Virtuální výstava k výročí založení Národní knihovny ČR [1]
Otázka propagace knihoven, jejich služeb, historie či jiných knihovnických zajímavostí je v současné době stále palčivější. Jednou z možností, jak moderním a atraktivním způsobem propagovat nejrůznější témata, jsou virtuální výstavy. Právě virtuální výstava byla vytvořena k 245. výročí založení Národní knihovny ČR [7]. Jako téma výstavy byl vybrán její historický fond a zejména pak sbírka Bibliotheca nationalis [8].
[9]
První kapitola se věnuje historii a okolnostem vzniku knihovny
Obsah výstavy
Výstava je rozdělena do tří kapitol a trvá 21 minut. První kapitola představuje okolnosti vzniku knihovny a osvícenství, jehož myšlenky byly pro založení Národní knihovny ČR zásadní. Návštěvníci se také seznámí s postavou jejího zakladatele Karlem Rafaelem Ungarem.
[10]
Karel Rafael Ungar je představen jako osobnost v kontextu osvícenství
Druhá kapitola se zaměřuje na jednotlivé prvky ve starých tiscích a rukopisech a je doprovázená bohatým autentickým obrazovým materiálem. Závěrečná třetí kapitola prezentuje důležité vlastníky knih. Najdeme mezi nimi jak jednotlivce, tak instituce. Jedním z důležitých zdrojů pro rozvoj fondu byly zrušené kláštery, kterém se výstava také věnuje.
Tereza Paličková z Oddělení rukopisů a starých tisků (ORST) Národní knihovny ČR, které mělo na starosti zejména obsah, dodává:
Historie stále je doménou mužů. My jsme však ve výstavě představily i tři ženy šlechtického původu, které se – každá jiným způsobem – otiskly do dějin knih.
[11]
Výstava prezentuje tři významné ženy spojené s dějinami knih
Vznik výstavy
Vytvářet virtuální výstavu není o nic snazší než vytvářet „klasickou” fyzickou výstavu. V něčem je to možná ještě náročnější, protože v online prostředí je velká konkurence a lidé jsou zvyklí na internetu sledovat zábavné a nápadité věci.
Realizaci výstavy umožnil grantový projekt Virtuální rekonstrukce rozptýlených provenienčně bohemikálních knižních celků v tuzemských i zahraničních knihovnách [12] v rámci výzvy NAKI II. Výstava byla vytvořena v českém open source nástroji INDIHU Exhibition [13], za jehož vývojem stojí kromě jiných institucí i Národní knihovna ČR. Tento nástroj mohou využívat i další zájemci z řad paměťových institucí prostřednictvím webového rozhraní.
Autorský tým vytvářel výstavu přes osm měsíců a pečlivě vybíral informace i bohatý obrazový materiál, kterého bylo v tomto případě velké množství. Ke složitosti přípravy výstavy Tereza Paličková dodává:
Porozumění starým tiskům není snadné a je třeba se naučit na jednotlivé prvky v knihách pečlivě dívat.
Oddělení ORST historický fond nejen spravuje, ale i zkoumá. Najdeme v něm literární památky od počátku písemnictví do roku 1800 s ojedinělými přesahy do 19. i počátku 20. století.
Jednou z nejvýraznějších součástí výstavy je animace Jak rozumět starým tiskům. V ní jsme představili základní prvky starých tisků, nastavili potřebnou terminologii, což online návštěvníkům usnadnilo porozumění.
Animace je dostupná na platformě YouTube a lze ji využít i samostatně (bez výstavy):
Pro výstavu také vznikl originální audio komentář, obsahuje i hudební doprovod a je tak opravdu multimediální.
Virtuální výstava je přístupná na adrese https://exhibition.indihu.cz/view/bibliotheca-nationalis [8].
Obrazový doprovod pochází přímo z online výstavy Bibliotheca nationalis.