v současnosti propůjčila své místo knihovně. Sotva ji majitelé po válce postavili, přišel únor 1948 a z podnikání nic nebylo. Přecházely roky, smutně stárla, chátrala, až se zase doba změnila a o budovu projevilo zájem město. Nostalgie a vzpomínky dlouho majitelům bránily dům prodat. Dohoda nakonec přeci jen byla, při respektování podmínek vlastníků mohla budova být zbourána a na jejím místě vznikla unikátní stavba, která upoutá především originální fasádou. Architekt byl zřejmě veden i pietou svázanou s místem a původní cihly použil na fasádě budovy. Cihly – jako řada vzpomínek nebo pro jiné jako knihy – jsou vyskládány nastojato v nepravidelných rozestupech na kovových policích před prosklenou stěnou. Původní stavba se tak proměnila i duchovně, knihy přece uchovávají naši minulost, vzpomínky i vědění. Stavba je tak důstojnou připomínkou pamětníkům i inspirací nově příchozím.

Městská knihovna Hrádek nad Nisou – exteriér

Samotná knihovna je vybavena systémem Tritius, knihy jsou opatřeny RFID štítky, k dispozici jsou počítače, internet a další běžná knihovnická technika. Vnitřní prostor má tři úrovně – přízemí s výpůjčním pultem a bezpečnostním rámem, počítači, nabídkou časopisů a skladem s moderními posuvnými regály, druhé podlaží, kde je oddělení pro dospělé s dětským koutkem, a třetí s dětským oddělením. Ani drobná oživení nezmění strohý dojem, kterým obě oddělení s řadami regálů působí. Chybí prostor. Přes všechnu ještě vonící novotu je na první pohled zřejmé, že při zpracování projektu byly požadavky na knihovnu v osmitisícovém městě velmi podceněny. Jedna knihovnice, třeba milá a pracovitá, sama nemůže, byť po schodech běhá čile, poskytnout návštěvníkům ty služby, které jsou v jiných knihovnách běžné.

Městská knihovna Hrádek nad Nisou – interiér

Scházíme dolů jistě zajímavým schodištěm, které provázejí unikátní technologií vtlačené citáty slavných osobností, a já čtu a vidím rozpačité pohledy účastníků zájezdu a snad z touhy po troše potěšení těžce hřeším, když se mi vybaví nezapomenutelná agitační hesla z Procházkovy Přestřelky – „Místo lihu, kup si knihu“, „Ke stolu s Aloisem Jiráskem“, „Do postele s Boženou Němcovou“.

Přesto díky za každou novou knihovnu. Zvýšenou snahou a usilovnou prací se jistě dá ledacos vylepšit.

Semily, kde vzešla Jitřenka

Semilská knihovna sice slaví už desáté výročí, ale zdá se, že je snad každým rokem krásnější. Sedmnáctkrát (sic!) se stěhovala, až v roce 2010 díky grantu z evropských fondů konečně získala důstojné místo přímo na náměstí v nově zrekonstruované budově kina Jitřenka. Příslovečně pak tato krásná jitřní hvězda posvítila i na budoucnost knihovny.

Městská knihovna Semily – exteriér

Knihovna obývá část přízemí s ředitelnou a regionálním oddělením a dvě patra multifunkční budovy, kde jsou dostatečně prostorná oddělení pro dospělé a pro děti, je zde místo pro čtení, studium i pro hry, nechybí ani část pro pořádání kulturních akcí. Půjčují se tištěné a elektronické knihy i audioknihy a hry. Oddělení pro dospělé je víceúrovňově uspořádané a členité, což je jistě zajímavé pro návštěvníky, kteří si snadno najdou svůj koutek ke studiu, čtení i zábavě; o to náročnější je pro knihovnice, které to vše musí obsáhnout. V dětském oddělení, které je ve druhém patře, jsou k dispozici knihy, hry, různé kreativní pomůcky a inspirativní nabídky, jako jsou tematické batůžky nebo vtipná doporučení k četbě. V letních měsících je tu k využití příjemná terasa, kde se dá nejen číst, posedět nebo hrát, ale je i příhodným místem pro zajímavé akce. Konečně je odtud i pěkný výhled na město.

Městská knihovna Semily – interiér

Vybavení (počítače, internet a další technika) je běžné jako v jiných knihovnách. To běžné oživuje nápaditost, entuziasmus i soustavný zájem dál se rozvíjet. Toho si všimnete na první pohled. Automatizaci knihovního provozu i dalších agend umožňuje knihovní systém Tritius.

