Literární poklad v Mokrém. Tak by se dalo nazvat, a to zcela bez nadsázky, objevení zapomenutého řídícího učitele a správce školy v Mokrém, Emila Musila-Daňkovského. Jde o osobnost, která si právem zaslouží připomenutí a velkého uznání. V roce 2010 jsme s dr. Josefem Ptáčkem z Dobrušky připravili první příspěvky o něm a zveřejnili je v první knize o historii naší malé obce. Základem byla kronika obce. A tím vlastně vše začalo. Postupně jsme odkrývali zajímavosti z pedagogického a literárního života venkovského učitele, na tu dobu velmi vzdělaného člověka, také nadšeného pěstitele, chovatele, myslivce, hospodáře a v neposlední řadě vlastence.

Kdo byl Emil Musil-Daňkovský

Emil Musil-Daňkovský se narodil 7. listopadu 1857 v Daňkovicích u Nového Města na Moravě (dnes okres Žďár nad Sázavou). Jeho otec František Musil působil jako učitel a správce školy v Daňkovicích. Emil Musil se také rozhodl pro povolání učitele. V roce 1877 odmaturoval v Praze a získal tak vysvědčení učitelské dospělosti. Učit začal v obci Budislav u Litomyšle, dále v Krouně u Vysokého Mýta. Dekretem c. k. zemské školní rady ze dne 23. dubna 1882 byl ustanoven učitelem a správcem obecné školy v Mokrém se služným 400 zl., funkčním platem 50 zl., služebním bytem a ostatními požitky podle IV. třídy služného učitelstva. Předepsanou přísahu složil 25. srpna 1882.

Emil Musil

E. Musil se velmi angažoval v obci, kde učil. Z jeho podnětu byla dne 15. července 1889 založena Čtenářsko-hospodářská beseda. Několikrát byl zvolen předsedou učitelské jednoty Budeč Opočenská.

Emil Musil s manželkou

Byl redaktorem časopisu Lovecká besídka (od srpna 1894 do července 1902 vyšlo v Novém Městě nad Metují tiskem a nákladem Theodora Böhma osm ročníků), sbírky poučného a zábavného čtení pro přátele myslivosti a přírody. V sešitových vydáních v měsíčních lhůtách tento časopis přinášel básně, romány, novely, fejetony, úvahy, povídky a články s loveckou a přírodopisnou tematikou. Publikoval zde např. Alois Jirásek nebo F. S. Kodym. Redakce časopisu byla v mokerské škole.

Ukázka z třetího ročníku časopisu Lovecká besídka z roku 1897

Mokerská škola

Již od roku 1876 přispíval do českých časopisů beletristickými a pedagogickými články pro mládež. Publikoval články v časopisech Lovecký obzor, Lesnický týdeník a Z lesů. Samostatně vydal přes dvacet spisů, ponejvíce přírodopisných a pedagogických, věnovaných mládeži. Překládal z němčiny, francouzštiny a angličtiny, publikoval práce z oboru pěstitelství a chovatelství, věnoval se i vlastivědě.

Vedle své školské působnosti se E. Musil-Daňkovský věnoval literární činnosti ve dvou směrech: ve směru pedagogickém a ve směru beletristickém. Již od roku 1876 přispíval do časopisů Česká rodina, Domácnost, Háje, Světozor, Zábavné listy, Přítel Vítek, Štěpnice, Malý čtenář, Naší mládeži, Jarý věk. Vážná pojednání pedagogická vyšla v Lindnerově Paedagogiu, v Komenském, v Besedě učitelské a dalších.

Zabýval se studiemi přírodních věd, věnoval se lesnicko-myslivecké literatuře. Přispíval do lesnických časopisů Rozmarových, do mnohých hospodářských časopisů a přednášel v hospodářských spolcích svého okolí. Účastnil se rovněž hospodářských výstav – obdržel např. bronzovou medaili jubilejní výstavy v Praze a zlatou medaili krajinské hospodářské výstavy v Dobrušce. Za působnost v oboru zemědělství mu ministerstvo zemědělství Československé republiky udělilo své „skutečné uznání“.

V době poválečné se stal E. Musil-Daňkovský v Praze spoluredaktorem odborného časopisu Česká myslivost a redaktorem její zábavné přílohy Myslivecká besídka.

Ani ve výslužbě v Kutné Hoře nezahálel a přispíval do některých místních týdeníků, ponejvíce do Turistického obzoru.

