Plzeňský region SKIP do svého plánu aktivit pravidelně zařazuje odborné exkurze do zajímavých a inspirativních knihoven. Dne 8. října 2019 jsme společně vyjeli do bývalého okresu Plzeň-jih.
Městská knihovna v Blovicích má za sebou úctyhodnou historii od počáteční sbírky knih Literárního spolku, založeného v roce 1879, po dnešní moderní knihovnické pracoviště s funkcí pověřené knihovny. Po rekonstrukci Lidového domu, patřícího Městskému kulturnímu středisku Blovice, získala zajímavé prostory v prvním patře budovy, kde je nyní k dispozici fond oddělení pro dospělé čtenáře, výpůjční pult, čítárna, stanice veřejného internetu a regionální fond. Přistavěné dřevěné podlaží v podkroví je určeno dětským čtenářům a malým návštěvníkům slouží dětský koutek. Jak je vidět na fotografiích, knihovna je vybavena vkusným na míru zhotoveným nábytkem. Starší a méně využívané tituly jsou umístěny ve skladu mimo budovu knihovny. Provoz knihovny včetně regionálních služeb zajišťují tři knihovnice. Daří se jim spolupráce se školami ve městě i v okolí a velkou účast mají i literární pořady pro veřejnost. Budova Lidového domu pochází z roku 1927, díky rozsáhlé obnově z let 2009–2010 disponuje velkým sálem a dalšími prostorami k pořádání kulturních a společenských programů, plesů, setkání i soukromých akcí.
Další cílem exkurze byla návštěva Městské knihovny Spálené Poříčí, která je propojena s komunitním centrem obce. Jedná se o zcela novou stavbu, která byla financována zčásti z dotačních prostředků místní akční skupiny (MAS) a z větší části z prostředků města. Pro veřejnost byla otevřena v roce 2019 u příležitosti 200. výročí založení místního vlasteneckého čtenářského spolku a jeho knihovny (1819). Nová městská knihovna má bezbariérový přístup, v přízemí se nachází oddělení pro dospělé čtenáře, vybavené mimo jiné kuchyňským koutkem, sociálním zařízením a zázemím pro konání veřejných akcí. První patro v podkrovním prostoru, dostupné rovněž výtahem, je určeno dětským čtenářům i jejich dospělému doprovodu. Schodiště a světlý účelný nábytek pro knihovnu vyrobila firma truhláře Petra Sládka z Nepomuku. V knihovně pracují dvě pracovnice na zkrácený úvazek; podílejí se i na správě malého komunitního centra.
Připomínka čtenářské společnosti
Město Spálené Poříčí (i s přilehlými obcemi) má cca 2 800 obyvatel a za příkladnou obnovu památek bylo vyhlášeno historickým městem roku 2003. Působil zde jako farář spisovatel Jindřich Šimon Baar, narodil se zde známý farář-léčitel páter František Ferda. Kromě knihovny jsme navštívili i několik dalších objektů – zrekonstruovaný barokní špejchar Ve Dvoře, kde se nyní nachází expozice Podbrdsko a výstava kreseb Jiřího Wintera Neprakty, dále zámek ve Spáleném Poříčí ze 17. století, který je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka ČR. Objekt v historii často střídal majitele, nyní se vrátil do majetku církve, a to Vyšehradské kapituly. Ta zde pro zajímavost v minulosti dvakrát krátce ukrývala svatovítský poklad. V devadesátých letech 20. století prošel renesanční zámek celkovou rekonstrukcí. V části zámku působí základní umělecká škola, částečně je využíván k muzejním a ubytovacím účelům. Stálá muzejní expozice v přízemí zámku představuje život na vesnici na počátku 19. století.
Pamětní deska připomínající působení Jindřicha Šimona Baara ve Spáleném Poříčí
Ve Spáleném Poříčí nezapomínají ani na pátera Františka Ferdu
Pozvánka k návštěvě (nejenom) expozice věnované Jiřímu Winteru Nepraktovi
Naše závěrečná návštěva patřila Ekocentru, které za podpory Plzeňského kraje mimo jiné provozuje záchrannou stanici pro poraněná a handicapovaná zvířata a poskytuje lekce ekologické výchovy pro školy. Počasí naší výpravě zrovna nepřálo, výklad u ptačích voliér jsme sledovali pod deštníky, výstup k rozhledně už se nekonal. A my hlavně víme, že blovickým i spálenopoříčským čtenářům dělají jejich knihovny pomyšlení.
U vstupu do Ekologického centra
Autorkou fotografií je Hana Hendrychová ze Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje.
Komentáře k článku