Dne 25. září 2018 v dopoledních hodinách se v rámci stejnojmenné celostátní akce konal v budově Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích kulatý stůl na téma Knihovna – věc veřejná.
Diskuze se zúčastnili:
-
náměstek hejtmanky Jihočeského kraje a starosta obce Kovářov Pavel Hroch;
-
vedoucí odboru kultury a památkové péče Jihočeského kraje Mgr. Patrik Červák;
-
náměstek českobudějovického primátora Ing. Jaromír Talíř;
-
starosta města Kaplice a člen předsednictva Svazu měst a obcí Jihočeského kraje Mgr. Pavel Talíř;
-
ředitel Národní sítě zdravých měst ČR Ing. Petr Švec;
-
boršovský starosta Mgr. Jan Zeman;
-
ředitel Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích Mgr. Ivo Kareš.
Publikum zcela zaplněného sálu tvořili především knihovníci z celého regionu, ale i zástupci obcí.
Besedě předcházela úvodní prezentace PhDr. Víta Richtera Vývojové trendy v knihovnictví, která otevřela řadu témat: jak udržet v ČR současnou unikátní síť veřejných knihoven, která je nejhustší na světě; jak může veřejné knihovny podpořit Jihočeský kraj a jak jejich zřizovatelé, tedy obce; čím případně činnost knihoven zlepšit a na co se při jejich transformaci zaměřit.
Úvodní přednáška Víta Richtera
Diskuzi moderovala Hana Soukupová
P. Červák připomněl v krátkém úvodním exkurzu význam knihoven v historii a zdůraznil nutnost zachovat tyto instituce i v digitální době. P. Hroch se v odlehčeném tónu vyznal ze své náklonnosti ke knihám a potěšil všechny přítomné informací, že také Jihočeský kraj chce v dohledné době podpořit menší obce systémovými dotacemi na vybavení a modernizaci jejich knihoven tak, jak to už udělaly některé jiné kraje. Zmínil také finanční posílení regionálních funkcí pověřených knihoven, aby bylo víc peněz na nákup knih do výměnného fondu.
K otázce, jak získat pro knihovny finanční prostředky, zaznělo i několik dalších tipů. Vedle sponzorských darů nebo dotačních programů Ministerstva kultury ČR (případně Evropské unie) se mluvilo také o aktivitě a nápadech samotných knihovníků, kteří by měli být schopni nadchnout pro své projekty vedení obcí či kraje. Připomenuty byly i setrvale nízké platy v oboru, což je problém, který se bez velkého úspěchu řeší už celá desetiletí.
V diskuzi došlo i na konkrétní příklady obcí, které považují své knihovny za důležité a podporují jejich provoz. Starosta Boršova nad Vltavou J. Zeman s trochou humorné nadsázky popsal, jak se v jeho obci podařilo prosadit stavbu úplně nové knihovny, která dnes nabízí vedle půjčování knih i různé kulturní akce a kurzy a má pětkrát více čtenářů než ta stará. Starosta Kaplice P. Talíř zase představil „mediatéku“, tedy zrekonstruovanou knihovnu v bývalém kulturním domě, a přiblížil okolnosti jejího vzniku. Právě pojetí knihovny jako kulturního a komunitního centra přesvědčilo kaplické zastupitele o její potřebnosti a pomohlo prosadit investici za cca 6,5 milionu Kč. Význam multifunkčnosti knihoven v moderní době zdůraznil také P. Švec z Národní sítě zdravých měst. Zároveň připomněl, že pro obce může být náročná nejen jednorázová investice do oprav nebo stavby knihovny, ale také její provoz, a upozornil na programy, které umožňují energetické úspory v podobných institucích.
Napůl vážnou, napůl úsměvnou diskuzi vzbudila otázka, jestli je možné přínos knihoven pro společnost nějak konkrétně stanovit. I. Kareš zmínil v této souvislosti metodiku na vyčíslení návratnosti investic v knihovnách, podle které se například prostředky investované do Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích vrátí společnosti zhruba čtyřnásobně.
Dalším tématem byla spolupráce knihoven se školami, tedy různé vzdělávací aktivity. V malých obcích (viz např. Kaplice) je taková spolupráce většinou založena na osobních kontaktech a vcelku se daří, ať už jde o malé školáky, kteří se mohou s knihovnou v rámci výuky poprvé seznámit, nebo naopak seniory, např. účastníky univerzity třetího věku. To má význam i pro mezigenerační setkávání na půdě knihovny. V dnešní době, kdy osobních kontaktů a komunikace ubývá, je to dvojnásob důležité, podotkl k tomu P. Talíř. Knihovny by mohly významně přispět také k mediální gramotnosti obyvatel, což je v současné době velmi aktuální téma.
Na přetřes přišla i otázka, které aktivity už do knihoven nepatří – připomenuty byly knihovny věcí, dobročinné bazary apod. Z konkrétních příkladů (Boršov, kde se v knihovně dokonce peče svatomartinská husa) je vidět, že se tradiční funkce půjčovny knih v současnosti opravdu hodně změnila a rozšířila. Knihovny by však přece jen měly zůstat hlavně kulturními, vzdělávacími a výchovnými institucemi a rozhodně by se měly bránit snahám zřídit v nich např. výdejnu zásilek objednaných v e-shopu, konstatoval s mírnou nadsázkou I. Kareš.
V závěru besedy se všichni diskutující shodli, že i ve 21. století mají veřejné knihovny svůj smysl a stojí za to je podporovat. Je ale důležité, aby se informace o roli knihoven v měnícím se světě dostaly i k těm starostům, kteří jejich význam zatím nedokázali docenit. Pro knihovny v menších obcích může být velkým povzbuzením i konkrétní pomocí dotační program na jejich vybavení a modernizaci, který na setkání přislíbili zástupci Jihočeského kraje.
Fotografie pocházejí z archivu Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích.
Komentáře k článku