Přispěl několika sty úvah, pojednání, básní a povídek do nejméně 150 časopisů; počet jeho knižních spisů – původních, přeložených a redigovaných – dosáhl 56.

Z původních spisů jsou to např. básně pro mládež Kvítky z besídky a Nové kvítky z besídky, z nichž některé byly i nazpívané, básně a povídky Pod jabloní, dále Obrázky přírodopisné I.–VI., místopisné a cestopisné knihy Z Chrudimska, Listy z cest a Nové listy z cest, Obrázky národopisné, almanachy Kytice Komenského a Květnice mládeže, nástěnné Desatero zlatých pravidel o pěstování stromů ovocných a mnoho dalších.

Zmiňme také některé překlady z literatury německé: Podivný vánoční stromek, Život z jeho vůle, z Mayových spisů V říši stříbrného lva a Poklad ve Stříbrném jezeře; z literatury francouzské: Nový robinson a Lesní strážce. Humoristická literatura je pak zastoupena výběrem nejlepších mysliveckých humoresek Z našich mysliven a zbásněnou mysliveckou latinou Ze školy latinské.

Na literárním poli používal často pseudonymy: E. ze Lví Hory, Sylvanus, E. Lubinský, Cyril Sekáček, J. Zástěra, J. Kutnohorský, Konst. Tichý, E. M-D., E. M. Daňkovský, Emil Musil (skutečné jméno).

V Mokrém působil do roku 1919. Dnem 31. srpna 1919 byl po 42 letech zproštěn školní služby (penzionován). Následně odešel na trvalý odpočinek do Kutné Hory, kde 8. února 1941 zemřel.

Jak si Emila Musila-Daňkovského v Mokrém připomínáme

Obec Mokré, její představitelé i občané jsou na E. Musila-Daňkovského velmi pyšní. Důkazem toho je, že v roce 2014 se stal patronem Knihovny U Mokřinky. V knihovně byla odhalena jeho kresba, kterou nakreslila Vendula Bittnerová a obec vydala pamětní pohlednici.

V roce 2019, u příležitosti 130 let od založení Čtenářsko-hospodářské besedy (nyní knihovny), mu bylo uděleno čestné občanství obce Mokré in memoriam. Na paměť založení besedy byla v knihovně slavnostně zahájena výstava Život a dílo Emila Musila-Daňkovského. Jsou zde představena jeho originální díla, kopie historických dokumentů a fotografií. Slavnostní akce se zúčastnil také český básník, prozaik, textař, herec, scenárista, moderátor a cimrmanolog Miloň Čepelka s manželkou Hanou.

Čestné občanství udělené obcí Mokré

Výstava v knihovně

Miloň Čepelka s manželkou

Dr. Josef Ptáček, Dagmar Honsnejmanová a Miloň Čepelka

Některá z vystavených děl zapůjčily nebo věnovaly knihovny:

• Městská knihovna Sedlčany;

• Městská knihovna Kyjov;

• Městská knihovna Rumburk;

• Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně;

• Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, Praha.

Obec Mokré k výstavě vydala průvodní dokument a pohlednici s portrétem E. Musila-Daňkovského (podle kresby Venduly Bittnerové). Akci se také ve větší míře věnoval Mokerský zpravodaj č. 2/2019.

Pohlednice ke 130. výročí založení mokerské knihovny

Partnerem výstavy se stalo nakladatelství Svojtka.

Všem těmto partnerům patří velké poděkování. Tím naše pátrání po životních peripetiích E. Musila-Daňkovského nabralo nový směr. Snad se nám podaří získat další díla, dokumenty a informace o tomto zajímavém člověku.

Výzva nejen knihovníkům

Jeho synem byl malíř Ladislav Musil, který se narodil 21. září 1885 v Mokrém, datum úmrtí nebylo zjištěno. Studoval na Vysokém učení technickém a univerzitě v Praze. Soukromě dále studoval malířské umění doma i v cizině. Maloval převážně krajiny. V letech 1907–1910 působil jako asistent kreslení a rýsování na reálce (od roku 1909 reálném gymnáziu) v Náchodě. Více o něm bohužel zatím nevíme.

Při této příležitosti se obracíme na knihovníky, kronikáře, badatele, kteří mají informace o životě Emila Musila-Daňkovského a jeho syna Ladislava, případně na ně narazí, aby nás kontaktovali (prostřednictvím e-mailu knihovna.u.mokrinky@seznam.cz nebo telefonního čísla 601 339 859). Budeme rádi za každý útržek z jejich života a díla.

Zdrojem obrazového doprovodu je Kronika obce Mokré.