WANNER, Michal, Josef HORA a Eva NOVOTNÁ (eds.). Soupis vedut vzniklých do roku 1850. Svazek V/1, Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. 1. vyd. Praha: Odbor archivní správy a spisové služby MV, 2020. 815 s. ISBN 978-80-7616-068-2.

V rámci projektu Ministerstva vnitra s názvem Soupis vedut vzniklých do roku 1850 byl vydán další, již desátý svazek. Projekt byl zahájen v polovině devadesátých let 20. století na popud archivní správy Ministerstva vnitra a pokračuje do současnosti. Metodickou stránku, organizaci soupisu a přípravu jednotlivých publikací zajišťuje Odbor archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra. Autory záznamů jsou archiváři z jednotlivých archivů. Soupis je vydáván postupně v jednotlivých svazcích tiskem v nákladu 600 svazků. Veduta je charakterizována jako topograficky přesný pohled na město či krajinu. Městské veduty patří mezi významné prameny historické geografie i kartografie.

Zatím desátý svazek, který byl vydán s datací 2020, je kolektivní dílo zaměstnanců Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Odboru archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra. Soupis obsahuje 1 503 odborně popsaných, zpřístupněných a zdigitalizovaných vedut z grafických listů, z alb měst, z map, z atlasů i starých tisků z unikátní Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Kniha obsahuje úvodní text ředitelky uvedené sbírky (a také editorky svazku) Evy Novotné. Kromě představení obsahu Mapové sbírky se autorka zaměřuje na charakteristiku vedut, uvádí hlediska výběru vedut, zásady zpracování záznamů a stručně popisuje digitalizaci vedut. Záznamy obsahují popis veduty, legendu, označení země a druh dokumentu, ve kterém je veduta zobrazena. Dále jsou uvedeni autoři, tj. autor předlohy, autor technického zpracování, nakladatel a případní další autoři, např. kartograf, tiskař či knihkupec. Následuje datace a technika zpracování. Rozsah veduty je uveden počtem listů a rozměry.

Primárně byly zpracovány unikátní veduty od 16. do 18. století, které většinou nejsou obsaženy v databázi českých vedut. Hlavní pozornost byla věnována autorům seskupeným kolem dvora císaře Rudolfa II., např. G. Braunovi, E. Sadelerovi, J. Hoefnagelovi či M. Merianovi. Poprvé také popisuje samostatně veduty z Münsterovy Kosmografie.

K dalším významným autorům, jejichž díla zachycuje kniha, patří J. Zinzerling, A. Ortelius nebo A. W. Ertl. K větším uceleným albům vedut přináleží díla J. Peeterse a G. Bouttatse, která zachycují především opevnění v dobách Velké turecké války (1683–1699). Jedinečný soubor regionálních vedut Kraňska vytvořil baron J. W. Valvasore.

Výběr vedut podléhal třem základním kritériím, kterými se staly unikátnost, jedinečnost a výjimečnost. Primárně byly zvoleny grafické dokumenty, které již byly dříve popsány jako veduty. K nim byly přidány obrazy měst a krajiny z digitalizované mapové sbírky z map, atlasů a knih. Proběhla rovněž kontrola na duplicitu v již zmíněné  databázi Veduty v českých a slovenských archivech (ta obsahuje veduty vzniklé do roku 1850).

Soupis je doplněn rozsáhlým pomocným aparátem. K orientaci a vyhledávání nám poslouží rejstřík zemí a kontinentů, rejstřík lokalit, rejstřík autorů předlohy a technického zpracování, rejstřík nakladatelů a dalších jmen, rejstřík míst uložení a názvů archivních fondů a sbírek a konečně rejstřík zpracovatelů.

Odborná veřejnost tak dostává do rukou další významné dílo věnované kartografickým dokumentům.