Dne 11. dubna 2017 se na hlavním nádvoří Klementina konal velikonoční jarmark. Prodejní stany se po ránu naplnily výrobky osmi členek Klubu tvořivých knihovníků, pracovnic Národní knihovny ČR i pracovnic chráněné dílny PROSAZ. Ty na stoly vyložily různá přáníčka, keramiku, kraslice, levandulové pytlíčky, korkové a proutěné drobnosti a pro parádnice originální šperky – kovové, korálkové i papírové tvořené technikou origami, patchworkové a šité výrobky barevné i v přírodních barvách. Na konstrukci stanů zavěsily obrázky a další maličkosti s velikonoční tematikou. Nechyběl ani každoroční charitativní prodej výrobků pro Nadační fond Klíček.

Papírové šperky Marcely Buřilové tvořené technikou origami (foto: Alena Volková Balvínová, Klub tvořivých knihovníků)

Velikonoční dekorace Vladimíry Sodomkové (foto: Alena Volková Balvínová, Klub tvořivých knihovníků)

Nejen keramické výrobky Aleny Volkové Balvínové (foto: Eva Hodíková, Národní knihovna ČR)

Korálkové kraslice Markéty Jiříčkové (foto: Alena Volková Balvínová, Klub tvořivých knihovníků)

Nabídka výrobků pracovnic Národní knihovny ČR (foto: Eva Hodíková, Národní knihovna ČR)

Prodej výrobků chráněné dílny PROSAZ (foto: Eva Hodíková, Národní knihovna ČR)

Šité hračky z chráněné dílny PROSAZ (foto: Eva Hodíková, Národní knihovna ČR)

Zveřejněný plakát sliboval vedle klasického jarmarku i bazar knih a bezplatnou prohlídku Zrcadlové kaple Klementina. Nezvykle pro nás se nádvoří rychle plnilo návštěvníky. Jedni manželé nám řekli, že zprávu o nás viděli v televizi, a tak hned přispěchali. Později jsem se dověděla, že zprávička o jarmarku byla uvedena i v deníku Metro. O jarmarku mimochodem informoval i rozhlas.

Plakát k velikonočnímu jarmarku (zdroj: Národní knihovna ČR)

Samozřejmě nás zájem kupujících potěšil, ale hlavním lákadlem jarmarku byly tentokrát určitě knižní bazar a bezplatná prohlídka Zrcadlové kaple, kam většinu návštěvníků zahnala nejen zvědavost, ale i vrtkavé počasí a chladno po nezvykle teplých dnech.

Zrcadlová kaple (foto: Eva Hodíková, Národní knihovna ČR)

Velký zájem byl o knižní bazar (foto: Eva Hodíková, Národní knihovna ČR)

Vedle knižního bazaru se konal i prodej publikací Národní knihovny ČR (foto: Eva Hodíková, Národní knihovna ČR)

Pracovnice Oddělení PR a marketingu Národní knihovny ČR pro nás – účastníky jarmarku – každoročně zajišťují výborné podmínky. Co vše je ale za dobrou propagací a jak se zajistí, aby na takovou akci přišli návštěvníci, to vlastně my účastníci většinou vůbec nevíme. Letos se to povedlo obzvláště skvěle. Proto jsem se obrátila na Oddělení PR s dotazem, co vše pro propagaci akce dělali. Vedoucí oddělení paní Irena Maňáková mi to prozradila:

„Vánoční a velikonoční jarmark pořádá Národní knihovna každoročně. Jedná se již o tradiční akce, které se snažíme každým dalším ročníkem něčím ozvláštnit, abychom na charitativní prodej přilákali co nejvíce zájemců. V minulosti to byla například prohlídka Zrcadlové kaple, koncert dětských sborů v klementinské kapli, kam byl volný vstup, a pro letošní rok jsme zařadili bazar knih coby jakéhosi předskokana nového podzimního projektu Národní knihovny. Nakonec jsme vedle knih nabízeli také vinylové desky, o které byl rovněž velký zájem.

Prezentace novinek jarmarku proběhla vydáním tiskové zprávy, kterou jsme rozeslali na náš tradiční seznam novinářů, prezentace na webových stránkách, sociálních sítích a samozřejmě umístěním plakátů v areálu Klementina, dále jsme oslovili novináře individuálně a představili jim novinku jarmarku, která je nadchla. Tím jsme vyvolali zájem médií. Dohodli jsme se také na živém vstupu České televize do vysílání, což má vždy velký dopad na návštěvnost našich akcí. Živé vstupy České televize jsou osvědčeným nástrojem pro propagace akcí Národní knihovny. Je možná dobré zmínit, že pro takové natáčení je třeba „vymyslet“ celý vstup tak, aby byl pro Českou televizi zajímavý, tedy aby byl informačně hodnotný, protože takový vstup může trvat pět minut, ale také klidně devět či deset, podle toho, kolik je ve studiu témat a času. Proto je důležité vědět, že téma je natolik hodnotné, že na tak dlouhou dobu vystačí, mít respondenta, který je výřečný, dále je třeba mít něco zajímavého pro kameramana, aby nemusel zabírat pouze respondenty, podmínek je celá řada. Pokud víme, že je všechny splníme, ozveme se České televizi sami, případně zavolá paní redaktorka s tím, že ji téma zaujalo a probereme, zda má štáb přijet či nikoliv. Zde si může někdo říct, proč trošku nemlžit, klidně jim lze slíbit něco, co se nedá splnit, však ono by to nějak dopadlo, hlavně, že budeme v televizi. Tento postup nedoporučuji. Vztahy mezi pracovníky tiskového oddělení a médii by měly být založeny na důvěře, a pokud jednou novináře zklamete či podvedete, je velmi těžké důvěru získat zpět a v době sociálních médií se špatná reputace šíří rychlostí blesku.“

Vítání jara (foto: Eva Hodíková, Národní knihovna ČR)