Hrátky s pamětí v Třinci [1]

Ve dnech 29. až 30. dubna 2019 se v Knihovně Třinec [8] konala již třináctá Dílna knihovníků – trenérů paměti [9]. Cílem tohoto česko-slovenského dvoudenního semináře je odborně vzdělávat knihovníky – trenéry paměti a poskytnout zázemí pro výměnu praktických zkušeností z vedení kurzů trénování paměti v knihovnách v České a Slovenské republice. Letošní dílna byla také oslavou 100. výročí prvního knihovního zákona, nejvýznamnějšího dokumentu pro nás, knihovníky.

Dílny se zúčastnilo 51 trenérů, z toho významnou část tvořily slovenské trenérky, přijelo jich 19. Z celkového počtu bylo 50 žen a jen jeden statečný muž.

Účastníci se sešli ve velkém sále třinecké knihovny v pondělí 29. dubna 2019 v pravé poledne. Přivítala je ředitelka knihovny Mgr. Martina Wolna, která trenérům přiblížila historii města i knihovny.

[10]
Uvítání

Poté již byl čas na odborné přednášky. Jako první vystoupila ostravská psycholožka Mgr. Ing. Soňa Plháková, která se zaměřila na souvislost mezi emocemi a pamětí.

[11]
Přednáška Soni Plhákové

PhDr. Alena Fialová, PhD., z Bratislavy nám vysvětlila, jak ovlivňují farmaka a legální drogy kognitivní funkce mozku.

[12]
Přednáška Aleny Fialové

Posledním příspěvkem prvního dne byl workshop s názvem Psychomotorické hry pro všechny pod vedením Mgr. Dagmar Heiland Trávníkové. Lektorka do všech her zapojila i trenéry a kromě spousty legrace jsme si názorně ukázali, jaké nové možnosti můžeme využít ve svých kurzech.

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

Workshop Dáši Heiland Trávníkové

Po skončení odborného programu následovala prohlídka třinecké knihovny a poté, co se účastníci ubytovali, již byl čas na večeři a večerní program.

Ten byl víceméně oddechový a konal se v literární kavárně Café Čítárna [18], která je přímo v třinecké knihovně. Nejdřív vystoupil český slamer Anatol Svahilec a svým představením pobavil a rozesmál publikum (tzv. slam poetry je specifický styl básnickozpívaného přednesu).

[19]
Anatol Svahilec

Následovala místní kapela Blaf [20], která je zajímavá tím, že zpívá ve slezském nářečí „po našymu“, a která zahrála k poslechu i tanci. Pak již byl prostor pro povídání a výměnu zkušeností.

[21]
Kapela Blaf

Druhý den byl tradičně věnován příspěvkům účastníků. Na programu jich bylo osm:

• Jana Vejsadová z Vysočiny svůj příspěvek s názvem Knihovny – léčebny duše i paměti pojala jako vhled do problematiky propojení trénování paměti (a potažmo celoživotního vzdělávání) s knihovnami, nositelkami vzdělanosti a kultury, a jejich upevňující se rolí na tomto poli.

• Mgr. Marianna Majzlíková z Vranova nad Topľou si pro nás připravila tangramy a slepou mapu Slovenska.

• Mgr. Marcela Güttnerová z Litvínova nám představila metodu kritického myšlení Bod zlomu.

• Mgr. Zuzana Mjartanová z Žiliny nám ukázala, jak si zapomnětlivá knihovnice může zábavnou formou pamatovat čísla.

• Anna Kratochvílová z Velvar pro nás měla připravenou poutavou prezentaci na téma lidských rukou.

• Mgr. Petra Hirtlová z Kutné Hory nám popsala druhy paměti včetně podrobného popisu.

• Milada Češková z Hodonína nám předvedla lekci kurzu trénování paměti zaměřenou na staroměstský orloj.

• Milada Langrová nám představila sochy na Karlově mostě a jak si je rychle a bezchybně zapamatovat.

Dva dny utekly jako voda a byl konec semináře. Účastníci odjížděli z Třince s plnou hlavou nápadů, jak obohatit a vylepšit své kurzy a tím přivést do knihoven nové návštěvníky a nové budoucí čtenáře.

[22]
Účastníci dílny

Dílna mě jako každým rokem uchvátila nezměrnou kreativitou knihovníků, jejich nadšením a zápalem pro věc. Právě ten lidský faktor, ten veliký potenciál vnímám jako hlavní hybnou sílu, díky které se knihovny pomalu, ale jistě dostávají do povědomí veřejnosti nejenom jako kulturní, ale i jako vzdělávací instituce, které jsou respektovány jako místo celoživotního vzdělávání právě pro svou neformálnost.

Fotografie pocházejí z archivu Knihovny Třinec.