Zní to takřka neuvěřitelně, již čtyřiadvacetkrát se jihočeští knihovníci sešli v některé z knihoven kraje na Malém podzimním setkání, aby se poučili, potkali, seznámili a pobavili. Každý rok se setkání koná v jiném městě, každý rok se dozvíme, že všude je hodně zajímavého a že nikdo z nás ještě neviděl všechno. Nikdy to navíc není jenom čistě knihovnické setkání, pravidelně ho doplňujeme i poznáním historie a literatury. V roce 2017 se setkání uskutečnilo ve Vimperku, tedy městě vyhlášeném tiskárnami. Pravděpodobně bylo po Plzni druhým místem, kde byla v Čechách v 15. století vytištěna kniha. Knihtiskařská historie se psala až do devadesátých let 20. století. Takže bylo jasné, že bude o čem mluvit.
Setkání ale začalo v Městské knihovně Vimperk, která před několika lety získala pěkné zrekonstruované prostory bývalé české školy. Město Vimperk je knihovně nakloněno, takže knihovna dostala nejen nové prostory, ale také nové vybavení. V roce 2017 jako druhá jihočeská knihovna zakoupila knihovní software Tritius. Zkušenosti s ním nás také zajímaly. Knihovna se nám líbila, bývalou starostku jsme za podporu knihovny ocenili Librosaurem, předali vlajku, ujedli něco z připravených pochoutek a vydali se na procházku městem.
Zahájení Malého podzimního setkání
Vimperkem většina z nás projede cestou k hranicím, ale překvapivě málo z nás se jím někdy prošlo. Se zasvěceným průvodcem, místním učitelem, jsme poznali, že je to město pěkné, kopcovité a určitě stojí za další poznávání. Návštěva Lampárny nás přímo nadchla. Večer už jsme se věnovali historii rodiny Steinbrenerovy, majitelů knihtiskárny ve Vimperku.
Ráno jsme se ještě zašli podívat na vimperský zámek, který je těsně před rekonstrukcí. O zámek přišla rodina Schwarzenbergů brzy po válce a využívaly ho nejprve Jihočeské státní lesy, později CHKO Šumava. Zámek nebyl udržován a chátral. V roce 2015 přešel pod správu Národního památkového ústavu, který chystá jeho rekonstrukci. Využili jsme možnost prohlídky před rekonstrukcí a bylo jistě zajímavé po mnoha prohlídkách načančaných zámků vidět jeden takřka zdevastovaný. Vždyť kolikrát se nám naskytne možnost vidět, jak se zkoumají vrstvy omítky, jednotlivé malby, stropy, podlahy či zdi, kolikrát uvidíte částečně odkryté trámy nebo kousky fresek před rekonstrukcí. Prohlídka nás zaujala natolik, že již nezbyl čas na návštěvu muzea, chvátali jsme dál. Zase jsme chtěli vidět hodně zajímavostí za krátký čas a něco jsme museli oželet.
Čekala nás rozhledna Javorník. Díky vstřícnosti knihovnice Pavly Valtové z Vacova jsme směli výjimečně dojet až na kopec k rozhledně. Výhled do všech stran se líbil, počasí nám vyšlo a Šumavu jsme si prohlédli pěkně z vysoka.
Čekala nás ještě návštěva Obecní knihovny Vacov. Dopředu jsme viděli vstřícnost a ochotu paní knihovnice, takže jsme tušili, že nás čeká knihovna, která bude stát za to. Knihovna je nově zrekonstruovaná, krásně vybavená, barevně vyladěná, prostě skvělá. Nezbylo nám než ji chválit a obdivovat. Dokonce jsme dostali i kafíčko a zákusek. Ani se nám nechtělo odjíždět. Ale čekala nás různě dlouhá cesta domů, takže nezbylo než poděkovat za pohostinnost a rozloučit se.
Společná fotografie účastníků ve Vacově
Už se těšíme na rok 2018 na jubilejní 25. setkání. To se uskuteční v nových prostorách Městské knihovny Kaplice.
Akce byla podpořena dotačním programem Ministerstva kultury ČR.
Fotografie pocházejí z archivu jihočeské regionální organizace SKIP. Úplná fotogalerie je vystavena na serveru Rajče.net.
Komentáře k článku