Gerald Leitner je v české knihovnické obci známou osobou požívající zejména u jisté části našich kolegyň zvláštních sympatií. Těch nepochybně požívá nejen u nás, což mu právě umožňuje po řadu let dosahovat úspěchů v jeho konání ve prospěch knihovnictví, ať národního v jeho domovském Rakousku, nebo i v zahraničí, ve stále se rozšiřujícím měřítku, nejnověji také globálním.

Na knihovnických jednáních v Česku jsme se s ním mohli setkávat takřka celé desetiletí – od valné hromady SKIP v Olomouci v roce 2007. Vystoupil tam nejen jako šéf Svazu knihoven Rakouska (Büchereiverband Österreichs), ale již také jako představitel evropské knihovnické organizace EBLIDA. Jeho nabídka zvýhodněných podmínek členství (byť na omezenou dobu) vedla bezprostředně k tomu, že SKIP se stal členem této organizace aktivně usilující o to, aby hlas knihoven a jejich uživatelů byl na půdě Evropské unie náležitě slyšen.

G. Leitner s V. Richterem a tehdejším předsedou VÖB (organizace knihovnic a knihovníků vědeckých knihoven) H. Weigelem na valné hromadě SKIP v Olomouci v červnu 2007

G. Leitner vystudoval na univerzitě literární vědu a dějiny, poté působil v časopisech, rovněž jako hlavní redaktor knihovnického časopisu, posléze jako vedoucí školení knihovnic a knihovníků veřejných knihoven v Rakousku. Zapojil se rovněž do výuky knihovnictví na univerzitách a publikační činnosti. Od roku 1998 až do loňského roku stál v čele Svazu knihoven Rakouska. Po léta působil rovněž v Kuratoriu – kontrolním orgánu Rakouské národní knihovny.

Ve svém manažerském působení překročil rozhodným způsobem rámec vlastní organizace. S velkým ohlasem se setkala akce Rakousko čte: setkáme se v knihovně, na níž se významně podílel koncepčně i organizačně, za což mu byla udělena Státní cena Rakouska v oblasti public relations. Mnohé (i mnozí) si jistě pamatují na jeho prezentaci o této akci na valné hromadě SKIP v Praze, kde mohl předvést, že pro propagaci této celospolečenské akce získal řadu hvězd rakouské ho společenského života, včetně Anny Netrebko.

Postupně se značná část působení G. Leitnera posouvala na mezinárodní, zvláště evropskou úroveň: řadu let působil jako předseda Stálého výboru Sekce IFLA pro řízení knihovnických sdružení a jako prezident Evropské kanceláře knihovnických, informačních a dokumentačních sdružení (EBLIDA). Usiloval o to, aby na úrovni Evropské unie byla vytvořena politika ve vztahu ke knihovnám, zvláštní pozornost a úsilí věnoval vytvoření právního rámce pro půjčování elektronických knih. Takové zaměření logicky vedlo, v součinnosti s dalšími evropskými a mezinárodními organizacemi, v první řadě s Mezinárodní federací knihovnických sdružení a organizací (IFLA), k rozvinutí aktivit na platformě Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) v Ženevě, především k intenzivnímu zapojení do řady (stále pokračujících) jednání Stálého výboru pro autorské právo a práva s ním související.

V průběhu posledního roku jméno G. Leitnera v knihovnické obci prominentně zaznělo dvakrát: Loni, když v červnu nastoupil na místo generálního sekretáře IFLA po dlouholeté sekretářce Jennefer Nicholsonové, která odešla do důchodu, a posléze letos v lednu, když v uznání výsledků jeho dlouholetého působení v rakouském knihovnictví a na rakouské kulturní scéně mu prezident Rakouské republiky udělil vysoké vyznamenání – Čestný kříž pro vědu a umění (Ehrenkreuz für Wissenschaft und Kunst).

Během setkání s ním lze jasně vnímat, že G. Leitner pociťuje k Česku a k našemu knihovnictví živé sympatie. Jak bylo uvedeno, účastnil se několika valných hromad SKIP, pečoval o zajištění kvalitní náplně studijních pobytů našich kolegyň a kolegů v rakouských veřejných knihovnách. Výslovnou zmínku si nepochybně zaslouží jeho přátelský vztah k dr. L. Kurkovi, dlouholetému redaktorovi Bulletinu SKIP.

G. Leitner s dalšími členy výkonného výboru EBLIDA při setkání s předsednictvem výkonného výboru SKIP na balkoně Klementina v únoru 2014

Jsem přesvědčen, že jménem SKIP jako celku mohu vyslovit Geraldu Leitnerovi přání mnoha úspěchů v jeho odpovědném působení v čelné funkci IFLA a současně blahopřát k vysokému rakouskému vyznamenání, které je oceněním jeho dosavadního úsilí nejen na rakouské knihovnické scéně.

Autorem fotografií je Zdeněk Matušík z Národní knihovny ČR.