O webináři Stav péče o zvukové kulturní dědictví v ČR [1]
Národní technická knihovna [6] (dále NTK) i v roce 2020 zorganizovala několik vzdělávacích akcí se zaměřením na oblast zvukových dokumentů, resp. nahrávek. Tentokrát se konaly v rámci projektu Virtuální národní fonotéka – 2. etapa: pilotní redesign dotovaného z programu VISK 1 (projekt financovaný z klasického vzdělávacího programu VISK 2 byl v NTK v roce 2020 vzhledem k různým okolnostem zrušen).
Náš webinář, určený všem typům pracovníků z knihoven, se konal online v prostředí Microsoft Teams 10. prosince 2020. Jeho cílem bylo podat ucelený a shrnující přehled o tom, zda a kam se péče o zvukové kulturní dědictví a jeho digitalizace a zpřístupňování v ČR nyní posunula, jaké máme problémy, co a kde se aktuálně řeší apod.
Lektorský tým tvořili čtyři odborníci z různých institucí: Natálie Ostráková (Národní knihovna ČR), Martin Mejzr (Národní muzeum), Helena Novotná (Katedra informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity) a Iva Horová (NTK). Program byl rozdělen do čtyř hlavních bloků.
I. Horová informovala obecně o průzkumech fondů a sbírek v ČR, které byly dosud provedeny. Představila vybrané výsledky z průzkumu potřeb metadatového popisu zvukových dokumentů z roku 2019. Spolu s H. Novotnou pak hovořily o problémech, které na tomto poli stále máme: jde o nedokončenost průzkumů hlavně z důvodů nedostatku pracovních kapacit. Chybí nám pokrytí zejména v oblasti muzeí. Mj. je složité sestavit i jen validní adresář. Přitom se jedná o výchozí a stěžejní kroky, které je třeba učinit, abychom získali přehled o tom, co a kde vlastně v ČR existuje a v jaké kondici jsou sbírky či nosiče. Na základě toho bude pak možné včas zasahovat a zachraňovat. Důležitost průzkumů se potvrdila i loni, kdy byly „objeveny“ unikátní fonoválečky v Třebíči.
N. Ostráková se věnovala digitalizačnímu procesu, různým typům potřebných metadatových formátů a standardu pro digitalizaci gramodesek a fonoválečků. M. Mejzr pohovořil o otázkách a zásadách fyzické ochrany originálních nosičů a spolu s H. Novotnou představili metodiku Manipulace s historickými nosiči a jejich ochrana [7], která vznikla v rámci projektu Národního muzea Nový fonograf. H. Novotná navázala ještě s informacemi o metodice průzkumů, kterou řešila ve své bakalářské práci [8].
Prezentace z webináře jsou připravovány ke zpřístupnění v Institucionálním repozitáři NTK [9], kde budou k nalezení mj. podle jmen autorů.
Ačkoliv se nám daří pomalu uskutečňovat některé dílčí kroky z celého širokého spektra potřebných úkolů a činností, které před námi jako „ochránci“ zvukových nosičů stojí, stále se ukazuje problém neexistence instituce, která by tuto oblast zastřešovala koordinačně a metodicky na národní úrovni. Proto tyto činnosti supluje tým, který se stará o portál Národní fonotéka [10] a Nový fonograf [11]. Lektoři tohoto webináře k tomuto týmu patří a podílejí se na řešení úkolů, každý z nich v rámci své specializace.
Problémem je však stále nedostatek pracovních kapacit a financování de facto pouze v rámci projektů, které nezaručuje udržitelnost ani nastartovaných činností, ani kvalifikovaného týmu.