Je docela dobře možné, že dobrá nálada zdejších knihovnic je silně podporována cukrárnou, do níž se dostanete i po schodišti přímo z knihovny.

Železný Brod – cesta z Poříčí do města

Železnobrodská knihovna je z těchto tří knihoven nejnovější – byla čerstvě otevřena v únoru 2020. Nestačila se ani nadechnout a už se kvůli covidu-19 zase musela zavřít.

Ale i tato knihovna má svůj příběh. Začíná ve „vyloučené“ části města Na Poříčí, v budově bývalé mateřské školy. Sama omšelá budova přímo zapadala mezi okolní zdevastované domy a knihovna zde v podstatě sloužila jako nízkoprahové centrum pro zdejší komunitu tzv. nepřizpůsobivých. Svým způsobem i ona byla vyloučena z té kulturnější části města. Knihovnice tedy ve svém počátečním nadšení přijaly svůj úkol jako výzvu vnést světlo a osvětu do těchto neutěšených míst. Realita však jejich snaze přisoudila jiný výsledek, než jaký si přály. Svým způsobem jej lze považovat i za úspěch, nebyly to ony, kdo by proměnil kulturní a společenské hodnoty svých chráněnců, ale stávající komunita si je naopak přizpůsobila sobě. Knihovna se stala jejich a hlavně děti zde trávily většinu svého volného času a obšťastňovaly zoufalé knihovnice nezapomenutelnými zážitky. Ty si zřejmě nevděčně vůbec neuvědomovaly, jakou radost a vyžití jim dopřávají, a zarputile se knihovnu snažily dostat pryč. Přesto tu k zázemí knihovny existovala pevná citová vazba. Stalo se, že jeden z mladých Romů náhle zemřel a místem piety se stala právě knihovna, před kterou nosili svíčky a květiny. Odtud vycházel i pohřební průvod a v něm nechyběla ani knihovnice.

V roce 2015 se opět začalo vyjednávat stavební povolení k rekonstrukci starého výměníku tepla na sídlišti u nábřeží a po pěti letech byla knihovna slavnostně otevřena. Původní účel by v nové originální jednopatrové stavbě nikdo nepoznal. V prosvětleném vstupním prostoru, na který navazuje víceúčelový dělitelný sál, jistě proběhne řada zajímavých pořadů a setkání.

Městská knihovna Železný Brod – exteriér

Velmi dobře vybavené zázemí poskytuje návštěvníkům veškerý potřebný komfort. V patře jsou pak v dostatečně velkém a přehledném interiéru umístěna obě oddělení, pro dospělé i pro děti. Vybavení pro dospělé s nápaditými rozřaďovači v beletrii (jméno autora) a veselé pro děti, hrací prvky, poschoďové pódium, magnetická tabule atd. dotvářejí atmosféru, která je přívětivá pro všechny návštěvníky. A nemohu nezmínit Ozoboty, malé robotické kuličky, které učí děti programovat. Řada z nás tyto „hračky“ viděla naživo poprvé.

Městská knihovna Železný Brod – interiér

V této knihovně využívají otevřený systém Koha. V materiálech se dočtete, že „knihovna nic neplatí za software samotný, ale pouze za služby související s jeho zprovozněním a údržbou“. A právě toto tvrzení může být kamenem úrazu, pokud sami nejste dostatečně erudovaní v informačních technologiích a programování nebo nemáte k dispozici někoho šikovného, jako mají právě zde; zjistíte totiž, že Koha není až tak zadarmo. Nicméně vše funguje, jak má, a postupně se vychytávají drobnosti. Euforii, radost a nadšení knihovnic z nového místa i budovy samotné nemůže nic zastavit. Nemohly jsme si nevšimnout, že až nakažlivě zářily štěstím. Můžeme jen závidět, ale přejeme jim to. Doufám, že i my ostatní spějeme k lepším zítřkům!

Pro mě z cesty plyne jedno důležité poučení. Ani úžasné architektonické počiny se neobejdou bez entuziasmu a kreativity lidí tam pracujících.

Společná fotografie před železnobrodskou knihovnou

Děkujeme všem kolegyním a kolegům za milé přijetí i čas, který nám věnovali.

Fotografie pořídily Dana Kroulíková z Městské knihovny Česká Lípa a Jaroslava Starcová z Krajské vědecké knihovny v Liberci. Další fotografie najdete na Rajčeti.